Vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem prošly v uplynulém století trnitou cestou. Od spojenectví proti nacistickému Německu přes studenou válku a přímou hrozbu jaderného konfliktu až po uzavírání bilaterálních dohod o odzbrojení. Současné poměry mezi oběma velmocemi jsou někdy popisované jako druhá studená válka.
Ruští novináři za plentami, zákaz otvírání dveří. Aljašku sešněrovala přísná pravidla |
Co lze očekávat od setkání staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem? V minulosti končila často podobná jednání bezprostředním nezdarem, přesto ale otvírala vstřícnou cestu k dalším diplomatickým krokům a k následné dohodě.
Teherán 1943 Všichni spolu proti Hitlerovi
K zasednutí ke společnému jednacímu stolu donutila ústřední představitele USA a tehdejšího Sovětského svazu druhá světová válka. Sešli se na přelomu listopadu a prosince 1943 v Teheránu, aby domluvili další postup Spojenců ve válce proti Adolfu Hitlerovi. Americký prezident Franklin Roosevelt, sovětský vůdce Josif Stalin a britský premiér Winston Churchill se tehdy domluvili na společném postupu a na otevření západní fronty.
Postupimská konference, 1945
Nikita Chruščov a John F. Kennedy ve Vídni v roce 1961
George Bush a Michail Gorbačov na palubě sovětské lodi u břehů Malty v roce 1989
„Není síly na světě, která by nám mohla znemožnit, abychom neničili německé armády na souši, jejich ponorky na moři a nebořili jejich zbrojní závody ze vzduchu. Naše ofenziva bude nemilosrdná a stále mohutnější,“ stojí ve společné deklaraci z Teheránu,podepsané 1. prosince 1943.
Postupim 1945 Naposledy jako spojenci
Ve stejném formátu se za války představitelé Velké trojky sešli už jen jednou – na Jaltské konferenci v únoru 1945, kde se řešilo poválečné uspořádání. Pro Československo znamenal její výsledek odtržení Podkarpatské Rusi, kterou si nárokoval Stalin.
Na ni navazovala ještě později v témže roce Postupimská konference, kde už ale Roosevelta nahradil Harry S. Truman. To už bylo v Evropě po válce, boje však stále zuřily v Pacifiku. Americký prezident zde „oťukával“ postoje Spojenců k použití jaderné zbraně proti Japonsku.
Kolář: Pro Putina je Trump „jouda“, hraje si s ním jako kočka s myší |
I když USA a SSSR stály v tuto dobu ještě na stejné straně, následná studená válka už vystrkovala růžky. Naplno se to projevilo v následném jaderném zbrojení a také v závodech o dobytí Měsíce.
Vídeň 1961 Místo dohody stavba Berlínské zdi
Napětí vrcholilo v Karibské krizi počátkem 60. let, kdy Sovětský svaz umístil na Kubě rakety. Na takové nebezpečí v blízkosti svých hranic reagovaly Spojené státy blokádou. Svět patrně nikdy nebyl tak blízko atomové válce, jako v tomto období. Setkání amerického prezidenta Johna F. Kennedyho s Nikitou Chruščovem ve Vídni v červnu 1961 tak Petr Janoušek z Vojenského historického ústavu označuje jako pozoruhodné. Ačkoli deklarovali oba lídři ochotu ke smířlivosti, schůzka se nesla ve značně konfrontačním duchu.
Summit je setkání na nejvyšší úrovni, obvykle mezi hlavami států nebo vlád, s cílem projednat a rozhodovat o důležitých mezinárodních otázkách. Dá se tak tedy označit téměř každé setkání prezidentů USA a Ruska. |
„Chruščov vyhrožoval, že podepíše s NDR mírovou smlouvu, která ukončí západní přístup do Berlína. Taktikou nejvyššího sovětského vůdce bylo vyzkoušet, zda bude Kennedy schopen čelit nátlaku,“ uvádí Janoušek. Kennedy se ale vydírat nenechal. Chruščovovi vytkl, že dohody nelze měnit jednostranně, a poté se oba lídři se následně vzájemně varovali, že pokud druhý neustoupí, bude válka.
Setkání, které mělo uklidnit situaci, tedy dohodu nepřineslo, a naopak brzy poté začala stavba Berlínské zdi. Přesto snahy o společné jednání za Kennedyho nevyhasly, oba státníci zůstali v písemném styku a zřízena byla také přímá linka mezi nimi. Později se jim podařilo dojít ke kompromisu, při kterém obě země stáhly své rakety, a to z Kuby (Sovětský svaz) a z Turecka (USA).
Moskva 1972 První americký prezident v Kremlu
Cesta k omezení zbrojení byla ale ještě dlouhá. Debaty na toto téma zahájily obě země koncem 60. let a jejím prvním hmatatelným výsledkem byl podpis smlouvy SALT 1 (z anglického Strategic Arms Limitation Talks) v roce 1972. Podepsali ji Nixon a Brežněv v Moskvě. Bylo to poprvé v historii, co americký prezident navštívil osobně Moskvu. Nixon vzal s sebou i svoji manželku Pat.
Hned na úvod ho ale čekalo nepříjemné překvapení, generální tajemník komunistické strany Leonid Brežněv u uvítacího ceremoniálu na letišti chyběl. Sovětská strana ale vysvětlila, že Brežněv tam podle protokolu ani být nemá, protože není členem vlády. Nakonec schůzka dopadla dobře a Nixon na oplátku pozval generálního tajemníka do Washingtonu. Ten skutečně v roce 1973 přiletěl.
Na fotce vlevo Richard Nixon s Leonidem Brežněvem po podpisu smlouvy o omezení protibalistických zbraňových systémů v Moskvě 1972, vpravo Nixon v Moskvě o dva roky později, jen dva měsíce před svým odstoupením kvůli aféře Watergate.
Washington 1973 Divoká jízda a drahé dárky
Brežněvova návštěva v prezidentském sídle v Camp David měla i dost dramatický moment. Nixon daroval svému hostu tmavomodrý vůz 1973 Lincoln Continental. Brežněv, známý svou zálibou v rychlých autech a luxusu, byl upřímně potěšen, a ihned si chtěl vůz vyzkoušet. Sedl za volant, počkal, až se vedle něj usadí Nixon, a šlápl na plyn.
Následovala poměrně divoká jízda, při níž podle Nixona Brežněv nezpomalil pod 50 mil za hodinu (cca 80 km/hod), ani když minuli značku upozorňující na nebezpečnou zatáčku. Ochranka amerického prezidenta, která takový sled událostí nečekala, zažila pravděpodobně pár minut hrůzy, státníci se ale brzy vrátili živí a zdraví. Brežněv byl evidentně nadšený, chválil jízdní vlastnosti vozu i silnici. A Nixon údajně shrnul svůj zážitek takto: „Uvědomil jsem si, že diplomacie není vždy snadná.“ Brežněv zase daroval Nixonovi motorový člun.
Na odzbrojovací smlouvu navázala SALT II, kterou podepsali Brežněv a Nixonův nástupce v úřadu Jimmy Carter v roce 1979 ve Vídni. Tato smlouva měla poněkud zvláštní osud – obě strany ji sice podepsaly, ale neratifikovaly. Než se tak stalo, vstoupil totiž Sovětský svaz do války v Afghánistánu, což bylo pro Američany nepřípustné. Přestože smlouva nikdy nebyla ratifikována, obě strany přislíbily její dodržování.
Reykjavík 1986 Reagan a Gorbačov překvapili
Michail Gorbačov po svém nástupu do čela sovětských komunistů v roce 1985 odstartoval zásadní změny v diplomacii tehdejšího Sovětského svazu a součástí bylo i oteplení vztahů s USA. Nejdřív se setkal s Ronaldem Reaganem v listopadu 1985 v Ženevě a dohodli summit na příští rok. Vybrali islandský Reykjavík, který je zhruba na půl cesty mezi USA a Ruskem. Přestože se toho moc nečekalo, Reagan s Gorbačovem zcela vážně řešili, jak se do 10 let zbavit všech jaderných zbraní. Dohoda uvázla na sovětském požadavku omezit či zastavil vývoj Strategické obranné iniciativy (SDI), což Reagan odmítl. SDI měla sloužit jako vesmírný protiraketový štít proti sovětským raketám.
Dům Höfði v Reykjavíku na Islandu, kde se konalo setkání Reagana a Gorbačova
Michail Gorbačov a Ronald Reagan na snímku z jejich prvního setkání v Ženevě.
Přesto byl summit považován za průlomový – ukázal, že obě supervelmoci uvažují o jaderném odzbrojení jako reálné možnosti, nikoli jako vzdálené ideologické vizi. A díky tomu byla o rok později, v prosinci 1987 v Bílém domě podepsána smlouva INF o likvidaci celých tříd jaderných raket středního doletu.
Malta 1989 Bush a Gorbačov
Po pádu komunismu se americko-ruské vztahy dostaly na novou úroveň. Za mezník je považován 2. prosinec 1989, kdy se na Maltě, na lodi s názvem Maxim Gorkij, setkali George Bush a Michail Gorbačov.
Před třiceti lety Bush s Gorbačovem oznámili konec studené války |
Původně měli jednat nejprve na sovětském torpédoborci Sláva a poté se přesunout na americký křižník Belknap. Moře bylo ale rozbouřené, obě vojenské lodě se na něm houpaly, zato Maxim Gorkij s dvojnásobným výtlakem poskytoval větší stabilitu. A tak se státníci nakonec sešli na něm.
Gorbačov přitom prohlásil: „Svět opouští jednu epochu a vstupuje do další... Výhrůžky silou, nedůvěra, psychologický a ideologický boj by měly být minulostí.“ V následujících letech se Bush několikrát setkal s Borisem Jelcinem, mimo jiné kvůli podpisu další „odzbrojovací“ smlouvy.
Bush a Putin Viděl jsem v jeho očích duši
Ještě lepší vztahy s ruským prezidentem budoval od počátku svého mandátu George Bush mladší. S Vladimirem Putinem se setkal 2001 v Lublani a zdálo se, že si padli do oka. Bush po setkání o Putinovi prohlásil, že již „tuší, jaká je jeho duše“ - údajně je to člověk přímý a důvěryhodný.
Experti prostudovali Putinovu mimiku. Spatřili hněv, strach i smutek |
Když se o 10 let později setkal s ruským lídrem viceprezident Joe Biden, měl z pohledu do Putinových očí jiný dojem. „Řekl jsem mu: Pane premiére, dívám se vám do očí. Myslím, že nemáte žádnou duši. A on se na mě usmál a řekl: My si tedy rozumíme,“ uvedl Biden v rozhovoru pro The New Yorker tři roky poté.
Vladimir Putin na ranči George Bushe mladšího (15. listopadu 2001)
Vladimir Putin a George Bush ml. v Petrohradu (19. července 2006)
Barack Obama a Dmitrij Medveděv v Praze (8. dubna 2010)
Donald Trump a Vladimir Putin v Helsinkách (16. července 2018)
Praha 2010 Obama a Medveděv
Dějištěm jednoho důležitého setkání se stala i Praha. V roce 2010 se zde setkali prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medveděv. V Praze podepisovali novou smlouvu START o omezení jaderných zbraní, protože platnost té předchozí již vypršela.
V následných jednáních s ruskou stranou o odzbrojení a protiraketové obraně došel podle kritiků Obama až příliš daleko. Na summitu OSN v Soulu v roce 2012 Medveděvovi řekl, že po volbách bude pro jednání „flexibilnější“, ale že je potřeba, aby mu dal Putin prostor. “Rozumím. Předám tuto informaci Vladimirovi,“ odpověděl Medveděv. Putin se prezidentského úřadu ujal za dva měsíce.
OBRAZEM: Jak Praha vstoupila do historie světového odzbrojení |
Trump a Putin Věřím mu víc než tajným službám
Také se současným americkým prezidentem Donaldem Trumpem se už Putin setkal. Během Trumpova prvního prezidentského období spolu mluvili šestkrát. Poprvé to bylo v červenci 2017 na summitu G20 v Hamburku. „Je pro mě čest být tady s vámi,“ řekl americký prezident na úvod svému ruskému protějšku.
O čem přesně mluvili, však neví ani američtí činitelé. Trump totiž z jednoho takového jednání odnesl poznámky svého tlumočníka. Podle amerického listu The Washington Post nemají američtí činitelé záznamy o vyjednávání mezi Trumpem a Putinem v pěti lokalitách za dva roky.
Největší zájem vzbudila konference v Helsinkách v roce 2018, při které se řešilo ruské zasahování do amerických voleb. Když oba poté předstoupili před novináře, Trump vměšování odmítl a řekl, že více věří ruskému prezidentovi, než vlastním tajným službám.
Vladimir Putin a Donald Trump v Hamburku v roce 2017
Donald Trump a Vladimir Putin v Helsinkách v červenci 2018
Vladimir Putin a Donald Trump byli v Osace 2019 samý vtípek.
Oba státníci se setkali ještě několikrát. Další plánované setkání zmařil covid-19, poté byl americkým prezidentem zvolen demokrat Joe Biden. V současném Trumpově funkčním období půjde o první schůzku s ruským prezidentem.
Summity USA se SSSR a poté Ruskem1943 Teherán: Franklin Roosevelt, Josif Stalin a Winston Churchill domlouvali společný postup proti nacistickému Německu. 1945 Postupim a Jalta: Spojenci domlouvali poválečné uspořádání. Za americkou stranu se první konference účastnil ještě Roosevelt, druhé již jeho nástupce Harry S. Truman. 1955 Ženeva: První setkání zástupců USA, SSSR, Británie a Francie od roku 1945 přinášelo naději na oteplení poměrů na vrcholu studené války. Za americkou stranu se ho účastnil prezident D. Eisenhower, za Sovětský svaz předseda rady ministrů Nikolaj Bulganin. 1961 Vídeň: John F. Kennedy a Nikita Chruščov sice k dohodě nedospěli, ale oba projevili vůli jednat, což v důsledku vedlo k překonání karibské krize a dohodě o stažení raket. 1972 Moskva: Richard Nixon se stal prvním americkým prezidentem, který přiletěl do Moskvy. Jednal s generálním tajemníkem Leonidem Brežněvem a podepsali odzbrojovací dohodu SALT I. 1973 Washington: Brežněvova návštěva v USA na pozvání prezidenta Nixona naznačovala oboustrannou snahu o dobré vztahy. 1979 Vídeň: Jimmy Carter a Leonid Brežněv podepsali smlouvu SALT 2. 1986 Reykjavík: Summit na Islandu přinesl výrazné oteplení vztahů. Prezident USA Ronald Reagan a tajemník sovětské komunistické strany Michail Gorbačov jednali o stažení raket středního doletu. Dohoda se tehdy sice nezdařila, ale začalo diplomatické jednání, které o rok později vedlo k podpisu smlouvy o odstranění raket středního doletu. 1989, Malta: George Bush starší a Michail Gorbačov se při přelomovém setkání ubezpečili, že nastává konec jedné éry. Gorbačov uvedl, že Sovětský svaz nehodlá zasahovat do vývoje ve východní Evropě. 1993 Moskva: George Bush st. přiletěl za svým protějškem Borisem Jelcinem. Podepisují dohodu, která sníží počet jaderných zbraní o 75 procent. 1995 Washington: Bill Clinton a Boris Jelcin se při tiskové konferenci odbourali a smáli a za ramena popadali. Předtím řešili ekonomické reformy Ruska, válku v Čečensku a zásah NATO na Balkáně. Až dva roky po Jelcinově smrti vydal Clinton paměti, kde popisoval, jak opilého Jelcina museli hlídat agenti, protože v prádle utekl na ulici a chtěl pizzu. 2001 Lublaň: Prezidenti George Bush ml. a Vladimir Putin si padli do oka, Bush prohlásil, že v Putinovi vidí upřímného člověka. 2010 Praha: Barack Obama a Dmitrij Medveděv podepsali smlouvu o odzbrojení, nazývanou Nový START. Platnost té dosavadní skončila v roce 2009. 2017 Hamburk: První osobní setkání Donalda Trumpa a V. Putina se neslo v přátelském duchu. 2018 Helsinki: Trump po jednání s Putinem působil „jako spráskaný pes“. Ve věci ruského vměšování do amerických voleb popřel závěry svých tajných služeb. |
