Ve Švédsku přibývá mrtvých, zpřísnění opatření je však stále jen možnost

  • 937
Švédský premiér Stefan Löfven navrhl krizový zákon, který by umožnil rychle zavřít veřejná místa a zastavit dopravu, pokud by to v nastalé epidemii koronaviru bylo nutné. Přestože obětí nákazy stále přibývá, zatím to podle vedení Švédska nutné není. Hlavní epidemiolog navíc poukazuje na sousední země, které podle něj řeší, jak ukončit striktní opatření a nevyvolat přitom druhou vlnu nákazy.

Třiačtyřicetiletý finanční analytik Johan Klockar ze Stockholmu říká, že i ve Švédsku se život kvůli koronaviru změnil, byť to tak při pohledu ze „zamčené“ Evropy nevypadá. S manželkou prý teď pracují z domova a zbytečně nechodí ven.

Stýkají se jen s malým okruhem lidí a jejich syn se s přáteli vídá pouze ve škole a na fotbale. „Společnost funguje, ale myslím si, že v omezené míře. Kromě těchto situací - školy a fotbalového tréninku - se vlastně zdržujeme doma,“ popisuje, zatímco pozoruje syna na hřišti.

Americký prezident Donald Trump v souvislosti s nárůstem počtu úmrtí na onemocnění covid-19 poznamenal, že Švédsko platí vysokou cenu za to, že se rozhodlo upnout se k myšlence takzvané hromadné imunity, jejíž podmínkou je nakažení značné části populace. 

Švédská ministryně zdravotnictví Lena Hallengrenová ovšem v nedávném rozhovoru s agenturou AP uvedla, že hromadná imunita nikdy nebyla vládní strategií. Švédsko dosud zakázalo shromažďování více než 50 lidí, uzavřelo střední školy a univerzity a vyzvalo občany starší 70 let a pacienty s chronickým onemocněním, aby se izolovali. 

Mírnější přístup znamená, že školy pro mladší děti zůstaly otevřeny, stejně jako restaurace a většina obchodů. Ekonomický dopad pandemie přesto začíná být znatelný už i ve Švédsku. Minulý týden podle Stockholmské obchodní komory uvedlo 25 350 Švédů, že jsou nezaměstnaní, což je větší nárůst než za finanční krize v roce 2008.

Míříme ke katastrofě. Mrtvých ve Švédsku přibývá, klid dostává trhliny

V nedalekém Dánsku se mezitím hovoří o zmírňování zavedených opatření. Dánsko sáhlo k mnohem přísnějšímu omezení pohybu před čtyřmi týdny, uzavřelo školy, hranice a mnoho obchodů. 

Premiérka Mette Frederiksenová nedávno poznamenala, že rychlým jednáním Dánsko zabránilo tomu, aby se ocitlo ve stejné situaci jako Itálie či Španělsko, kde s koronavirem zemřelo nejméně 37 tisíc lidí. Po Velikonocích by se tak podle dánské vlády mohly otevřít například školky a obnovit by se také mohla výuka na prvním stupni základních škol.

Počty mrtvých s koronavirem v přepočtu na obyvatele se ve Švédsku a v Dánsku po několik týdnů podobaly. Nyní však Švédsko zaznamenává více než 88 mrtvých na milion obyvatel, zatímco v Dánsku to je zhruba 47. Švédsko, které má zhruba deset milionů obyvatel, dosud eviduje 899 úmrtí spojených s koronavirem, zatímco Dánsko, jehož populace čítá 5,8 milionu, hlásí 273 mrtvých. 

A co bude, až se brány otevřou? ptá se Tegnell

Po výrazném nárůstu počtu úmrtí ve Švédsku navrhl premiér Stefan Löfven krizový zákon, který by umožnil rychle uzavřít veřejná místa a zastavit dopravu, pokud by to bylo nutné. Löfven také Švédy varoval, že na koronavirus mohou v zemi zemřít tisíce lidí.

Hlavní švédský stratég v boji proti nebezpečné nákaze, epidemiolog Anders Tegnell, však stále trvá na tom, že tento přístup dává smysl. Připouští ale, že s koronavirem jde o neprobádané vody. Domnívá se, že ač bude Švédsko mít za krátké období více nakažených, nebude mu hrozit obrovský nárůst počtu případů jako v Dánsku, až budou opatření uvolněna. 

„Myslím, že Norsko i Dánsko teď často řeší, jak ukončit kompletní omezení pohybu tak, aby to po uvolnění okamžitě nezpůsobilo vlnu nově nakažených,“ uvedl. Doplnil, že opatření k omezení styků mezi lidmi ve Švédsku podle úřadů fungují, jelikož se zastavila epidemie sezonní chřipky a střevních onemocnění.

Třiašedesátiletý specialista je známý po celém Švédsku, objevuje se v médiích, a na tiskových konferencích pak informuje o vývoji koronavirové epidemie. Hovoří klidně a fakticky. Mírnější švédský přístup podle něj bude v dlouhodobém horizontu „mnohem udržitelnější“.

Hlavní konzultant a profesor na oddělení infekčních chorob na univerzitě v dánském Aarhusu Lars Ostergaard souhlasí s tím, že je příliš brzy na to říct, který přístup je lepší. „Každý den, kdy se kvůli přísnému omezení pohybu nenakazí žádný člověk, jsme o den blíže k léku,“ uvedl s odkazem na dánskou strategii.

Zároveň dodal, že dlouhodobý dopad omezení by mohl být výrazný. „Není tu správná a dobrá cesta,“ řekl. „Nikdo po této cestě ještě nekráčel a pouze konečný dopad nám ukáže, kdo udělal nejlepší rozhodnutí,“ řekl.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue