Srbský premiér Vojislav Koštunica označil svou představu o budoucnosti Kosova za "autonomii pod dohledem", která by byla alternativou "nezávislosti pod mezinárodním dohledem". Tu ve svém plánu budoucího statusu Kosova nastínil zmocněnec OSN Martti Ahtisaari. - více zde
V obou případech by zahraniční civilisté a vojenští činitelé po léta dohlíželi na Kosovo ve snaze zajistit v této srbské provincii pod správou OSN mír a demokracii.
"Autonomie pod dohledem je skutečným kompromisem, eliminujícím jakýkoliv extrémní výsledek," praví se v Koštunicově prohlášení, narážejícím na doposud neústupný postoj Srbů odmítajících vzdát se Kosova, které považují za historickou kolébku své kultury a státnosti, a etnických Albánců, tvořících 90 procent dvoumilionové kosovské populace.
"(Kosovští) Albánci budou moci vzít svou budoucnost do vlastních rukou a hájit své zájmy, zatímco Srbsko by si zachovalo suverenitu a územní celistvost," upřesnil Koštunica svou nabídku, aniž uvedl další podrobnosti.
Sdělil ale, že specifika předložil k posouzení velvyslancům Rady bezpečnosti OSN, kteří tam v uplynulých dnech pobývali na pozorovatelské misi s cílem seznámit se přímo na místě s poměry.
Srbové nechtějí měnit hranice
Srbští oficiální činitelé opakovaně kritizovali Ahtisaariho plán jako porušení zásad OSN, protože otevírá cestu k oficiální změně hranic, která by Srbsko připravila o 15 procent území.
"Srbsko je připraveno udělat významný krok při hledání dobrého, udržitelného řešení pro Kosovo," dodal Koštunica.
Etničtí Albánci se ale nehodlají spokojit s ničím menším, než je plná nezávislost.
Válku v Kosovu mezi Srby a albánskými povstalci v letech 1998-1999 ukončily nálety sil NATO, které donutily Bělehrad skončit tažení a stáhnout své jednotky z provincie. Od roku 1999 se Kosovo nalézá pod správou OSN. Tu má nahradit obdobná mise Evropské unie, jež bude monitorovat a regulovat další vývoj provincie.
Podle Koštunicovy vlády by jakékoliv řešení pro Kosovo muselo umožnit návrat 200 tisíc Srbů, kteří v obavě z albánské pomsty po válce z provincie uprchli. Zhruba sto tisíc jich tam zůstalo, z toho polovina v izolovaných, zbídačelých enklávách pod ochranou vojáků.
"Mise Rady bezpečnosti se mohla na vlastní oči přesvědčit, jaká situace v provincii skutečně panuje," podotkl Koštunica. Apeloval také na Radu bezpečnosti OSN, aby uvážila jeho a nikoli Ahtisaariho plán jako základ pro dosažení dohody.
