„Křestní jméno nesmí nikoho urážet ani způsobovat ostudu svému nositeli nebo být z jakéhokoli důvodu považováno za nevhodné,“ uvedla matrika podle agentury AFP.
Úřad Skatteverket dodal, že není vhodné jako křestní jméno zvolit příjmení či přezdívku. Odmítl možnost, že by se slova „Vladimir“ a „Putin“ dala považovat za dvě samostatná křestní jména a vysvětlil, že bylo nutné je posoudit jako celek.
Matrika své rozhodnutí doručila na začátku září rodičům, kteří žijí v malé vesnici na jihu Švédska. K zamítacímu dopisu přiložila novou žádost o jméno dítěte. Švédové musejí jméno svého dítěte oznámit úřadu do tří měsíců od jeho narození. Povinnost vychází ze zákona zavedeného v roce 1982 a aktualizovaného před čtyřmi lety.
Rodiče chtěli syna pojmenovat „Prince William“, ale úřady to zakázaly |
V minulosti už se objevil podobný případ třeba ve Francii, kde se rodiče rozhodli dát svému novorozenci jméno Prince William. I to tamní úřady zakázaly. Malí Putinové se pak jeden čas rodili v Sýrii, kde lidé údajně toto jméno volili z vděčnosti Rusku za jeho vstup do syrské války.
Ve Spojených státech se zase do zpráv dostal případ manželů Campbellových, kteří svému synovi dali jméno Adolf Hitler. Na veřejnost se případ dostal v momentě, kdy najatý cukrář dítěti odmítl upéct narozeninový dort. Muž na něj totiž nechtěl napsat „Všechno nejlepší, Adolfe Hitlere“.
Před pěti lety pak pár z Ruska na matriku přišel s tím, že se jejich syn bude jmenovat Stalin.
A objevují se i problémy s nábožensky motivovanými jmény. Ve Francii tak úřady změnily malému Jihadovi jméno na Jahid, údajně v jeho vlastním zájmu. Ve Spojených státech také před lety probíhal soudní spor o to, zda se holčička z Georgie může jmenovat Allah.
