Erssonová loni v létě nastoupila do letadla společnosti Turkish Airlines, které mělo z jihošvédského Göteborgu zamířit do Istanbulu. Jejím cílem bylo zabránit letadlu ve startu a znemožnit tím deportaci mladého Afghánce (o případu jsme psali zde).
I když brzy zjistila, že mladík na palubě není, rozhodla se zahájit svůj protest, neboť v letadle byl jiný odmítnutý žadatel o azyl z Afghánistánu. Později se ukázalo, že tento muž nemá čistý trestní rejstřík.
Aktivistka si přes opakované výzvy palubního personálu odmítla sednout na své místo. Letadlo přitom nesmí vzlétnout, dokud všichni pasažéři nesedí. Svou akci Erssonová natáčela po celou dobu na mobilní telefon a přenášela ji živě na Facebook.
U některých pasažérů se její čin setkal s pochopením, jiné rozhořčil. Palubní personál odmítl proti aktivistce zasáhnout násilím a nakonec nechal ji i 52letého afghánského běžence vystoupit.
Na videonahrávce pořízené mobilním telefonem, která má již 14 milionů zhlédnutí, Erssonová vysvětlila, že nesouhlasí s migrační politikou Švédska, která podobně jako v ostatních evropských zemích posuzuje žádosti Afghánců o azyl i podle místa, kde žijí. Některé oblasti Afghánistánu považuje švédská vláda za bezpečné a běžence tam vrací.
„Ve Švédsku nemáme trest smrti, ale deportace do země, ve které je válka, může smrt znamenat,“ vysvětlila loni Erssonová pohnutky svého činu.
Podle švédského tisku byli mezitím oba Afghánci - mladší, kvůli kterému do letadla Erssonová původně nastoupila, i starší, kterého nakonec svou akcí před deportací načas uchránila - do své vlasti deportováni.
Státní zastupitelství dospělo k závěru, že Erssonová porušila letecký zákon, a požadovalo pro ni dva týdny vězení. Okresní soud v Göteborgu ale v pondělí uvedl, že nepovažuje trest odnětí svobody za relevantní. „Čin není tak závažný, pokuta je dostatečný trest,“ citoval vyjádření soudu švédský deník Expressen.
Švédka sabotovala odlet, vynutila si odklad deportace afghánského běžence |
Švédka svou vinu před soudem odmítla. Trvá na tom, že žádný zločin nespáchala, neboť svůj protest zahájila ještě na zemi, a ustanovení leteckého zákona se tak na ni nevztahuje. Erssonová rovněž zdůraznila, že svým činem chtěla pomoci člověku v nouzi. To ale soud odmítl.
V roce 2015 přijalo Švédsko rekordních více než 163 tisíc žadatelů o azyl, což je z hlediska Evropy největší počet v poměru na jednoho obyvatele. Švédská vláda následně označila situaci za neudržitelnou a zpřísnila azylové podmínky, aby proud běženců mířících do země zpomalila.
