"Vypadalo to, jako by se proti nám valilo deset tisíc lidí. Běželi jako stádo gazel a křičeli: Vypadněte, vypadněte!" přerývaně vysvětloval. "Bylo to neskutečné, lidé vyskakovali z oken. Bylo to hrůzostrašné," dodal bankéř. Nejdříve se pokoušel ještě roztřesený zavolat manželce, jeho mobilní telefon však nefungoval. Připojil se proto k davu, který směřoval k trajektům do New Jersey.
"Čluny byly úplně přeplněné, braly všechny. Někteří lidé vyhrožovali, že pokud je nevezmou na palubu, skočí do moře," popisoval neuvěřitelně dramatickou situaci na molu číslo jedenáct. Nakonec se dostal na jedno přeplněné plavidlo. "Bylo to strašné. Všichni na lodi v úžasu sledovali budovy: najednou nebyly, zřítily se," charakterizoval okamžiky katastrofy. New York v úterý připomínal válečnou zónu. Ozbrojené hlídky obcházely vládní budovy.
Policisté zajišťovali masovou evakuaci obyvatel z finančního distriktu. Lidé pokrytí od hlavy k patám popelem proudili přes mosty co nejdál od místa zkázy. Sanitky kličkovaly mezi závaly na silnicích.
New York přišel o svou pýchu
Pýcha New Yorku elegantní les manhattanských mrakodrapů dostala těžkou ránu, z níž se bude zřejmě dlouho vzpamatovávat. V obchodním centru Manhattanu si policejní důstojník Tyrone Dux ztěžka povzdechl, než se vrátil zpět mezi ruiny domů.
"New York pláče," postěžoval si a rychle si utíral slzy z obličeje. "Vypadá to tady jako v noci," ukazoval kolem sebe na všudypřítomný prach a popel, který zatemnil ulice. "Neslyšel jsem žádný křik, jen smrt, temné ticho. Temno. Je to hrůzostrašné," dodal.
O několik ulic dál si skupina asi 120 lékařů klestila cestu sutí. Za nimi jezdily kolony sanitek a dalších záchranných vozů. Jejich úkol byl jasný: najít ty, kdo přežili, a pokusit se je zachránit.
Barbara Kalvigová v té době spěchala k místu činu v autě plném kolegů z newyorské veterinární kliniky. "Zavřeli jsme nemocnici a naložili hromadu lékařů a sester. Chceme pomoci," vysvětlovala. "Pojedeme tak daleko, jak se jen dostaneme."
"Všichni křičeli, plakali, utíkali policisté, lidé, hasiči, úplně všichni," popisoval chvíle hrůzy Mike Smith, velitel hasičů z Queensu, krátce poté, co se zřítila druhá z věží obchodního střediska. Podle něj ze zasažených mrakodrapů zazněly nejméně tři exploze, pravděpodobně z plynového potrubí. Poté se vznesla oblaka prachu a popela, který pokryl přilehlé ulice do výše pěti centimetrů.
Domovník Kenny Johannemann popisoval scénu jako z filmového hororu: Muž uvězněný v plamenech Světového obchodního centra vynášel z hořící budovy jiného muže. V té chvíli zazněla druhá exploze. Muž vyhodil zraněného na ulici do bezpečí a vzápětí ho pohltil padající beton.
Donald Burns byl evakuován ze schůze v 82. patře mrakodrapu, když spatřil čtyři ohořelé lidi na schodišti. "Chtěl jsem jim pomoci, oni však odmítali. Nechtěli, aby se někdo dotýkal jejich spálené kůže. Z šatů jim zbyly jen cáry," vzpomínal.
Počítačový analytik Boris Ozersky byl v 70. patře budovy, když do ní narazilo jedno z letadel. Spěšně se řítil s jednou starší ženou po schodišti dolů. Najednou je tlaková vlna odhodila a žena zmizela ve tmě. "Pokoušel jsem se ji najít, ale marně," popisoval. Zatímco mnozí lidé po atentátu opustili místo katastrofy, jiní se vrátili, aby pátrali po svých spolupracovnících, blízkých či známých.
"Nevím, co mám dělat," stěžoval si Alan Rivera, jenž pátral po své snoubence pracující ve Světovém obchodním centru. "Nikdo mi neumí poradit," dodal.
V newyorských nemocnicích se vytvářely fronty dobrovolných dárců krve, zatímco ulicemi města projížděli nemocniční asistenti a křičeli: "Darujte krev!" Mnozí lidé se ocitli v pasti. Autobusy, metro ani taxíky nejezdily a oni se nemohli dostat domů. "Jak se dostanu do Queensu?" křičela jedna z žen. "Jděte pěšky," opáčil policista.
