„Srbský prezident nařídil srbské armádě, aby byla v nejvyšším stupni bojové připravenosti, tedy na úrovni použití ozbrojené síly,“ sdělil v prohlášení srbský ministr obrany Miloš Vučević. „Není důvod k panice, ale důvod ke znepokojení ano,“ citovala ho agentura Reuters.
Náčelník generálního štábu srbských ozbrojených sil Milan Mojsilović uvedl, že jej prezident Vučić vyslal ke hranicím s Kosovem. „Situace je tam složitá,“ řekl Mojsilović v neděli večer v rozhovoru s televizí Pink cestou do města Raška na jihozápadě země, zhruba deset kilometrů od hranic s Kosovem.
První verdikt kosovského tribunálu. Velitel povstalců dostal za mučení 26 let |
Žádá si podle něj „přítomnost srbské armády podél administrativní linie“, což je termín používaný srbskými orgány pro označení hranice s Kosovem. Podle srbského ministerstva vnitra „všechny jednotky“ přechází „okamžitě pod velení náčelníka generálního štábu“.
„Je to právě Srbsko, ovlivněné Ruskem, které uvedlo svou armádu do stavu zvýšené pohotovosti a nařídilo postavit nové barikády, aby ospravedlnilo a ochránilo zločinecké skupiny, (...) které terorizují srbské občany žijící v Kosovu,“ uvedl ve svém prohlášení kosovský ministr vnitra.
Srbsko odmítá, že by mělo v úmyslu destabilizovat svého souseda. Říká, že chce jen chránit tamní srbskou komunitu. Jak k tomu uvedl srbský prezident, Srbsko bude „pokračovat v boji za mír a hledat kompromisní řešení“.
Kosovská nezávislost na Srbsku
Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008. Stalo se tak necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku války a náletů NATO.
Srbsko nezávislost neuznává a Kosovo stále považuje za součást svého území. Rovněž asi 50 000 Srbů žijících na severu Kosova neuznává autoritu vlády v Prištině. Kosovo za suverénní stát považuje asi polovina států OSN, z EU ho neuznávají Španělsko, Rumunsko, Slovensko, Řecko a Kypr.
NATO má Srbům v Kosovu zajistit bezpečnost, jinak to udělá Srbsko, říká Vučić |
Priština začátkem prosince vyslala na sever stovky policistů z řad kosovských Albánců. Učinila tak poté, co kosovští Srbové v listopadu opustili svá místa v kosovských institucích, včetně policie, na protest proti snaze Prištiny donutit kosovskosrbské obyvatelstvo používat výhradně kosovské registrační značky vozidel.
Pokraj ozbrojeného konfliktu
Srbové v reakci na zvýšenou přítomnost kosovské policie 10. prosince postavili na severu země barikády, které od té doby ochromují dopravu na dvou hraničních přechodech.
Kosovská vláda chce barikády odstranit a o součinnost žádá i misi Severoatlantické aliance KFOR. „Kosovo se nezapojí do dialogu se zločineckými skupinami a je třeba obnovit svobodu pohybu. Na žádné silnici by neměly být barikády,“ uvedla vláda v pondělním prohlášení. O umožnění svobody pohybu žádá i KFOR.
V úterý v Mitrovici nákladní automobily nově zablokovaly cesty spojující ve městě jeho část obývanou Srby s částí obývanou etnickými Albánci. Krátce před odjezdem generála Mojsiloviče do pohraniční oblasti zveřejnilo několik srbských médií na sociálních sítích video, na kterém jsou slyšet výstřely.
Srbsko chce rozmístit tisícovku vojáků v Kosovu, Vučić ale souhlas NATO nečeká |
Situaci popisují jako „boj“, k němuž došlo, když se kosovské síly snažily rozebrat barikádu. Kosovská policie to okamžitě popřela a na svém facebookovém profilu napsala, že se žádné střelby neúčastnila.
Kosovská média uvedla, že v oblasti střelby se nacházela hlídka kosovských sil pod vedením kosovské mise Severoatlantické aliance KFOR. Hlídka KFOR byla podle kosovského ministra vnitra Xhelala Sveçly napadena.
Kosovská mise NATO oznámila, že vyšetřuje střelbu ze „25. prosince v blízkosti hlídky mise NATO v Kosovu“. „Nedošlo k žádným zraněním ani materiálním škodám,“ uvedla v prohlášení.
Srbská premiérka Ana Brnabičová minulý týden uvedla, že situace s Kosovem je „na pokraji ozbrojeného konfliktu“.
28. května 2019 |
