Místo, kde hrobka leží, se nachází pouhých zhruba třicet kilometrů od města Kobani, o něž islamisté již několik dní svádí boj s tamními Kurdy. Islámský stát se řídí přísným výkladem Koránu a považuje uctívání hrobek za modloslužbu. V Sýrii proto radikálové zničili již několik hrobek a „modlářských“ mešit.
Boje o KobaniIslámský stát již ovládá nejméně 40 procent města Kobani a kontrolují prakticky celou čtvrť, kde se nacházejí kurské úřady, oznámili aktivisté ze syrské exilové organizace SOHR. Do města, kde podle oficiálních statistik žije asi 40 tisíc lidí, se nyní podle OSN nedá dostat a nelze z něj uprchnout. Zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura vyzval Turecko, aby umožnilo dobrovolníkům přejít hranici a podpořit v boji syrské Kurdy, kteří Kobani brání. Americké vojenské velení uvedlo, že během posledních dvou dnů podniklo devět leteckých úderů proti islamistům v Sýrii, sedm z nich bylo zacíleno právě na oblast Kobani. Střely zničily dvě výcviková střediska, obrněné vozy či tank. |
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se nechal slyšet, že Ankara rozhodně nenechá případný útok na stráž Sulejmanovy hrobky bez odezvy.
„Pokud se tam něco stane, nemůžeme váhat, a vše se změní,“ citovala jej agentura Reuters. „Turecko nebude váhat a zmobilizuje veškeré prostředky, aby ochránila i ten nejmenší kousek našeho území,“ vzkázal podle listu Hürriyet strážcům hrobky.
První krok přitom Ankara udělala již v březnu, kdy podle serveru al-Monitor nezkušené brance na stráži u hrobky nahradila 50 až 60 elitními vojáky ze speciálních jednotek, kteří byli v minulosti nasazení v protiteroristických operacích.
V březnu také na veřejnost unikly odposlechy z ministerstva zahraničí, na nichž tehdejší ministr Ahmet Davutoglu a šéf rozvědky Hakan Fidan diskutují možnou intervenci v Sýrii.
Podle New York Times na nahrávce mluví i o možnosti fingovaného útoku na hrobku, který by Turecku mohl posloužit jako záminka. Erdogan pravost nahrávky de facto nepřímo potvrdil, když její umístění na YouTube nazval zločinným. Kvůli bezpečnostním rizikům Turecko YouTube na čas zablokovalo.
Stáhněte vojáky domů, naléhají rodiny
Turecko se svým zapojením do boje proti Islámskému státu dlouho váhalo, za což jej kritizovaly zejména Spojené státy. Parlament po propuštění tureckých rukojmí, které do té doby drželi islamisté, nakonec minulý týden případnou vojenskou akci v Sýrii a Iráku schválil (více čtěte zde).
Na tureckém území tím pádem mohou být rozmístěni i vojáci cizích států a užívat jeho vojenských základen.
Ministr zahraničí Mevlut Çavuşoglu ostatně na společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem NATO prohlásil, že Turecko pozemní ofenzivu proti islamistům nepodnikne samo. Ankara se podle něj nicméně nebude držet zpátky, pokud se NATO, jehož je Turecko členem již od roku 1952, dohodne na společném postupu (více se dočtete zde).
V médiích se v posledních týdnech objevily četné spekulace o tom, že Islámský stát hrobku obléhá, zajal některé z tureckých vojáků a odřízl veškeré únikové cesty. Náčelník tureckého generálního štábu tyto informace popřel, veřejnost a rodiny vojáků však vládu kritizují za to, že stráž od hrobky dosud neevakuovala.
Islámský státMUNICE: Islámský stát používá i střelivo z Česka NÁLETY: Američané sypou bomby na Irák a Sýrii HYBÁŠKOVÁ: Západ se neumí rychle rozhodnout VRAŽDY NOVINÁŘŮ: Islamisté nás zasáhnou přímo v obýváku VYRABUJ A PANUJ: Kde berou džihádisté peníze? ŠÉF ISLAMISTŮ: Z malého fotbalisty vyrostl mozek džihádu DŽIHÁD NA SÍTI: Islamisté ukazují popravy i koťátka |
Hrobka se musela přesunout
Odborníci si nejsou zcela jistí tím, nakolik by útok na hrobku vyburcoval veřejné mínění k podpoře vojenské intervence. „Záleží na tom, jak by to vláda prezentovala,“ míní profesor mezinárodních vztahů z univerzity v Ankaře Hasan Unal. „Kdyby se vážně chtěla zapojit do války, hrobka by se jevila jako velmi důležitá. Ale pokud ne, význam hrobky by to v očích veřejnosti snížilo,“ řekl Reuters.
Sulejmanova hrobka je tureckým výsostným územím na základě smlouvy z roku 1921. Po rozpadu Osmanské říše se totiž ocitla na francouzském mandátním území Společnosti národů. Smlouva zůstala v platnosti i po vyhlášení syrské nezávislosti v roce 1946.
Původně hrobka ležela u středověkého hradu Džabáar, kde ji však na začátku 70. let začala ohrožovat stoupající hladina přehrady, kterou nechal na Eufratu postavit syrský vůdce Asad. Hrobka tak byla v roce 1973 přesunuta zhruba 80 kilometrů na sever, blíže k turecké hranici. Hrad, který nyní leží na ostrově, tak připadl Sýrii, zatímco Turecko získalo jiný pozemek na břehu Eufratu.
Turkish Armed Forces to Defend the Tomb of Suleyman Shah http://t.co/Lzr1gT7tNS #Turkey #Syria #ISIS #ISIL #tomb pic.twitter.com/vhWMZDdPxc
