V rozhovoru pro web The Telegraph Stoltenberg uvedl, že transparentnost by měla být základem jaderné strategie Aliance – aby byla připravena na nebezpečnější svět. Ocenil, že se na odstrašení podílí více zemí, například Nizozemsko, které si pořídilo víceúčelové stíhačky F-35 schopné nést americké jaderné zbraně.
„Transparentnost pomáhá přímo sdělit, že jsme jadernou aliancí,“ řekl Stoltenberg. „Cílem NATO je samozřejmě svět bez jaderných zbraní, ale dokud budou existovat, zůstaneme jadernou aliancí, protože svět, kde Rusko, Čína a Severní Korea jaderné zbraně mají a NATO ne, by byl nebezpečnější.“
Generální tajemník varoval zejména před Čínou, která svůj nukleární arzenál výrazně rozšiřuje. Do roku 2030 by podle něj mohla mít 1 000 hlavic.
Čína rychle rozšiřuje jaderný arzenál. Posílila i KLDR, uvádí zpráva![]() |
„A to znamená, že v nepříliš vzdálené budoucnosti může NATO čelit něčemu, čemu ještě nikdy nečelilo, a to dvěma potenciálním protivníkům s jadernými zbraněmi: Číně a Rusku. To má samozřejmě své důsledky,“ upozorňuje Stoltenberg.
Ve pravidelné zprávě Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI) uvedl, že Čína rozšiřuje svůj jaderný arzenál rychleji než kterákoli jiná země. Počet hlavic za rok zvýšila ze 410 na 500. Podle institutu své kapacity rozšiřuje i Severní Korea.
Podle Stoltenberga nyní země NATO vedou aktivní konzultace o tom, kolik jaderných zbraní by mělo být v pohotovosti. „Nebudu zabíhat do operačních detailů, kolik jaderných hlavic by mělo být v provozu a které by měly být uskladněny, ale musíme tyto otázky konzultovat. A přesně to děláme.“
Kreml pokračuje v jaderných manévrech. Zapojil Bělorusy, cvičí v Atlantiku![]() |
Stoltenbergova slova připomínají poznámky, které minulý týden pronesl nejvyšší představitel pro kontrolu zbraní v americké Národní bezpečnostní radě Pranay Vaddi. „Pokud nedojde ke změně v arzenálu protivníků, můžeme v následujících letech dosáhnout bodu, kdy bude nutné navýšit počet rozmístěných zbraní oproti současnému stavu,“ řekl poradce prezidenta Joea Bidena.
„Pokud prezident takové rozhodnutí učiní, musíme být plně připraveni k jeho provedení. Pokud takový den nastane, vyústí to v rozhodnutí, že k odstrašení našich protivníků a ochraně amerického lidu a našich spojenců a partnerů je zapotřebí více jaderných zbraní,“ dodal Vaddi.
Počet operačních jaderných zbraní je přísně tajný, ale podle odhadů mají Spojené státy vždy nasazeno přibližně 1 700 z 3 700 hlavic. Velká Británie asi 40 z 225. Francie, třetí jaderná mocnost NATO, není zapojena do společných mechanismů jaderného plánování a její jaderné síly ani nejsou formálně přiděleny k NATO.
























