Teroristé ve švédském parlamentu, míní Erdogan. Podle poslankyně myslí ji

Ve sporu mezi Tureckem a Švédskem o rozšíření NATO hraje významnou roli i nezávislá švédská poslankyně kurdského původu Amineh Kakabavehová. Mezi výtkami, které adresoval Stockholmu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, bylo mimo jiné to, že ve švédském parlamentu zasedají teroristé. Erdogan nikoho jmenovitě nezmínil, Kakabavehová, která v mládí působila v kurdských milicích, nemá pochyby, že měl na mysli přímo ji.

Švédská poslankyně Amineh Kakabavehová (10. června 2022) | foto: ČTK

Kakabavehová, která se považuje za socialistku, patří ve Švédsku k silným hlasům na podporu práva na sebeurčení Kurdů a také ke kritikům prezidenta Erdogana. V parlamentu má tato poslankyně, která byla zvolena za Levicovou stranu, již později opustila, klíčovou roli. Díky jejímu hlasu minulý týden parlament nevyjádřil nedůvěru ministrovi vnitra a spravedlnosti Morganovi Johanssonovi, což by způsobilo pád vlády. Menšinový kabinet počítá s jejím hlasem pro prosazení státního rozpočtu.

Švédsko mění své zákony, aby vyhovělo Turecku. Krok vpřed, tvrdí Stoltenberg

Výměnou za podporu si poslankyně vymínila, že švédská vláda prohloubí vztahy s kurdskými silami na severu Sýrie. Tyto organizace Turecko považuje za spojence PKK a teroristické skupiny. Ankara v uplynulých týdnech ohlásila, že chystá v oblasti vojenskou operaci, jejímž cílem budou právě kurdské oddíly.

Současná situace vystavuje poslankyni tlaku ze strany podporovatelů turecké vlády i švédské krajní pravice. „Je to hrozná situace,“ řekla agentuře AP Kakabavehová, která tvrdí, že ale nechce sedět v koutě a litovat se. „Stojím za Švédskem a švédskými hodnotami,“ řekla poslankyně, které je známá také svou podporou práv žen v komunitách migrantů ve Švédsku.

Sama vstup do NATO nepodporuje

Kakabavehová se narodila v chudé kurdské rodině v západním Íránu a v 80. letech, když jí bylo sotva 13 let, se přidala ke kurdským oddílům pešmergů. Ti bojovali proti teokratickému íránskému režimu i proti diktatuře Saddáma Husajna v Iráku. Poslankyně však popírá, že někdy byla členkou Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara označuje za teroristickou organizaci. „Dokonce jsem je kritizovala,“ uvedla. V roce 1992 odešla do Švédska, kde získala politický azyl.

O rozšíření NATO bude jasno po summitu v Madridu, míní šéf Aliance Stoltenberg

Podle Kakabavehové spor mezi Švédskem a Tureckem nakonec skončí nějakou zákulisní dohodou. Pokud by však Ankara vstup Švédska do Severoatlantické aliance zablokovala, tak by to poslankyni nemrzelo. Vstup do vojenského paktu Kakabavehová nepodporuje, protože tento krok podle ní oslabí schopnost Švédska prosazovat mír. „Jsem pro odzbrojení. Svět potřebuje více míru a diplomacie,“ řekla agentuře AP.

• 
  NATO vzniklo v roce 1949 jako obranný pakt, který měl skrze silnou americkou přítomnost v Evropě zastavit rozpínavost Sovětského svazu. U jeho zrodu stálo deset evropských zemí, USA a Kanada.
• 
  V roce 1952 přistoupily Řecko a Turecko, které je dodnes jedinou muslimskou zemí v Alianci.
• 
  V roce 1955 vstoupilo Západní Německo. SSSR a země východního bloku zareagovaly založením Varšavské smlouvy.
• 
  K dalšímu rozšíření došlo až o více než čtvrtstoletí později. V roce 1982 se členskou zemí stalo Španělsko, které krátce předtím završilo přechod k demokracii.
• 
  Po pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa se stala členem i někdejší NDR. Moskva dodnes tvrdí, že USA jí v té době slíbily, že NATO se už nerozšíří „ani o píď na východ“. Takový formální slib však spojenci nikdy neučinili.
• 
  V roce 1999 vstoupily Česko, Polsko a Maďarsko. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy.
• 
  V roce 2004 vstoupilo hned sedm zemí najednou: Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko.
• 
  V roce 2009 se Aliance rozšířila o Chorvatsko a Albánii. Stalo se tak deset let poté, co během války v Kosovu bombardovala území někdejší Jugoslávie.
• 
  V roce 2017 přistoupila Černá Hora.
• 
  V roce 2020 vstoupila Severní Makedonie. Její přijetí dlouho blokovalo Řecko, kvůli jehož postoji se dvoumilionová země musela přejmenovat.
• 
  Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 záměr vstoupit do NATO oznámily Finsko a Švédsko. Obě země v bezpečnostní politice dlouho zastávaly princip neutrality.
• 
  Finsko se jednatřicátým členem stalo 4. dubna 2023. Hranice NATO s Ruskem se tak prodloužila o 1 300 kilometrů. Aliance začleněním finské armády získala největší dělostřeleckou kapacitu v západní Evropě.
• 
  Vstup Švédska dlouho mařil odmítavý postoj Turecka a Maďarska. Ankara požadovala, aby Stockholm neposkytoval azyl kurdským separatistům, Viktora Orbána dráždila kritika stavu demokracie v jeho zemi. Švédská vlajka nakonec před sídlem NATO v Bruselu zavlála 11. března 2024.

< >