„Naše vesnice bývala plná lidí. Kdysi jsem tu chodil do školy,“ vzpomíná v rozhovoru s reportéry agentury AP Uroš Trainovič, jednasedmdesátiletý pamětník z malé hornické obce Blagojev Kamen na východě Srbska.
Před šedesáti lety zde žilo dvě stě rodin, byla zde škola, lékař a obchod. Dnes je Blagojev Kamen pustá vesnice. Když v polovině 90. let zavřeli důl na zlato, začali lidé odcházet.
Dnes se v okenicích chátrajících domů prohání vítr, děravými střechami prorůstá houští. „Je strašná škoda, že odsud všichni odešli.... teď už je nás tu jenom pár. A žádní mladí,“ povzdechne si Trainovič. „Jednoho syna mám v Německu, druhého v Rakousku. Často sem jezdí na návštěvu, ale nemají důvod se sem vracet.“
Malé a ještě menší Srbsko
Podobné příběhy dnes můžete vyslechnout v každé druhé vesnici. Je to ironie osudu. Před třiceti lety nacionalističtí politici v Bělehradě snili o tom, že na troskách Jugoslávie vznikne Velké Srbsko. Přispěli tak k rozpoutání války, z niž Srbové vyšli jako hlavní poražení. Mezinárodní sankce zdevastovaly ekonomiku a statisíce lidí emigrovaly.
Zatímco hospodářství se zmátořilo, populační propad se nikdy nezastavil. A demografické prognózy jsou pesimistické. Jestliže dnes má Srbsko 6,98 milionu obyvatel, v polovině století by to mělo být jen 5,79 milionu.
Oproti roku 1990 by to představovalo úbytek populace o čtvrtinu. Pro úplnost je třeba dodat, že tato čísla nepočítají s Kosovem, jehož nezávislost Srbsko neuznává.
Statistici spočítali, že země každý den přijde o sto tři obyvatel. To je jako kdyby za rok zmizelo jedno okresní město - v Česku dejme tomu Česká Lípa. Příčiny jsou stejné jako v ostatních zemích východní Evropy: malá plodnost, vysoký počet lidí odcházejících do ciziny, nízká míra imigrace.
Populační úbytek má závažné dopady na ekonomiku země. Nedostatek pracovních sil se stal permanentním problémem a stárnoucí populace vytváří velký tlak na penzijní systém.
Situace je tak vážná, že vláda vyhlásila stav národní nouze. Stát se snaží manželské páry finančními benefity motivovat, aby měly více dětí. Uvolnila se pravidla pro umělé oplodnění, opravují se školky a školy, rodiny a podnikatelé žijící na venkově mají nárok na státní podporu.
OSN do Srbska minulý měsíc poslala skupinu sedmi expertů, aby situaci na místě zmonitorovali a pokusili se nabídnout možná řešení. Podle nich je hlavní problém v odlivu mozků. „Ze země odcházejí hlavně vzdělaní, schopní, vysoce motivovaní lidé. Toto je ztráta lidského kapitálu,“ řekl agentuře AP rakouský demograf Wolfgang Lutz.
„Příliš pozdě“
Podle některých srbských demografů se pochmurný trend už zvrátit nedá. „Je příliš pozdě! A tím nemyslím, že dnes už je pozdě. Pozdě bylo už před dvaceti lety,“ řekl zpravodajskému portálu balkaninsight.com Vladimir Nikitovič z bělehradského Institutu společenských věd.
Egypt překonal sto milionů obyvatel. Nemnožte se tolik, nabádá vláda |
Současný demografický scénář podle něj predikovali jeho kolegové už v 70. letech, kdy před ním varovali jugoslávského vůdce Josipa Broze Tita.
Tehdy ale srbské statistiky vylepšovala čísla z ostatních jugoslávských regionů. Například v Kosovu připadalo ještě počátkem 70. let na jednu ženu více než pět dětí. Při sčítání lidu se navíc kouzlilo s čísly, protože se započítávali i statisíce Jugoslávců pracujících v cizině.
V Srbsku klesla plodnost pod hraniční hodnotu potřebnou k zachování populace (2,1 potomku na jednu ženu) už v polovině padesátých let. „Jsme jedním z evropských regionů, kde období baby boomu skončilo velice brzo. A to nás v devadesátých letech tvrdě zasáhlo,“ komentuje to Nikitovič. „Pak přišel rozpad Jugoslávie a válka a všechno se ještě zhoršilo,“ dodává.
Vstup do EU může situaci ještě zhoršit
Další rána by mohla přijít už za pět let, kdy by se Srbsko mělo stát členem Evropské unie. Zkušenost ukazuje, že vstup do EU otevírá bránu emigraci lidí v produktivním věku - stačí se podívat na příklad Rumunska, odkud od roku 2007 odešlo 3,6 milionu lidí (čtěte například zde: Rumunsko zažívá exodus lékařů na Západ).
Katastrofální populační úbytek řeší i další země Balkánu a východní Evropy. Bulharsko do poloviny století přijde ve srovnáním s rokem 1990 o 39 procent obyvatel, Bosna a Hercegovina o 29 procent. Čtyřmilionové Chorvatsko, které by mělo ztratit tři čtvrtě milionů lidí, vyhlásilo „palčivý problém demografických výzev“ prioritou svého předsednictví v EU.
Demografové většinou nabízejí jako lék na skomírající plodnost navýšení imigrace. Jenže do Srbska se kromě zestárlých srbských gastarbeiterů vracejících se na penzi domů nikomu nechce. „Dokud bude Srbsko pro potenciální imigranty neatraktivní, tak bude jeho populace stárnout a ubývat,“ uzavírá portál balkaninsight.com.
