Švédsko by při případnému útoku Ruska nedokázalo vzdorovat ani dva dny, prohlásil velitel švédských ozbrojených sil generál Sverker Göranson ve snaze podpořit vstup Švédska do NATO. Švédsko a další země regionu mají s Ruskem teritoriální spory o arktické vody, na jejichž dně se nacházejí obrovské zásoby surovin.
Göranson před několika dny podle ruských internetových serverů uvedl, že Švédsko nikdy nebylo vyzbrojeno tak, aby se samotné dokázalo postavit Sovětskému svazu nebo Rusku. V rozhovoru s novináři podle ruské stanice Voice of Russia dodal, že by Švédsko dopadlo podobně jako Gruzie, když se pokusila obnovit svojí územní integritu a pak musela čelit invazi Ruska a následné okupaci Jižní Osetie a Abcházie.
V případě ruské hrozby by Švédsko podle Göransona potřebovalo pomoc od NATO nebo USA. Ačkoliv velitel švédských ozbrojených sil podle serveru Natoaktual.cz podtrhl, že útok ze strany Ruska je velice nepravděpodobný, upozornil na současné zvyšování investic do armády v Rusku. Švédské státní zastupitelství posléze obvinilo Göransona z vyzrazení státních tajemství.
Göransonův komentář vyvolal v zemi opět debatu o tom, zda by Stockholm neměl zvážit možné členství v Severoatlantické alianci. Podobné debaty se vedou také ve Finsku, které dospělo k obdobným závěrům.
Studie potvrdila, že armáda Švédsko neubrání
"Domníváme se, že armáda není schopná účinně bránit celé území Švédska," citoval portál The Local z akademické studie. Královská švédská akademie válečných věd, která dokument vypracovala, uvádí, že země by nezbytně k zajištění obrany potřebovala pomoc ze zahraničí. Armáda se potýká především s nedostatečným počtem mužstva, nedostatečnými přepravními kapacitami k zásobování jednotek, nevyhovující protivzdušnou obranou a malým počtem protitankových zbraní a letadel.
Zpráva tak opakuje Göransonův komentář, kdy uvedl, že tento skandinávský stát je schopen se bránit "zhruba týden". Göranson, který je od té doby na zdravotní dovolené z důvodu vyčerpání, prohlášení učinil v souvislosti s pokračujícími rozpočtovými škrty výdajů na obranu.
Vědecká analýza vyzývá vládní činitele a pověřené úředníky, aby prověřili, zda má Švédsko spojence, kteří by byli schopni zemi v případě konfliktu poskytnout potřebnou pomoc. Studie, která možného agresora nejmenuje, také poznamenává, že švédská armáda se od otázek domácí obrany více zaměřila na zahraniční mise.
Švédský rozpočet pro letošní rok počítá s výdaji na armádu ve výši 1,2 procenta HDP, ještě v roce 2007 to bylo o 0,3 procentního bodu více.
