„Srbsko nejenže odmítá uvalit na Rusko sankce, ale navíc různými dalšími způsoby obchází zahraniční a bezpečnostní politiku EU,“ říká Bojana Selakovičová z platformy Národní konvent o EU.
Od začátku války na Ukrajině prošly Srbskem tisíce Rusů. Někteří utíkali před mobilizací, jiní chtěli dál obchodovat se západními zeměmi. K lednu 2025 jich v zemi evidovali na 48 tisíc. Těm všem dali povolení k dočasnému pobytu, které se vydává na tři roky. Kromě toho však Rusové jak na běžícím páse získávají i srbské občanství.
Jen letos ho dostalo čtyřikrát víc Rusů než ostatních cizinců, zjistilo Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL). To uvádí, že mezi těmito šťastlivci jsou i lidé, na které jsou uvalené mezinárodní sankce. Srbsko přitom tato občanství vydává s odůvodněním, že je to v jeho národním zájmu, což celý proces výrazně urychluje.
Srbsko může přijít o miliardu a půl eur kvůli úpadku demokracie, varuje EU |
Za prvních pět měsíců letošního roku se z důvodu národních zájmů stalo srbskými občany čtyřiačtyřicet Rusů. A je možné, že obvyklým pomalejším postupem prošlo Rusů ještě mnohem víc, tento údaj však srbské ministerstvo vnitra novinářům neposkytlo.
Právě rychlejší proceduru ovšem Evropská unie vnímá jako bezpečnostní riziko, jímž Srbsko ohrožuje i svou vlastní budoucnost v EU. „Naznačuje to, že existuje ruský vliv na části politického a bezpečnostního aparátu, který takové ‚služby‘ poskytuje v naději, že zůstanou bez povšimnutí – nebo dokonce s naprostým nezájmem o možné politické důsledky,“ říká Marko Todorović z bělehradského Centra pro evropské politiky.
Kdo není s EU, je proti ní, stačí nám částečné členství, říká expremiérka Srbska |
Ve zrychleném řízení získal občanství třeba Valery Kazikajev, který kdysi obdržel ocenění od ruského vládce Vladimira Putina a kvůli vazbám na oligarchu Ališera Usmanova je od jara 2023 na americkém sankčním seznamu. Mimo jiné Kazikajev vlastní slovenskou společnost KTH Group, jež je rovněž pod americkými sankcemi. Srbským občanem se Rus stal letos 16. ledna.
Synovec Kadyrova už měl občanství na dosah
Dalším novým Srbem se měl stát i synovec čečenského vládce Ramzana Kadyrova Jakub Zakrijev. Občanství dostal v dubnu, už o pár dnů později však srbská vláda rozhodnutí vzala zpět – o případu totiž začala psát média, a tak se v Bělehradu najednou zjistilo, že Zakrijev „představuje ohrožení pro lidský život a zdraví, pro veřejnou bezpečnost, pořádek a mír“. I na Zakrijeva Západ uvalil sankce.
Bez problémů proces naopak proběhl u Sergeje Kondratenka. Ten svůj pas dostal už na podzim roku 2025, přestože na něj sankce vydal i Kyjev, jenž majitele firmy Royal Pay Europe považuje za hrozbu pro ukrajinskou národní bezpečnost. Bělehrad navíc udělil občanství i lidem přímo napojeným na kremelskou politickou elitu a ruskou tajnou službu FSB, dodává Svobodná Evropa s odkazem na loňské zjištění investigativního portálu KRIK.
Srbsko si jako první v Evropě pořídilo čínské balistické rakety, rozlítilo Chorvaty |
Srbsko je kandidátskou zemí EU a jeho občané při cestách do členských zemí nepotřebují víza. Ta stále nemusejí mít ani Rusové mířící do Srbska. Balkánská země ani – na rozdíl od zemí Unie – neuvalila na Kreml žádné sankce poté, co napadl sousední zemi. Některé země eurobloku přitom chtějí jít ještě dál a v čele se Švédskem se snaží přimět Evropskou komisi, aby přišla s novou, přísnější legislativou.
Díky ní by země ruským žadatelům mohly mnohem snáz odmítnout i turistické vízum. Za loňský rok jej v Schengenu dostalo na 480 tisíc Rusů, což bylo nejvíc od začátku invaze, dodává RFE/RL.
Srbské tajné služby prováděly testy na psech. Přizvaly si k tomu ruskou FSB |
Unie jednání Srbů pečlivě sleduje. Před kroky Bělehradu varuje neformální „non-paper“ vypracovaný Evropskou komisí a zástupci Srbska si unijní nesouhlas museli vyslechnout i na nedávném summitu v Černé Hoře. Tam dostali na vybranou. Buď stojí při EU, nebo při Rusku a Číně.
Německý kancléř Friedrich Merz pak přímo řekl, že balancování Srbska mezi těmito zeměmi „nelze akceptovat“ a že toto dali unijní lídři na vědomí i srbskému prezidentovi Aleksandaru Vučičovi. Srbsko pod jeho vedením ostatně ve své snaze dostat se do Evropské unie nijak nepokročilo a za posledních pět let neotevřelo žádnou další přístupovou kapitolu. A to právě kvůli tomu, jeho zahraniční politika není v souladu s tou unijní.
