Babiš bude pozvánku řešit s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Premiér dále uvedl, že Grónsko je nedílnou součástí Dánska, a že právě to byl hlavní bod neformálního summitu. Hodinu před začátkem jednání se Babiš setkal s polským premiérem Donaldem Tuskem, mimo jiné proto, že chce posilovat vztahy v rámci visegrádské čtyřky, jak oznámil po jednání.
Na summitu podle Babiše také zaznělo, že pokud by došlo ze strany USA ke změně rétoriky a zavedení opatření vůči EU, musí být Unie připravena reagovat.
Tusk před jednáním s Babišem uvedl, že „nátlak není dobrá metoda, ale partnerství s USA je třeba chránit“. Narážel tím na zvyšující se ambice prezidenta Trumpa na zisk Grónska, které je autonomní součástí Dánska. Minulý víkend Trump ohlásil dodatečná desetiprocentní cla na produkci Dánska a dalších sedmi evropských zemí, které jeho záměr odmítají.
Ve středu večer ale od tohoto záměru ustoupil, když po schůzce se šéfem NATO Markem Ruttem oznámil shodu na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Mluvčí NATO pak uvedl, že na zajištění bezpečnosti Arktidy budou země Aliance pracovat společně. Po návratu ze středečního fóra v Davosu Trump oznámil, že „vzniká dohoda“.
Přesné podrobnosti dohody nejsou známé, podle Trumpa ale její součástí bude přístup ke grónským nerostným surovinám pro Spojené státy i jejich evropské spojence a také spolupráce na vícestupňovém protiraketovém štítu Golden Dome (Zlatá kopule), který chce vybudovat.
Víc vojáků NATO v Arktidě a totální přístup USA ke Grónsku. Co načrtli Trump a Rutte |
Rutte zároveň prohlásil, že se s americkým prezidentem nevěnovali otázce, zda Grónsko nadále zůstane Dánsku. „Soustředili jsme se na to, co musíme udělat, abychom ochránili tuto obrovskou arktickou oblast, kde dochází ke změnám a kde jsou Rusové a Číňané stále aktivnější,“ popsal Rutte. Jednání už dříve označil za dobré, zbývá podle něj ale ještě hodně práce.
Změnu rétoriky amerického prezidenta ve čtvrtek ocenil i Babiš.
ANALÝZA: Evropa skáče Trumpovi na stejný špek. Jenže krize kolem Grónska nekončí |
Mnozí komentátoři od summitu před středečním posunem očekávali zásadní rozhodnutí a zadání pro Evropskou komisi ohledně toho, jaké má podniknout další kroky. Francie a spolu s ní už i Německo zmínily, že by EU mohla proti USA použít takzvanou ekonomickou bazuku, což je opatření proti ekonomickému nátlaku (ACI). Tento nástroj Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Vzhledem k odpadnutí hrozby dalších sankcí se tak ale nestalo.
