Švédsko uznalo stát Palestina. Blízký východ není IKEA, reaguje Izrael

  9:56aktualizováno  17:09
Švédsko od čtvrtka uzná Palestinu jako stát. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás rozhodnutí Švédska uvítal a vyzval další země, aby švédský příklad následovaly. Naopak izraelský ministr zahraničí Lieberman krok Stockholmu ostře kritizoval.

Palestinci čekají na 555 vězňů, které propustil Izrael na základě dohody s hnutím Hamas o výměně za zajatého vojáka Gilada Šalita. (18. prosince 2011) | foto: Reuters

„Dnes vláda rozhoduje o uznání Palestiny jako státu. Jde o významný krok, který potvrzuje právo Palestinců na sebeurčení. Je to příspěvek k lepší budoucnosti regionu, poznamenaného ničením, frustrací a zablokovanými mírovými rozhovory. Někomu se bude zdát, že je toto rozhodnutí předčasné. Já se obávám, že přichází příliš pozdě,“ napsala švédská ministryně zahraničí Margot Wallströmová v listu Dagens Nyheter.

Izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman prohlásil, že toto „nešťastné rozhodnutí jenom posílí radikální a neústupné Palestince“. „Švédská vláda musí pochopit, že vztahy na Blízkém východě jsou komplikovanější než nábytek obchodního domu IKEA, který si sestavíte sami doma. Měla by jednat odpovědně a citlivě,“ řekl.

„Pan Abbás žádá všechny státy, které ještě váhají, aby po vzoru Švédska uznaly naše právo na nezávislý stát v hranicích před rokem 1967 a s východním Jeruzalémem jako hlavním městem,“ citoval Abbáse jeho mluvčí Nabíl abú Rudajná. Hranice z roku 1967 obsahují Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, tedy území, jež Izrael obsadil za válečného konfliktu toho roku.

Palestina a ČR

Zastoupení Palestinské národní správy v ČR nese označení Velvyslanectví Státu Palestina od února 1989, poté, co tehdejší ČSSR v roce 1988 uznala vyhlášení Státu Palestina. Do té doby v ČSSR existovalo od roku 1976 zastoupení Organizace pro osvobození Palestiny, od roku 1983 s diplomatickým statutem.

Podle ministerstva zahraničí se Česko k Palestinské národní správě vztahuje jako ke státu ve fázi vzniku. Proto v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU podporuje vznik a vývoj jednotlivých státních prvků a aspektů, které umožní konečný vznik plnohodnotné státnosti v rámci mírové dohody s Izraelem. Současně však nepokládá Palestinská autonomní území za stát.

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Palestinci chtějí mít stát na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy. Hlavním městem má být východní Jeruzalém. Z dosavadních kol mírových rozhovorů ale zatím nevzešla dohoda o hranici ani o Jeruzalému. Izrael navíc na západním břehu rozšiřuje židovské osady a prosazuje nedělitelnost Jeruzaléma.

Vláda premiéra Stefana Löfvena o svém záměru uznat Palestinu informovala začátkem října. Švédská ministryně zahraničí ve čtvrtek sdělila, že její země chce svým rozhodnutím podpořit umírněné Palestince a posílit tak jejich postavení v mírových rozhovorech s Izraelem. Chce také dodat naději mladým lidem jak v Palestině, tak Izraeli.

Dále napsala, že Evropská unie už v roce 2009 ohlásila, že je připravena uznat Palestinu jako stát, jakmile to bude vhodné. „Jsme teď připraveni ujmout se vedoucí role a myslíme, že to ukáže cestu ostatním,“ tvrdí Wallströmová. Vláda se podle ní domnívá, že mezinárodní kritéria pro uznání státu Palestina jsou splněna, a to i když palestinské úřady nemají plně pod kontrolu dané území a země nemá pevně stanovené hranice. „Existuje vláda, která má vnitřní i vnější kontrolu. Proto světové společenství dospělo k názoru, že Palestina... je schopna vzít na sebe odpovědnost jako stát,“ sdělila.

Mluvčí českého ministerstva zahraničí David Frous ve čtvrtek vysvětlil, že Československo uznalo akt vyhlášení státu, ale Praha Palestinu jako stát neuznává a neuzavírá s ní žádné smlouvy. „Česká republika bere rozhodnutí Švédska na vědomí a k podobnému kroku se nechystá,“ podotkl šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek. „Domníváme se, že mírového uspořádání mezi Izraelci a Palestinci může být dosaženo pouze prostřednictvím přímých jednání mezi oběma stranami, a nikoliv jednostrannými kroky,“ zdůraznil Zaorálek.

EU nebyla při hlasování jednotná

Československá vláda s vyhlášením palestinského státu souhlasila v roce 1988, kdy Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) vyhlásila na okupovaných územích nezávislý palestinský stát s hlavním městem Jeruzalémem. Uznala tím rovněž existenci Izraele. Podobně tehdy postupovaly i některé další státy střední a východní Evropy, které náležely k východnímu bloku. Před svým vstupem do EU například Palestinu uznaly kromě ČR také Maďarsko, Bulharsko, Polsko, Rumunsko, Malta a Kypr.

Palestinská samospráva tvrdí, že Palestinu už uznalo přes 130 zemí, a to když v roce 2012 hlasovaly ve Valném shromáždění OSN o zvýšení statusu Palestiny z pozorovatelské entity na pozorovatelský stát. Palestinci sice stále nemají hlasovací právo, ale mohou se stát členy agentur OSN a také Mezinárodního trestního soudu.

ČR ve VS OSN jako jediná evropská země hlasovala proti, z neevropských pak byly proti USA, Kanada a také Izrael. Nynější ministr zahraničí Lubomír Zaorálek tehdy z pohledu opozice prohlásil, že ČR sice podporuje vznik dvou států Izraele a Palestiny, ale hlasuje proti nečlenskému statusu Palestiny. Řekl tehdy, že se ukazuje odtrženost české zahraniční politiky od evropského dění.

EU v roce 2012 nehlasovala jednotně, z tehdejších členských zemí bylo pro 14 členů, ale 12 bylo mezi 41 zeměmi, které se zdržely. Patřila k nim například Británie i Německo.

Autoři: ,

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Soud definitivně osvobodil policistu, který autem zastavil motorkáře

Policista Šimon Vaic je viněn z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti kvůli...

Policista Šimon Vaic, který čelil obžalobě kvůli tomu, že zahradil ujíždějícímu motorkáři cestu autem v roce 2017,...

Soukup chce dobýt Evropský parlament. Z TV Barrandov zmizí jeho pořady

Jaromír Soukup na snímku z března 2016

Jaromír Soukup učinil zásadní životní rozhodnutí, píše TV Barrandov na svém twitterovém účtu. Podle Info.cz Soukup...

Policie dopadla údajné vrahy čerpadlářky v Nelahozevsi

Dům ve Vojkovicích na Mělnicku, kde policisté zadrželi podezřelého z vraždy...

Policie zadržela dva podezřelé z vraždy čerpadlářky z Nelahozevsi. Informaci iDNES.cz potvrdil policejní mluvčí Zdeněk...

Útočník na pódiu pobodal starostu Gdaňsku, ten na následky zranění zemřel

Starosta Gdaňsku Pawel Adamowicz při vystoupení na charitativní akci (13. ledna...

Na starostu polského Gdaňsku zaútočil během nedělního večera muž s nožem. Stalo se tak při charitativní akci, kdy...

Tátové od rodin i gauneři. Podezřelí z vraždy pumpařky byli „známé firmy“

Dům ve Vojkovicích na Mělnicku, kde policisté zadrželi podezřelého z vraždy...

Oba měli rodinu, jeden z nich by se brzy měl stát otcem. Oba jsou z Mělnicka, kde byli známí kvůli své kriminální...

Další z rubriky

Žluté vesty znovu vyrazily do ulic. Protestovalo přes 80 tisíc lidí

Protesty žlutých vest v Paříži (5. ledna 2019)

"Macrone odstup!" volali protivládní demonstranti z takzvaného hnutí žlutých vest na adresu prezidenta Emmanuela...

Italští neofašisté nakonec uctili památku Palacha na periferii města Vigasio

Odhalení pamětní desky v Karolinu v místech, kde stála Palachova rakev....

Koncert italských neofašistických kapel na památku Jana Palacha se v sobotu večer uskutečnil i navzdory počátečním...

KOMENTÁŘ: Afghánistán je hřbitovem impérií. Porazit se prostě nedá

Ilustrační snímek

Znovu naplňuje svou nechvalnou pověst. Anebo ji brzy naplní, pokud se Spojené státy se svými spojenci nerozhoupají ke...

Najdete na iDNES.cz