Nejhorší situace je na severním předměstí Paříže v departementu Seine-Saint-Denis. Místní gymnázia připomínají spíše rozvojový svět než srdce moderní Evropy. „Všude ve škole jsou švábi a krysy,“ popsala sedmnáctiletá studentka Fadila pro agenturu Reuters.
V učebnách navíc podle ní nefunguje regulace tepla – buď je v nich k padnutí, nebo naopak teplota padá pod bod mrazu. Odbory potvrdily, že ve dvou třetinách škol v regionu chybí učitelé, a žáci tak přicházejí o stovky hodin matematiky či angličtiny.
Aby toho nebylo málo, v některých budovách dokonce neteče ani pitná voda. „Naše adresa by neměla rozhodovat o naší budoucnosti,“ bouří se patnáctiletá Amelia s transparentem v ruce.
Demonstranti z Le Corbusierova gymnázia v Aubervilliers, předměstí severně od Paříže v departementu Seine-Saint-Denis, říkají, že školy v chudých oblastech, jako je ta jejich, čelí nejhorším podmínkám.
Hořící školy, mnoho napadených. Protesty ve Francii se zvrhly ve vlnu násilí |
„Minulý rok jsem skládala středoškolskou zkoušku z francouzštiny bez učitele francouzštiny. A učitelé mají obrovský vliv,“ řekla Maisa. „V těchto podmínkách se nedá studovat,“ dodala.
To, co začalo jako pokojný odpor proti vládním škrtům v rozpočtu, se rychle zvrhlo v krvavé peklo v ulicích. Do protestů se zapojilo přes 1 200 středních škol po celé zemi a naštvaná mládež blokuje vstupy do budov. V Marseille dokonce radikální skupiny zapálily hasičské auto a na policisty útočí zápalnými lahvemi či kyselinou.
Odveta strážců zákona je nekompromisní. Tvrdé policejní zásahy už zanechaly desítky vážně zraněných školáků – sociální sítě plní svědectví o vylámaných zubech, těžkých úderech do hlavy nebo dětech, které po zásahu gumovým projektilem přišly o oko.
Ministr vnitra Laurent Nuňez hovořil o „klimatu nepřijatelného násilí“ a vyzval k nastolení pořádku.
Studentské protesty ve Francii si vyžádaly stovky zadržených, zranilo se 83 policistů |
Protesty ukazují, jak marginalizované městské čtvrti ve Francii čím dál více ovlivňují národní politiku, míní politolog Ulysse Rabaté z Univerzity Paříž VIII. „Když zkolabuje veřejná služba, veřejné školství, nejvíce a nejbolestivěji to pocítí ti, kteří jsou na samém konci společenského žebříčku,“ uvedl Rabaté.
Školství je priorita, tvrdí vláda
Celonárodní protesty a blokády, které vypukly minulý týden, se staly politicky výbušným tématem pro vládu. Ta ve čtvrtek oznámila sérii zásadních škrtů ve výdajích v rozpočtu na rok 2027, jež se setkaly s odporem veřejnosti.
Rozpočet na školství má být zvýšen o 1,7 procenta, tedy méně než činí míra inflace, na 65,53 miliardy eur (1,6 bilionu Kč) bez započtení penzí učitelů.
Ministr školství Édouard Geffray uvedl, že školství zůstává prioritou a zvýšení rozpočtu nižšího, než je míra inflace zdůvodnil poklesem počtu obyvatel.
Stovka poškozených škol, učitel politý benzinem... Francie viní krajní levici |
Demonstrace vypukly na předměstích Paříže, kde panuje vysoká míra chudoby. Poté se rozšířily i do samotné Paříže a dalších měst, včetně Marseille, Štrasburku, Tours a Lille.
Tragické podmínky ve školách
Na Le Corbusierovu gymnáziu jsou už od začátku školního roku zrušeny hodiny matematiky, humanitních předmětů, angličtiny či tělocviku kvůli nedostatku učitelů, uvedla zvolená zástupkyně rodičů Karima Karaová Aliová.
V Seine-Saint-Denis se protestů ve čtvrtek zúčastnily dvě třetiny tamních středních škol, uvedl odborový svaz CGT. Mladí lidé, učitelé a rodiče ze čtyř obcí si stěžovali na nehygienické podmínky ve školách a chronický nedostatek zaměstnanců včetně zdravotních sester a sociálních pracovníků.
Představitelka odnože školského odboru CGT v Seine-Saint-Denis Louise Paternosterová uvedla, že region nedostává dost financí pro své žáky a jejich vzdělávací potřeby. Dvě třetiny škol v departementu mají neobsazené učitelské pozice, vyplývá z průzkumu odboru.
„Naši studenti ztrácejí čas, který by mohli věnovat studiu. V některých školách neteče pitná voda. Nejsme si rovni s ostatními departementy,“ řekla. Nedostatky přičítá letošnímu kroku vlády zrušit v celé zemi 3256 učitelských postů.
V Pantinu na severovýchodním okraji Paříže se učitelka Dilan Rocheová přidala ke svým studentům, kteří tento týden protestovali před školou, aby vyjádřila podporu jejich požadavkům a chránila je před policií.
„To, co napsali na své transparenty, jsme v dopise napsali místnímu školskému úřadu: přeplněné třídy, žádné zdravotní sestry, žádní sociální pracovníci. To je problematické pro studenty s poruchami učení, mnozí z nichž žijí v nejistých životních podmínkách,“ řekla.
Hořící školy, mnoho napadených. Protesty ve Francii se zvrhly ve vlnu násilí |
Pokud jde o výdaje na školství, Francie se v žebříčku zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) drží přibližně uprostřed. Průměrné výdaje na středoškolského studenta se však za poslední dekádu téměř nezměnily. V roce 2024 činily 11 660 eur v porovnání s částkou 11 910 eur v roce 2010, vyplývá z údajů ministerstva školství.
Celonárodní středoškolské protesty podobného rozsahu, kdy bylo požadavkem větší financování, ve Francii naposledy vypukly v 90. letech.
Došlo k nim poté, co vláda výrazně rozšířila přístup k maturitní zkoušce, která obvykle otevírá cestu na univerzitu, aniž by k tomu školám poskytla dostatečné finance, uvedla profesorka Clémence Cardonová-Quintová z Univerzity Paula Valéryho, která se zabývá výzkumem financování vzdělávání.
Protestní hnutí tehdy vedlo k navýšení financování. Výdaje na studenta ale později začaly stagnovat navzdory rostoucím požadavkům na školy.
