Za podněcování k násilí dva roky. Svržená vůdkyně Su Ťij půjde do vězení

  • 31
Za podněcování k násilí a porušení koronavirových opatření dva roky vězení. Takový trest uložil barmský soud svržené vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij. Původní trest zněl čtyři roky vězení, později byl však snížen. Státní televize uvedla, že političku částečně omilostnil šéf vojenské junty.

O trestech informovaly agentura AFP a Reuters. Padly tak první verdikty v procesu s nejvyššími představiteli barmské vlády, kterou letos v únoru února svrhla armáda.

Národní liga pro demokracii (NLD) nositelky Nobelovy ceny za mír, 76leté Su Ťij, vyhrála s převahou volby v listopadu loňského roku. Vojenský převrat přišel těsně předtím, než mohla její vláda zahájit druhý pětiletý mandát. Vedení armády odůvodnilo převrat tím, že volby byly zmanipulované; to ale nezávislí volební pozorovatelé nepotvrdili.

O prvních rozsudcích informovali činitelé soudu, kteří si nepřáli být jmenováni z obavy, že je vojenské úřady potrestají. Procesy se Su Ťij a dalšími představiteli svržené vlády jsou nepřístupné pro média a diváky. Obhájci, kteří byli dříve jediným zdrojem informací o průběhu soudních slyšení, dostali v říjnu od vojenských úřadů zákaz podávat jakékoli zprávy.

Su Ťij čelí ještě několika dalším obviněním; všechna jsou všeobecně pokládána za snahu zdiskreditovat ji a zabránit jí v další účasti ve volbách, napsala agentura AP. Ústava zakazuje komukoli, kdo byl poslán do vězení, zastávat vysoký státní úřad nebo se stát poslancem.

I deset měsíců po převratu pokračují v Barmě protesty obyvatel. Při nedělním protestním pochodu proti vojenské vládě a za propuštění Su Ťij zemřelo pět lidí poté, co do davu najelo auto bezpečnostních složek.

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek verdikt barmského soudu odsoudil. Považuje ho za politicky motivovaný. „Důrazně odsuzujeme politicky motivovaný verdikt soudu, který je další ranou pro demokracii v Myanmaru. Absence řádného procesu je důkazem naprostého popření právního státu. Česká republiky plně stojí za Aun Schan Su Ťij a dalšími demokraticky zvolenými představiteli!“ napsal Kulhánek.

Rozsudek kritizuje britská ministryně i Amnesty International

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová označila trest pro Su Ťij za další pokus barmského vojenského režimu potlačit opozici a omezit svobody a demokracii v zemi. Stejnými slovy odsoudila verdikt také Mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International (AI).

„Spojené království vyzývá barmský režim k propuštění politických vězňů, zahájení dialogu a návratu k demokracii. Svévolné zadržování zvolených politiků přináší jen riziko nových nepokojů,“ uvedla šéfka britské diplomacie Trussová v prohlášení.

„Fraškovité a zkorumpované rozhodnutí soudu je součástí svévolných trestů, které měly od vojenského převratu za následek více než 1 300 mrtvých a tisíce zatčených,“ napsala v reakci na odsouzení Su Ťij zástupkyně regionálního šéfa Amnesty International Ming Yu Hah. Obvinění proti SuŤij jsou podle Amnesty International falešná.

„Odstranění Su Ťij z politiky nebylo vedlejším produktem puče, ale jeho hlavním důvodem. Mnoho nynějších generálů dospělo k názoru, že reformátorští bývalí generálové zašli v liberalizaci politiky příliš daleko a udělali velkou chybu, když umožnili Su Ťij návrat na politickou scénu,“ podotkl barmský historik Than Myin U. „Su Ťij zůstává jasně nejoblíbenější osobností barmské politiky a může být v budoucnu ještě mocnou silou,“ dodal.

„Tyto rozsudky jsou odplatou a demonstrací moci barmské armády,“ uvedl Richard Horsey z nevládní Mezinárodní krizové skupiny (ICG), jež se zaměřuje na předcházení konfliktům a jejich řešení po celém světě. Horsey nicméně očekává, že Su Ťij nebude poslána do cely, ale bude si jako v minulosti odpykávat trest v domácím vězení.

Od 1. února, kdy junta svrhla demokraticky zvolenou vládu a ujala se moci, zahynulo v Barmě více něž 1 300 lidí. Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP), která zaznamenává oběti zásahů barmských bezpečnostních sil, uvádí, že dalších 7 750 lidí čelilo zatčení, odsouzení nebo trestnímu stíhání.

27. března 2021

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video