Elin Erssonová si podle listu The Guardian nejdřív zjistila, kterým letem do Turecka má být 52letý Afghánec deportován a pak si koupila letenku. Její myšlenka byla jednoduchá: na palubě si odmítala sednout a požadovala, aby Afghánce vyvedli z letadla. Celý protest živě přenášela na Facebooku, kde její video už shlédly statisíce lidí.
“Nechci, aby tento muž přišel o život jen proto, že nechcete zmeškat svůj let. Dokud tohoto člověka neodvedou, tak si prostě nesednu,” vysvětluje na videu spolucestujícím.
“Dělám všechno pro to, abych mu zachránila život. Dokud v letadle někdo stojí, tak pilot nemůže vzlétnout. Chci jenom zabránit deportaci, pak se podřídím pravidlům. Je to naprosto legální a žádného zločinu jsem se nedopustila,” říká stevardovi, který ji požádal, aby přestala natáčet.
Ze strany některých pasažérů se dočkala sympatií, jiní jí nadávali. Jeden se jí dokonce pokusil sebrat mobil. “Co je pro vás důležitější? Váš čas, nebo něčí život?” otázala se ho studentka. Posádka proti ní odmítla použít sílu a úřady nakonec jejímu přání vyhověly.
Když Afghánce vyváděli z letadla, pasažéři začali tleskat. Palubu pak opustila i Erssonová. Afghánec je podle Deutsche Welle v detenci a úřady ho chtějí v nejbližší době deportovat. BBC uvádí, že pro studentku může mít akce právní dohru, protože cestující jsou povinni poslouchat pokyny kapitána. Erssonové hrozí pokuta nebo dokonce půl roku za mřížemi.
Švédsko čekají v září parlamentní volby a vypovídání neúspěšných žadatelů o azyl je velkým tématem. V roce 2015, kdy v Evropě vrcholila uprchlická krize, požádalo v bohaté skandinávské zemi o azyl 163 000 běženců. Dostat se do Švédska je nyní daleko težší, ale imigrační úřady nahromaděné žádosti stále zpracovávají.
Letos v lednu po atentátech v Kábulu, které si vyžádaly přes sto dvacet mrtvých, Stockholm deportace zamítnutých žadatelů o azyl nakrátko pozastavil. Imigrační úřady si však dále stojí za tím, že Afghánistán je pro deportace běženců bezpečná země.
