Švédové přidají dětem migrantů výuku v rodném jazyce. Musí rozumět výkladu

  20:14aktualizováno  14. května 17:14
Studenti z imigrantských rodin ve Švédsku pokulhávají ve škole. Zlepšit to má prohloubení výuky v jejich rodném jazyce. S nápadem přichází tamní vládní komise. Chce, aby se tyto hodiny staly součástí už dopolední výuky a nikoliv až odpoledne, kdy je zejména kvůli únavě zájem menší.

Švédština kolem něj občas šumí ve škole, pak ale přijde domů, mezi své – a už mluví jen svou rodnou řečí.

Třináctiletý Amez Ardalan, který se před pár lety přistěhoval s rodiči na stockholmské předměstí Rinkeby, hovoří mnohem víc svou kurdštinou než švédsky.

Z toho ale plynuly potíže ve škole. Občas výkladu nerozuměl, takže zapadal do švédského podprůměru, podobně jako jiné děti z rodin imigrantů. Těch je ve škole v Rinkeby drtivá většina.

„Švédštinu slyším jen od učitelů, jinak se bavíme se spolužáky každý ve svém jazyce,“ říká Ardalan.

Aby rozuměli výkladu

Podle nedávné studie organizace OECD nesplňují ve Švédsku plné dvě třetiny studentů z imigrantských rodin ani základní studijní nároky. V ostatních evropských zemích přitom tvoří žáci, kteří takto ve výuce pokulhávají, jen zhruba desetinu všech studentů.

Takže, co s tím? Nabízela se možnost snažit se zlepšit výuku švédštiny. Třeba v sousedním Dánsku se nedávno rozhodli schválit zákon, podle kterého rodiče imigrantů, kteří se odmítají naučit řeč své hostitelské země, ztratí nárok na sociální dávky. Tedy přijali téměř „donucovací prostředky“ k integraci.

Švédi se ale rozhodli pro opačný přístup. Ještě víc prohloubí svůj multikulturní model. Nabídnou žákům větší porci výuky jejich jazyka, aby rozuměli výuce dobře alespoň ve své řeči.

Doporučila to vládní komise, která se zabývala neuspokojivými výsledky studentů z přistěhovaleckých rodin. Je to dobrý nápad?

Existují už příklady v zahraničí. Rada pro integraci v nejlidnatější německé zemi Severním Porýní – Vestfálsku přišla nedávno s tím, že děti imigrantů by se měly učit jako druhý jazyk svou turečtinu či polštinu, namísto dosavadní angličtiny.

Ve Švédsku dnes navštěvuje kurzy rodného jazyka zhruba 170 tisíc studentů z celkových 280 tisíc, kterých se to týká.

Podle Nihada Bunara, poradce vlády pro výuku jazyků, je jedním z důvodů slabšího zájmu zařazení výuky rodných jazyků až na konec výuky. Studenti jsou v tu dobu již unaveni, také nepřiřazují odpoledním předmětům takovou váhu. V průměru navštěvovalo tyto jazykové hodiny pět žáků z každé třídy.

Jen sehnat peníze

To chtějí Švédi změnit. Vládní komise navrhuje, aby se tyto hodiny staly integrální součástí dopolední výuky. Měly by se také odehrávat v menších skupinách, aby výuka jazyků, jako je arabština, kurdština či albánština, byla intenzivnější.

Švédský ministr školství Gustav Fridolim návrh uvítal s tím, že může zlepšit zařazení žáků do společnosti. O tom ale početní kritici dost pochybují. V internetových diskusích sílí názory, že rozšířená výuka „rodných“ jazyků ještě prohloubí propast, která dělí studenty z imigračních rodin od většinové švédské společnosti.

Zbývá také jiný problém. Rozmařilé švédské školství si zvyká na to, že se musí v posledních letech uskrovňovat. Chybí peníze.

Například mezinárodní škola v Malmö, přístavním městě s početnou přistěhovaleckou komunitou, musela sáhnout k masivnímu propouštění. „Chtěli jsme se tomu vyhnout, musíme ale zachovat finanční stabilitu,“ řekl listu Sydsvenskan ředitel Magnus Wahlberg.

Studenti, jako je Amaz Ardalan, si tak možná budou muset počkat, zda se na jejich kurzy rodného jazyka najdou peníze.

Aktualizace o vyjádření (14.5.2019):

Redakce iDNES.cz byla obviněna portálem Manipulatori.cz, že vytváří „falešné zprávy“.

První část titulku „Švédi nechtějí integraci“ jsme změnili, protože možná sugerovala až příliš pocit, že Švédi nestojí o začlenění přistěhovalců do společnosti. Šlo spíše o to, že v Evropě jsou v podstatě dva modely, jak se takové začlenění uskutečňuje. Ten „francouzský“ se snaží nově příchozí usilovně zařadit a přizpůsobit místním poměrům. Ten „britský“ ponechává maximální volnost i multikulturní odlišnost – a to je i případ zmíněného Švédska. Nemá to žádné pejorativní konotace.

Další výtky se týkaly zdrojů tohoto textu. Autor pobýval delší dobu na stockholmské imigrační perfierii Rinkeby, odkud také pocházejí hlasy, které „nejsou na webu.“

Z těch dalších zdrojů byly při studování problematiky a psaní textu použity tyto zprávy předních evropských webů Politico, The Times, The Guardian či The Independent.

V zmíněném článku je ocitován švédský list Sydsvenskan, ze kterého autor čerpal, stejně jako z dalších tamních médií. O klesající úrovni znalostí žáků švédských škol informoval tamní list Aftonbladet, kde informují vedle mezinárodních testů Pisa také o tom, jak školy zvládají přijímání nově příchozích žáků.

Autor čerpal také z rozhovoru pana Nihada Bunara pro švédsky psaný web Expressen, kde komentuje rostoucí frustraci v řadách mladých přistěhovalců, která je prostě faktem.

Pro přípravu textu byla podstatná i anglicky psaná studie „Schools, choice and reputation:...“ o „segregovaných“ školách od stejného autora.

Web Manipulatori.cz píše, že autor tyto podklady „poslepoval“ tak nějak na koleni, s cílem „rozdělovat společnost.“ Ten je naopak přesvědčen, že společnosti nejvíc škodí abstrahování a zatajování „nepříjemných informací.“


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Sobotní výheň spláchnou bouřky, kroupy a přívalový déšť

Turisty na Karlově mostě v Praze náhlá bouřka s průtrží mračen nepřekvapila....

V sobotu odpoledne se bude Česko dusit vysokými teplotami, podle varování meteorologů v celé republice překročí...

Loupež století s posvěcením státu: ČR přišla v kauze LTO o 100 miliard

První vlak čerpá českou naftou uskladněnou v německém skladu zkrachovalé...

Říká se jí loupež století s posvěcením státu. V kauze, při níž obchodníci přejmenovávali naftu na lehký topný olej, aby...

Z útoků na lodě v Ománském zálivu obvinil americký ministr zahraničí Írán

Hořící tanker v Ománském zálivu (13. června 2019)

Dva tankery nedaleko íránského pobřeží v Ománském zálivu byly evakuovány poté, co jejich posádky vyslaly nouzové...

Bouřky se přehnaly nad Českem, zasáhly hlavně střední a východní Čechy

Sobotní bouřka v Jihlavě. (16.6.2019)

Velmi silné bouřky s přívalovým deštěm hrozí v neděli odpoledne v Moravskoslezském, Olomouckém a částečně Zlínském...

Policie vyšetřuje znásilnění dívky u Terezína, podezřelým je cizinec

Neosvětlená cesta od zastávky autobusu ke kolejím Hvězda. Právě tady často...

Litoměřičtí policisté vyšetřují případ znásilnění, které se stalo v úterý kolem poledne na poli u severočeské obce...

Další z rubriky

Spolupráce s V4 je důležitá, ale z hodnot Unie nelze slevit, říká Čaputová

Nová slovenská prezidentka Zuzana Čaputová poskytla v Bratislavě rozhovor České...

Nová slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ve středu vyzdvihla spolupráci Slovenska, Česka, Maďarska a Polska v rámci...

KOMENTÁŘ: Šéfka hongkongské exekutivy se chová jako trojský kůň Pekingu

Desítky tisíc lidí přišly v Hongkongu na další protest proti zákonu o vydávání...

O víkendu šéfka hongkongské administrativy Carrie Lam ustoupila statisícovým demonstracím a stáhla návrh dohody o...

Za dvacet let vystřídají většinu masa náhražky, chutnat budou prý opravdově

Maso ze zkumavky.

Přibližně šedesát procent konzumovaného masa nebude v roce 2040 pocházet z poražených zvířat, ale půjde o rostlinné...

Najdete na iDNES.cz