Obě varianty mají mutaci zvanou N501Y. Ta se vyznačuje lehce pozměněnou bílkovinou na bodcích viru, které umožňují přichytit se k vnější membráně napadených buněk. Vědci se domnívají, že kvůli této změně se nové varianty koronaviru dokážou šířit rychleji. Většina nyní vyráběných vakcín je vyvinuta tak, aby naučily tělo rozeznávat bílkovinu bodců a bránit se proti ní.
Vietnam, Turecko, SAE. Nové mutace viru se šíří světem, v Japonsku mají obě |
Pfizer ve spolupráci s vědci z Galvestonu provedl laboratorní testy, zda mutace má nějaký vliv na tuto vlastnost očkovací látky. Použili krevní vzorky 20 lidí, kteří vakcínu dostali. Protilátky, které v sobě tito lidé měli, si dokázaly při laboratorních testech s virem úspěšně poradit.
AP upozorňuje, že tato studie je předběžná a čekají ji další opakování a vyhodnocování. Podle Philipa Dormitzera, hlavního vědeckého garanta firmy Pfizer, ale jde o „velmi uklidňující zjištění, že mutace, která v poslední době způsobila tolik starostí, podle všeho není pro vakcínu problém“.
AP připomíná, že viry se během přenosu mezi lidmi neustále mírně mění a vědci tyto malé modifikace využili k tomu, aby vystopovali, jak se koronavirus šířil po světě. Před rokem se poprvé objevil v čínské provincii Chu-pej.
Znepokojivá jihoafrická varianta
Dormitzer nicméně přiznal, že mutace nalezená v jihoafrické variantě covidu vzbuzuje důvody ke znepokojení. Výzkumníci z americké laboratoře Bloom Lab zjistili, že jihoafrická varianta u některých testovaných jedinců způsobila „velmi výrazné snížení neutralizace (viru) prostřednictvím séra“. Znamená to, že protilátky vytvářené vakcínami nemusí být tak účinné.
„Jihoafrická varianta nese mutaci spike proteinu (povrchový protein koronaviru, který funguje jako jakési ‚chňapátko’, poznámka redakce) zvaného E484K, který není přítomen v britské variantě. Ukázalo se, že mutace E484K snižuje rozpoznávání protilátek“,“ vysvětluje profesor biologie Francois Balloux z University College London, proč se vědci dívají na jihoafrickou variantu s obavami.
Podle Johna Bella, imunologa z University of Oxford, pokud by došlo k nepravděpodobnému scénáři a jihoafrická varianta by skutečně významně snížila účinnost vakcín, pak by trvalo okolo čtyř nebo šest týdnů, než by se vytvořila modifikovaná vakcína. „Jsme ve hře na kočku a myš,“ tvrdí Bell.
Jihoafrická varianta momentálně převažuje v Jihoafrické republice a Brazílii. Objevila se ale i Švýcarsku, Finsku, Japonsku, Austrálii, Zambii, Francii a Jižní Koreji nebo Británii. „Je to mnohem větší problém než britská nová varianta koronaviru,“ varoval v pondělí britský ministr zdravotnictví Matt Hancock.
Americký čelní epidemiologický expert Anthony Fauci řekl serveru Newsweek, že by byl překvapen, kdyby se jihoafrická varianta neobjevila i v USA. Úřady zatím nic nehlásily.
Nová mutace viru se šíří rychleji, není ale nebezpečnější, ukazuje studie |
Podle bývalého šéfa amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv Scotta Gottlieba je nutné zrychlit tempo očkování v USA, než se nové varianty covidu dostanou do Spojených států. „Nyní vakcína může sloužit jako zarážka proti tomu, aby tyto varianty získaly zde ve Spojených státech oporu. Ale my musíme (nejdřív) zrychlit tempo očkování.
Jihoafričtí vědci provádí takzvané neutralizační testy, jimiž se pokouší zjistit, nakolik jsou vakcíny proti místní variantě spolehlivé. Experimentují s krevními vzorky lidí s protilátkami a s lidmi, kteří obdrželi vakcínu, píše agentura AP. Pokouší se zjistit, zda imunitní látky proti starším variantám poskytují i ochranu proti novější verzi.
Infekční expert z University of KwaZulu-Natal Richard Lessells, který dohlíží na testy, se domnívá, že je příliš brzy označovat jihoafrickou variantu za nebezpečnější verzi koronaviru než je britská mutace. Podle něj se „jedná spíše o politiku než vědu“.