„Jsem s ohledem na časovou prognózu netrpělivý,“ řekl Jahn. Od pádu berlínské zdi se archivářům podařilo sestavit obsah zhruba 500 pytlů. Vše se rekonstruovalo z velké části ručně, takže lidem, kteří na tom pracovali, prošlo podle Jahna rukama na 1,5 milionu útržků.
Na rekonstrukci zničených dokumentů vynaložilo Německo již několik milionů eur. Od roku 2007 berlínský ústav výrobních zařízení a konstrukční techniky IPK vyvíjí techniku, která skládání roztrhaných papírů zrychlí a zautomatizuje. Komplikovaný projekt, který doposud stál osm milionů eur (asi 222 milionů korun), ale stále nabírá zpoždění. Nově mu mají pomoci další dva miliony eur (55 milionů korun), termín dokončení ale stále znám není.
Problém podle BStU nyní spočívá v tom, že není k dispozici velkokapacitní skener. Program, který naskenované útržky bezpečně složí dohromady, je naopak hotový už rok. Software již dokázal sestavit přes 24 tisíc stránek, vše ale značně prodražuje skenování na běžných přístrojích.
Obávaná Stasi se rozhodla zlikvidovat svůj archiv na podzim roku 1989. Mechanické skartovačky jely tehdy naplno a některé se i zavařily, další dokumenty se navíc trhaly ručně. Útržky, které se tehdy podařilo zajistit, naplnily 16 tisíc pytlů. Vedle toho se podařilo zachránit nedotčených 111 kilometrů regálů s dalšími akty.
Německo si od rekonstrukce slibuje, že se z dokumentu dozví zejména další podrobnosti o činnosti Stasi na západě Německa či nové informace o politických vraždách.
