Sunnitští radikálové z ISIL podle nepotvrzených zpráv po týdnu bojů s armádou dobyli největší iráckou rafinerii v Bajdží. Povstalci údajně také nabídli vojákům bezpečný odchod, pokud se vzdají. Irácký ministr zahraničí ale vše rezolutně popřel. Kontrolu nad strategickým závodem má podle něj armáda.
Pro irácký ropný průmysl klíčový závod podle nepotvrzených zpráv ovládli povstalci z hnutí Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) v úterý ráno. Informovala o tom al-Džazíra s odvoláním na své zdroje na místě. Zprávu přinesla nezávisle na ní i další média.
Boje v IrákuMEČ AJATOLLÁHŮ: Obraně Bagdádu velí vojenský mozek Íránu OFENZIVA: ISIL dobývá další města JEDNOTNÁ FRONTA: Po boku ISIL bojují Saddámovi důstojníci IRÁCKÁ ARMÁDA: Rebely nezastaví, utíká před nimi NSA: Americká rozvědka si postupu islamistů nevšimla ÍRÁN A USA: Spolupráce by popřela vše, co dosud platilo KURDOVÉ: Vycítili šanci na vznik vlastního státu F/A-18: Nad Irákem krouží americké stíhačky DEZERCE: Co náš výcvik, ptají se Američané ČESKÉ VRTULNÍKY: Jednání o Mi-24 komplikují boje KOMENTÁŘ: Blízkým východem se valí lavina černooděnců PŘEHLEDNĚ: Vše o bojích v Iráku |
Podle zdrojů panarabské stanice ozbrojenci nabídli asi 460 příslušníkům vládních jednotek bezpečný odchod do asi 200 kilometrů vzdáleného města Irbíl, pokud složí zbraně a místo opustí. Poté chce ISIL údajně správu nad závodem předat místním sunnitským lídrům.
Stejně jako v případě dřívějších zpráv o triumfech ISIL, i tentokrát vláda obrací a říká, že situaci má pod kontrolou armáda. Irácký ministr zahraničí Hošjar Zebarí al-Džazíře v úterý řekl, že závod ovládají příslušníci speciálních jednotek. Armáda ohlásila leteckou operaci na město Bajdží, u nějž rafinerie leží. Podle nepotvrzených zpráv při ranním náletu zemřelo 19 lidí.
O město sváděli islamisté boj s iráckou armádou přes týden. Zprávy o dobytí rafinérie se objevily již dříve, nicméně pokaždé získalo vojsko znovu navrch. Není tedy vyloučeno, že i kdyby závod nyní povstalci opravdu získali plně pod svou kontrolu, situace může být již za pár hodin zcela jiná.
Závod v Bajdží je největší iráckou rafinerií a pochází z ní třetina produkce tamní ropy, připomíná BBC. Sílí tak obavy, zdali nejsou ohroženy dodávky ropy za hranice. Této otázce se tak patrně bude na své cestě po Blízkém východě věnovat v dohledné době i šéf americké diplomacie John Kerry, potvrdil agentuře Reuters zdroj z ministerstva zahraničí.
Dobytí rafinerie by představovalo strategický úspěch ISIL. Ruský vyslanec při OSN Vitalij Čurkin vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby vyšetřila pravdivost zpráv o tom, že ozbrojenci z výtěžků z ropy v Sýrii a Iráku financují svou teroristickou činnost. "Z médií se dovídáme, že teroristické skupiny ovládly ropná pole a jsou schopné ropu prodávat zahraničním partnerům. To se rovná finančnímu terorismu, jinak se to nedá vyjádřit. Myslíme si, že by to měla Rada bezpečnosti považovat za vážnou věc," řekl Čurkin.
ISIL v Sýrii kontroluje oblasti, kde se těží ropa. Prodává ji údajně svému tamnímu nepříteli, tedy syrské vládě. Odborníci hnutí považují za finančně nezávislé a za jednu z nejbohatších teroristických skupin světa.
Násilnosti spojené s výboji ISIL si jen od začátku června vyžádaly podle OSN napříč celým Irákem přes tisíc životů. Přes 300 lidí zemřelo jen v hlavním městě Bagdádu. Informovala o tom agentura AP s poukazem na mluvčího vysoké komisařky OSN pro lidská práva.
Kerry přesvědčuje Kurdy, ti ale cítí příležitost na vlastní stát
V Kurdistánu přistál v úterý ráno šéf americké diploamcie John Kerry, který se snažil přesvědčit tamní představitele, aby podpořili snahy irácké vlády v boji proti ISIL.
Kurdové obývají tři severovýchodní irácké provincie, jež spravují jako autonomii. Za současného vojenského konfliktu, při němž vláda nepřesvědčivě odráží postup islámských radikálů severem státu, se kurdské milice chopily zbraní a brání provincii Kirkúk. Přiléhá ke kurdským oblastem a je nejdůležitějším místem těžby ropy na severu země.
Podle amerických představitelů byla ministrova návštěva Kurdistánu velmi důležitá. Jestliže Kurdové podpoří vládu, budou se podílet na jejím sestavování a budou vybírat prezidenta, může se tak předejít rozpadu země.
Kurdští politici nicméně už dali najevo, že s rozpadem země a vlastní nezávislostí víceméně počítají. Prezident iráckého Kurdistánu Masúd Barzání v pondělním rozhovoru pro stanici CNN naznačil, že Kurdové uvažují o odtržení od Iráku. "Irák se zjevně rozpadá a je zřejmé, že centrální vláda ztratila kontrolu nade vším. Hroutí se vše, armáda i policie. To jsme nezavinili my a nemůžeme se stát rukojmími neznáma. Je čas, aby Kurdové rozhodli o své budoucnosti," řekl Barzání.
Smír s Bagdádem je možný podle něj jenom tehdy, najdou-li společnou řeč sunnité a šíité a bude-li ve vládě panovat skutečné partnerství. "Situace je ale velmi komplikovaná a ten, kdo za to může, musí odstoupit," sdělil Barzání s odkazem na úřadujícího premiéra Núrího Málikího. "To on je velitelem armády a buduje ji na základě loajality nikoli k celé zemi, ale k sobě. Dělá si monopol na moc a toto je výsledek," sdělil Barzání.
Ke Kirkúku prohlásil, že Kurdové nikdy nepochybovali o tom, že je součástí Kurdistánu. Řekl, že Kurdové deset let marně čekají na to, co Bagdád slíbil učinit, aby vyjasnil status tohoto území - to jest provést sčítání obyvatelstva a vypsat referendum o sebeurčení. "Uspořádáme referendum a budeme respektovat jeho výsledek, i když se občané pro nezávislost nevyjádří," řekl Barzání.
Kurdové tvořili většinu obyvatelstva v Kurdistánu, dokud je minulý režim nezačal vystěhovávat a nahrazovat Araby. Nyní v Kurdistánu žijí jak Kurdové, tak také Arabové a Turkmeni. Jejich počet má ozřejmit sčítání lidu, s nímž počítá nová ústava.
Ofenziva islamistů v Iráku
