Největší jatka první světové války. V bitvě na Sommě se zrodil tank

  • 161
Britové a Francouzi si připomínají sto let od vypuknutí bitvy na Sommě. Nejkrvavější střetnutí první světové války skončilo v listopadu 1916 v podstatě bez výsledku. Bitva se zapsala do dějin i tím, že zde Britové poprvé nasadili obrněná vozidla - tanky.

Bitvu zahájila sedm dní trvající dělostřelecká příprava, během které spojenci na německé pozice vypálili přes 1,5 milionu střel. Podle původní dohody měl vlastní útok začít 29. června, kvůli dešti a také kvůli útoku Němců u Verdunu, který si vynutil přesun francouzských divizí, byl odložen na 1. července. Rovněž se ukázalo, že dělostřelecká příprava napáchala mnohem menší škody, než velitelé počítali.

Plán byl prostý. Jedním útokem odlákat německé zálohy, prolomit zákopy v délce 30 kilometrů a tím vytvořit mezeru pro britské jezdectvo.

Po šesté hodině ranní ho zahájilo další britské ostřelování, které trvalo asi hodinu a údajně bylo slyšet až v Anglii. Poté vyrazili vojáci, většinou dobrovolníci bez zkušenosti se zákopovou válkou, na území nikoho s cílem dobýt německé zákopy. Němci stačili rozmístit své kulomety a za pomoci dělostřelectva útočící Brity zmasakrovali.

Velitelé třinácti nasazených britských divizí na konci prvního dne bitvy napočítali 57 000 obětí, z toho třetinu mrtvých. Jen o málo lépe se dařilo pěti francouzských divizím jižně od Britů. Zajali sice tři tisíce Němců, cíl, obsazení města Péronne, ale nesplnili.

Bitva, kterou až do nástupu podzimu provázelo krásné počasí, skončila jako nekonečná přetahovaná s dílčími drobnými úspěchy obou stran, které však byly vykoupeny obrovskými ztrátami. Záhy bylo jasné, že šance na zásadní průlom je malá. Velký problém představovaly zejména německé protipěchotní překážky.

První světová válka přinesla na bojiště nové postupy i zbraně:

21. června 2014

První tank

Jako jediná možnost, jak vyřešit patovou situaci zákopové války se jevil bojovník, kterému nevadí ostnatý drát, dokáže překonat nepřátelské zákopy a je imunní vůči palbě z pušek. Tak se objevil na scéně tank.

Hitler proti Tolkienovi

V bitvě na Sommě bojovalo mnoho vojáků, kteří se později zapsali do historie. Zřejmě nejznámějším účastníkem bitvy byl tehdy sedmadvacetiletý Adolf Hitler, připomíná server The Independent. Budoucí nacistický politik si z bojů údajně odnesl poranění genitálií a nohy, z čehož později vznikla legenda o tom, že měl pouze jedno varle.

Mezi vojáky bitvy na Sommě byl i autor Hobita či Pána prstenů J. R. R. Tolkien. Ani on neopustil bitevní pole bez zranění. Na konci října 1916 ho postihla zákopová horečka a dalších bojů se během války už neúčastnil.

Na Sommě bojoval i Otta Frank, otec autorky Deníku Anny Frankové. Frank byl v německé armádě od roku 1915 a vysloužil si hodnost nadporučíka. Po vzestupu Hitlera k moci s rodinou prchl do Amsterdamu, kde se schovávali kvůli svému židovskému původu. Z celé rodiny přežil holocaust pouze on.

S vývojem obrněného pásového vozidla začala Británie již počátkem války. Velký podíl na zrození tanku měl i tehdejší lord admirality, pozdější britský premiér Winston Churchill. Zvláštní komise, kterou Churchill ustavil, nechala postavit několik prototypů, z nichž se nakonec vyvinul tank nesoucí označení Mark I.

Poprvé v historii se tanky zapojily do boje 15. září 1916 v bitvě o obce Flers a Courcelette. Tam, kde se obrněnci objevili, sice britská pěchota dokázala postoupit, ale pro zásadní průlom bylo tanků málo. Tento nedostatek ještě zhoršovala jejich značná poruchovost. Z téměř pěti desítek vozidel bylo do boje schopno vyjet pouze 32 (podle některých zdrojů 36), přičemž podstatnou část z nich vyřadila v průběhu boje závada nebo nástrahy terénu.

Bitva bez jednoznačného výsledku

Ofenziva na Sommě nakonec skončila bez jednoznačného výsledku. Podzimní deště přeměnily bojiště v moře bláta, které znemožňovalo boj. Proto byla operace v polovině listopadu 1916 ukončena.

Z mlhy vyjely kovové obludy. První tanky Němce vyděsily

Splněn byl alespoň jeden z cílů ofenzívy, kterým bylo vázat německé jednotky a odlehčit Francouzům bránícím se v těžkých bojích u Verdunu. To se jim nakonec podařilo, byť téměř 11 měsíců trvající bitva u Verdunu byla stejně jako ta na Sommě obrovskými jatkami bez výrazného úspěchu ani jedné z válčících stran.

Bitvy na Sommě se na spojenecké straně kromě Francouzů a Britů zapojili i jednotky z Nového Zélandu, Austrálie, Kanady a tehdejší Jihoafrické unie. Britům velel generál Douglas Haig, Francouzům pozdější národní hrdina Ferdinand Foch. Do bojů se nakonec zapojilo 51 britských a 48 francouzských divizí, Němci v bojích využili 50 divizí, kterým veleli Max von Gallwitz a Fritz von Below.

V bitvě, v níž spojenci získali pouhých několik kilometrů území, zahynulo zhruba 300 000 vojáků. Na britské straně bylo asi 480 000 padlých a raněných, francouzské ztráty byly asi 250 000 vojáků. Němci zaznamenali 540 000 padlých, zraněných či nezvěstných.

Pieta ve Francii

Výročí bitvy na Sommě si v pátek v severofrancouzské obci Thiepval připomnělo 10 000 lidí včetně francouzského prezidenta Françoise Hollandea, britského premiéra Davida Camerona, německého exprezidenta Horsta Köhlera či britského korunního prince Charlese s ženou Camillou.

Ceremonie k 100. výročí bitvy na Sommě v památníku Thiepval na severu Francie...
Ceremonie k 100. výročí bitvy na Sommě v památníku Thiepval na severu Francie...
Britský princ William s manželkou Kate na ceremonii k 100. výročí bitvy na...

Do Thiepvalu přijeli také irský prezident Michael Higgins, šéfka regionální skotské vlády Nicola Sturgeonová či princ William se ženou Kate a bratrem Henrym. Na místě byli i potomci vojáků.

Vedle Francie, kde se odehrála hlavní část piety, si britsko-francouzskou ofenzivu proti německým vojskům připomněli lidé po celé Evropě. Jen v Británie se konají více než dvě stovky takových akcí. Například v jihoanglickém Exeteru umělec Rob Heard umístil v památníku obětem první světové války přes 19 000 figurín v rubáších, které představují spojenécké oběti za první den útoku.

Mapa bitev na západní frontě v letech 1915 a 1916, včetně bitvy na Sommě.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue