Anglicky psanou 111stránkovou příručku dostupnou na vládním webu zpracovalo švédské ministerstvo zahraničí. To od roku 2014 vede sociální demokratka Margot Wallströmová. Od té doby Švédsko tvrdí, že provozuje feministickou zahraniční politiku. Prohlašuje se za první zemi s tímto kurzem.
Feministická zahraniční politika zdůrazňuje význam celosvětové rovnosti pohlaví. Usiluje proto především o zlepšení horšího postavení žen. Posiluje jejich práva, zastoupení ve veřejném životě i ekonomické možnosti.
„Rovnost pohlaví je cílem sama o sobě, ale je také zásadní pro dosažení ostatních obecných cílů vlády, jako je mír, bezpečnost a udržitelný rozvoj. (…) (…) Výzkum ukazuje, že genderově rovné společnosti se těší lepšímu zdraví, silnějšímu hospodářskému růstu a vyšší bezpečnosti,“ stojí v manuálu.
V příručce Stockholm shrnuje své zkušenosti, které zároveň nabízí k inspiraci. Připomíná, že k feministické zahraniční politice se hlásí už i Kanada.
Feminismus je i o mužích
Manuál se například zabývá podporou úlohy žen ve stabilizaci konflikty postižených zemí jako Kolumbie, Mali, Sýrie a Afghánistán. Rozepisuje se i o projektu na posílení „pozitivní maskulinity“ v Kongu, kde obraz mužství křiví tradiční patriarchální vzory a odpovědnost mužů za rozsáhlé násilnosti.
Na straně 24 manuál uvádí, že Švédsko přispělo k tomu, že i jiné země vypracovaly a implementovaly národní akční plány pro ženy, mír a bezpečnost. Jako příklad zmiňuje Afghánistán, Bosnu, Irák, Barmu, Súdán, Kanadu a Česko.
„Švédsko je země s dlouholetou zkušeností a expertizou v oblasti genderových politik a ČR proto s radostí využila možnosti spolupráce na vytváření „Akčního plánu ČR k implementaci rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000) o ženách, míru, bezpečnosti a souvisejících rezolucí na léta 2017-2020,“ uvedl pro iDNES.cz tiskový odbor ministerstva zahraničí ČR.
Feminismus však Švédsko nešíří jen do světa, samo se též v jeho duchu proměňuje. V roce 2016 tvořily ženy 40 procent švédských velvyslanců. V roce 2006 to bylo 28 procent a v roce 1996 jen deset procent.
V roce 1999 se Švédsko stalo první zemí, která se s prostitucí rozhodla vypořádat tak, že postavila mimo zákon placení za sex. Stejnou cestou se později vydaly Kanada, Francie, Anglie, Jižní Korea, Jihoafrická republika, Norsko a Island.
