Další přeživší popsali, jak navzdory radám úřadů, aby zůstali v bytech, běželi zakouřenými temnými chodbami.
„Kdybychom zůstali v bytě, byli bychom mrtví,“ myslí si Michael Paramasivan, který se svou přítelkyní a dcerou žil v sedmém patře londýnského domu.
Jiným se vyběhnout na chodbu už nepodařilo. Když otevřeli vchodové dveře, byl už koridor plný kouře. Lidé na ulicích viděli, jak někteří obyvatelé domu slézali po budově po provazech vyrobených z prostěradel. Když jim přihlížející radili, aby to nedělali, křičeli, že je to jediný způsob, jak se dostat ven, protože na chodbách je příliš kouře. Jeden člověk údajně vyskočil z okna s něčím, co vypadalo jako podomácku vyrobený padák.
„Viděl jsem padat jednoho člověka. Viděl jsem i jednu ženu, jak drží dítě z okna... slyšel jsem křik,“ popsal očitý svědek Jody Martin hrůzu, kterou sledoval zvenku z ulice.
Někteří zoufalí rodiče se uchýlili k drasticky vypadajícímu řešení. Když se požár šířil budovou, raději vyhodili své děti z oken. Podle svědků, kteří vše popsali listu The Independent vypadlo jedno malé malé dítě z devátého nebo desátého patra. „Okna byla pootevřená a žena gestikulovala, že dítě vyhodí a jestli ho může někdo chytit,“ popsala svědkyně Samira Lamraniová.
Na žádost matky odpověděl jeden mladík. Rozběhl se k budově a podařilo se mu dítě chytit do náruče. Podle Lamraniové vypadalo dítě v pořádku. Jestli přežila matka, není jasné.
Žena jménem Zara zase uvedla, že viděla, jak jiná matka vyhodila syna z pátého nebo šestého patra. Asi pětiletý chlapec podle ní pád také přežil. „Myslím, že je OK. Možná měl nějakou zlomeninu a pár modřin,“ řekla Zara.
Vzbudili nás sousedi, popsali přeživší
Svědci uvedli, že lidé bouchající a křičící o pomoc byli všude v domě. Lidé na ulici je ujišťovali, že zavolali pomoc a udělali vše, co mohli.
Podle posledních bilancí zemřelo v domě 17 lidí. Nemocnice ošetřily téměř sedm desítek raněných, přičemž 17 lidí zůstává v kritickém stavu. Bilance obětí může podle hasičů ještě růst.
Ti, kterým se z domu podařilo utéct, popisují, jak je vzbudilo bušení na dveře. Sousedi varovali jeden druhého, že hoří. Paul Munakr zjistil, že budova je v plamenech až ve chvíli, kdy uslyšel lidi na ulici, jak volali: „Neskákej, neskákej“.
I tak se mu podařilo utéct před ohněm až ze sedmého patra. Ocenil především statečnost hasičů, kteří stoupali po schodech nahoru ve chvíli, kdy on utíkal pryč. „Když jsem běžel dolů, potkal jsem hasiče, opravdu úžasné hasiče, kteří šli nahoru, do plamenů, aby zachránili tolik lidí, kolik dokázali,“ řekl Munakr, který mluvil s reportéry BBC.
Je to pro mě nepochopitelné, řekl architekt stavby
Podle prvních zpráv se oheň rozšířil ze čtvrtého patra. Šíření požáru však bylo neskutečně rychlé a rázem bylo všude. „Nejprve to bylo jen 4. patro. Bylo to špatné, ale jen malé. Ta budova je veliká, ale eskalovalo to velice rychle,“ řekla svědkyně jménem Samira.
Zůstat v pokojích byla správná volbaRozhovor s hasičem, který v roce 1995 vedl podobný zásah v pražském hotelu Olympik |
Rychlost šíření požáru přijde nepochopitelná i jednomu z architektů Grenfell Tower, kteří dům v roce 1974 navrhli. „Postavili jsme betonovou budovu a beton prostě takhle nehoří,“ nechal se slyšet architekt.
Stavba dostala před dvěma lety novou fasádu se zateplením. Právě obložení fasády určují někteří jako příčinu rychlého šíření požáru. Televizní stanice BBC Two informovala, že část obložení fasády byla vyrobena z materiálů, které byly kritizovány i v případě dalších podobných požárů.
V Grenfell Tower se nacházelo ve 24 podlažích 127 bytů. Dvacet podlaží bylo obývaných. Dům v severním Kensingtonu je součástí Lancaster West Estate, rozsáhlého komplexu téměř tisíce sociálních bytů.
