Za rabování se v Donbasu popravovalo, tvrdí Strelkov. Inspirací byl Stalin

Za rabování se v Donbasu popravovalo, tvrdí Strelkov. Inspirací byl Stalin | foto: Reuters

Jako za Stalina. Za rabování jsme popravovali, tvrdí vůdce z Donbasu

  • 715
Bývalý ruský vůdce doněckých separatistů Igor Girkin Strelkov v rozhovoru pro ruskou rozhlasovou stanici prozradil, že během svého působení na Ukrajině zavedl systém vojenského soudu inspirovaný režimem Josifa Stalina. Za rabování, krádeže a zabití vojáka prý bylo popraveno několik lidí.

Rozhlasové vystoupení Strelkova na stanici Komsomolskaja pravda trvalo 42 minut a někdejší separatistický vůdcem se v něm zprvu zaměřil na své představy o vzniku Novoruska, které by se rozkládalo přes většinu Ukrajiny, od Charkova až po Oděsu. „Jednoho dne by pak pohltilo celou Ukrajinu a Bělorusko,“ představuje si Strelkov.

Krize na Ukrajině

Až v závěru rozhovoru přišla řeč na působení Strelkova v Donbasu. Moderátor pořadu se ho zeptal, jak ozbrojenci bránili v rabování a krádežích, které byly nedílnou součástí ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny. „Popravami,“ odvětil Strelkov.

Posléze vysvětlil, že separatistické úřady v regionu zavedly válečné soudy inspirované režimem sovětského vůdce Josifa Stalina. Separatisté podle Strelkova okopírovali metodiku soudů z roku 1941. „Podle tohoto systému jsme soudili a usvědčené jsme popravili,“ dodal někdejší separatistický lídr.

Soudů se nebojím, tvrdí Strelkov

Nejednalo se však o velký počet poprav. Strelkov uvedl, že během jeho působení ve Slavjansku skončili na popravišti čtyři lidé. „Jednalo se o dva vojáky a jednoho civilistu, kteří rabovali a jednoho muže, který zabil vojáka ve službě,“ uvedl Strelkov ve vysílání prokremelské rozhlasové stanice.

Inspirace sovětským režimem podle Strelkova neznamená, že by jednoho z nejhorších diktátorů historie obdivoval bezvýhradně. Nesouhlasí prý zejména s jeho názory, které prezentoval jako začínající politik. Na konci svého úřadování však byl Stalin podle Strelkova dobrým státníkem. „Můžeme se bavit o tom, kolik krve prolil. Můžeme ale také s jistotou říct, že to nedělal pro sebe, ale kvůli určitým ideálům,“ myslí si Strelkov.

Igor Strelkov byl klíčovým velitelem proruských separatistů v Donbasu. Kyjevská vláda ho označovala za ruského agenta a obvinila ho z páchání válečných zločinů. Strelkov v rozhlasu uvedl, že válečné zločiny byly páchány i kyjevskými vojáky, připomíná server Rádio svobodná Evropa

Z případného postihu u mezinárodních soudů podle svých slov strach nemá. „Mezinárodní právo mě neznepokojuje, protože se jedná jen o nástroj, který mají v rukách vítězové. Až když nás porazí, pak se na mě budou tyto zákony a normy vztahovat,“ myslí si.

Zažehl válku, teď v Rusku bojuje proti západnímu převratu

Není to poprvé, co se Strelkov v ruských médiích rozpovídal o svém působení v čele doněckých separatistů. V listopadu loňského roku ruskému ultrakonzervativnímu listu Zavtra například osvětlil svou roli v rozpoutání konfliktu na východě Ukrajiny. „Válku jsem odstartoval já: kdyby náš oddíl nepřešel hranici, všechno by skončilo,“ přiznal v rozhovoru Strelkov, který sám sebe označuje za profesionálního agenta tajných služeb, nikoli vojenského velitele.

Čech jménem Magomed zkoumá v Donbasu šrapnely. Ve válce vyrostl

Kdyby nebylo jeho oddílu, konflikt v Doněcké a Luhanské oblasti by se prý nerozhořel. „Všechno by skončilo jako v Oděse nebo Charkově. Bylo by několik desítek zabitých, spálených a zatčených, ale tím by všechno skončilo. Kolotoč války, která dosud pokračuje, roztočil náš oddíl,“ přiznal Strelkov. Na Ukrajinu prý z Ruska dorazil s oddílem dvaapadesáti bojovníků.

Bývalý dlouholetý příslušník ruské kontrarozvědky FSB a vojenské rozvědky GRU působil kromě Donbasu podle svého vyjádření také v bojových operacích v Bosně a v Podněstří i v obou čečenských válkách. Nyní žije v Moskvě, protože Kremlu se znelíbil a z Donbasu byl svými veliteli odvolán (více o jeho odvolání se dočtete zde).

V Rusku dal po svém odvolání z Donbasu dohromady „humanitární“ spolek, který zásobuje povstaleckou armádu na Donbasu. Zimní uniformy má prý polovina ozbrojenců právě od něj. Buduje také organizaci svých politických stoupenců, prý ve snaze odvrátit „hrozbu prozápadního převratu“.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video