Nejen v souvislosti s nedávnými prezidentskými volbami v České republice se ve společnosti stále častěji skloňují témata důležitosti Evropské unie, Severoatlantické aliance či inklinace jednotlivých států k Západu či Východu.
Bez kvalitní statistiky často sklouzáváme k černobílému vidění dané problematiky: starší lidé jsou proti EU a oslavují Rusko, zatímco mladí vyznávají liberální pohled na svět, oslavují Brusel a Kreml jim slouží jako terč posměchu.
Metodika průzkumuVýsledky kvantitativního výzkumu jsou založeny na celostátních průzkumech provedených v roce 2017 na reprezentativním vzorku populace v odpovídajících věkových kategoriích. Data z České republiky poskytla agentura STEM. Kvalitativní část studie vychází z diskuze se studenty vysokých škol v České republice, Maďarsku, Německu a Polsku. Diskuze vždy trvaly nejméně hodinu a půl. V Česku je vedla Eva Králová ze společnosti TNS AISA (celou studii GlobSec najdete ve formátu pdf zde). |
Odpovídá tomu ale i realita? Lze takto jasně oddělit názorové proudy podle věku?
Na tuto otázku se snaží odpovědět studie respektované nevládní organizace GlobSec. Její autoři se zaměřili na věkové skupiny 18 až 24 let a 24 až 35 let v zemích takzvané Visegrádské čtyřky, tedy Polsku, Slovensku, Maďarsku a České republice.
Výsledky analýzy jsou překvapivé. Navzdory celé řadě osvětových kampaní mladí lidé nevěnují Evropské unii ani NATO příliš velkou pozornost. Jejich znalosti o obou institucích jsou podle GlobSec spíše základní. Třetina všech mladých lidí ze zkoumaných zemí nemá žádný vyhraněný názor na EU ani Severoatlantickou alianci.
Vnímání EU mezi lidmi ve věku od 18 do 24 let.
Nepříliš dobrá znalost pilířů evropské i celosvětové armádní spolupráce se pochopitelně odráží i v jejich hodnocení mezi mladou generací. Evropskou unii vnímá v zemích V4 nejlépe omladina z Polska. Členství hodnotí jako pozitivní 74,7 procenta Poláků ve věku 18 až 24 let. Na opačné straně spektra jsou mladí Češi, z nichž hodnotí EU pozitivně méně než polovina dotazovaných. Slovenští respondenti zase projevili největší nerozhodnost. Na 40 procent z nich nemá na členství jasný názor.
Pro setrvání v EU je jen 43 procent Čechů
Zajímavé výsledky nabídl extrémnější scénář, při kterém by mladí lidé rozhodovali v referendu o vystoupení z EU. Takřka 80 procent Maďarů a Poláku by v takovém plebiscitu hlasovalo pro setrvání v Unii, stejně by volilo zhruba 60 procent Slováků. Češi by setrvání podpořili pouze 43,3 procenty hlasů, 31,8 procenta je nerozhodnutých. Obdobný trend lze pozorovat i ve věkové kategorii 24 až 35 let.
Hlasování v případném referendu o členství v EU mezi lidmi ve věku od 18 do 24 let.
Čím si negativní přístup Čechů k Unii vysvětlit? Autoři studie se části respondentů ptali na hlavní výhody a nevýhody členství. K nejpozitivnějším aspektům mladí Češi počítají volný pohyb lidí a kapitálu v rámci EU. Oceňují rovněž možnost studia i práce ve členských zemích a čerpání peněz z evropských fondů. EU vnímají jako garanta míru a stability v Evropě.
AktualizaceUpravili jsme titulek a první mezititulek. Za nepřesnost se omlouváme. |
Za nejhorší vlastnost Unie naopak považují netransparentnost a složitost rozhodovacích procesů (pokud se o fungování EU chcete dozvědět více, zde najdete schéma rozhodovacích procesů, zde popis všech důležitých evropských institucí). Mladým vadí rovněž určitá odtrženost evropských úředníků od života obyčejných lidí. Tento trend však lze pozorovat i v národní politické sféře. Unie potřebuje podle dotazovaných zapracovat zejména na kvalitní propagaci směrem k veřejnosti.
Východ evropská omladina nemusí
O něco lépe je na tom při hodnocení mladých občanů Visegrádu NATO. Anomálii v tomto případě představuje pouze Slovensko, kde členství považuje za pozitivní pouze 35 procent dotazovaných. V Česku je to lehce přes 54, v Polsku takřka 80 procent.
Vnímání NATO mezi lidmi ve věku od 18 do 24 let.
Postoj k této instituci se otiskl i do případného referenda o vystoupení ze Severoatlantické aliance. Mimo Slovenska omladina ostatních států hlasovala pro setrvání. Paradoxní je, že více než 53 procent mladých Slováků považuje NATO za důležitou organizaci pro bezpečnost své vlasti.
Hlasování v případném referendu o členství v NATO mezi lidmi ve věku od 18 do 24 let.
Zhruba vyrovnaná jsou čísla reprezentující postoje mladých k liberální demokracii a autokracii (forma vlády, ve které je držitelem veškeré moci buď jednotlivec nebo úzká a sociálně uzavřená skupina lidí, pozn. red.). V kategorii od 18 do 24 let upřednostňuje liberální demokracii zhruba 60 až 70 procent oslovených napříč všemi státy. Dvacet až třicet procent pak favorizuje autokracii. Česko se v tomto ohledu může pochlubit největším počtem nerozhodnutých lidí. Jasný názor nemá 18,3 procenta mladých Čechů.
Preference liberální demokracie a autokracie mezi lidmi ve věku od 18 do 24 let.
Největší názorová „divočina“ nastala v odpovědi na otázku „Kam byste geopoliticky zařadili vaši rodnou zemi“. Nejvíce na Západ orientovanou zemí je podle statistiky Maďarsko, kde takto hlasovalo takřka 54 procent mladých. U zbylých států se k Západu přiklání 27 až 34 procent respondentů. Zanedbatelná jsou čísla inklinace k Východu, velká část dotazovaných volila neutrální odpověď, tedy že jejich vlast patří „někam doprostřed“.
Odpověď respondentů na otázku „Kam byste geopoliticky zařadili svou vlast?“.
