Emotivní dohady o sporné ostrovy Japonsku i Číně politicky vyhovují

Řízené protijaponské běsnění v Číně graduje. Spor o pár pustých skalisek v moři už začíná ovlivňovat i ekonomiku obou zemí. Číňané bojkotují japonské výrobky a japonské firmy omezují činnost v Číně. Oběma zemím se přitom spor hodí k odpoutání pozornosti veřejnosti od svých vnitropolitických záležitostí.

Že jim ty holé skály vůbec stojí za to, pomyslíte si nejspíš při pohledu na televizní záběry rozběsněných demonstrantů. V čínsko-japonském sporu o pár neobydlených ostrůvků ve Východočínském moři, který nyní nebezpečně eskaluje, však jde o princip. O možnou ztrátu tváře, což je ve východoasijských společnostech věc neodpustitelná. A také o odpoutání pozornosti.

Protesty v Číně

V ulicích čínských měst protestovaly v úterý tisíce lidí kvůli napětí kolem sporných ostrovů ve Východočínském moři. Při demonstracích protestující napadli vůz amerického velvyslance Garyho Lockeho a lehce ho poškodili. Diplomatovi se nic nestalo. Incident se stal nedaleko amerického velvyslanectví, před nímž se jakožto před zastoupením blízkého japonského spojence rovněž konala manifestace.

Zdroj: ČTK

V každém případě si obě země, a to zvláště Čína, zahrávají s ohněm. Démon nacionalismu puštěný z řetězu není dobrým lékem na žádné spory. Natož územní. Na druhé straně asi není náhodou, že se vleklá hádka rozhořela s novou intenzitou právě nyní. Oběma významným mocnostem se to hodí "do krámu".

Jde o vnitřní politiku

V Japonsku se blíží volby a vždycky je dobré předvést voličům "pravé" vlastenectví, zejména když domácí ekonomika není nic moc. Pekingské vedení by pak rádo odpoutalo pozornost od prudkého mocenského pnutí ve svém středu krátce před chystaným předáním žezla nové generaci vůdců.

V podobných "choulostivých" situacích se už vícekrát v minulosti vytasilo s nacionalistickou kartou. A tak policisté náhodou "přimhouří oko", když tisíce Číňanů obléhají japonské velvyslanectví v Pekingu a házejí na budovu lahve, vejce a kamení.

"Táhněte, japonští ďáblové," skandovaly o víkendu desetitisícové davy v desítkách čínských měst. Novým čínským heslem se stalo "zničte všechno japonské". Podle agentury Kjódó jde o největší protijaponské demonstrace v Číně od roku 1972, kdy obě země obnovily diplomatické styky.

Velké problémy s malými ostrovy

Osm neobydlených ostrůvků, vlastně jen skalisek o celkové rozloze sedm kilometrů čtverečních, momentálně představuje výbušný spor mezi Čínou a Japonskem. Japonci je nazývají Senkaku a Číňané Tiao-jü. Vody, které je obklopují, jsou bohaté na ryby a v oblasti jsou značné zásoby zemního plynu. Na ostrovy vznáší nárok také Tchaj-wan (to je však nejmenší problém, neboť ani jeden z hlavních aktérů samostatnost této ostrovní republiky neuznává).

Čína ostrovy objevila ve 14. století a dalších několik století nikdo její nárok nezpochybňoval. Japonsku patřily od roku 1895 do konce druhé světové války. Pak je měly ve správě spolu s celou prefekturou Okinawa Spojené státy, které v roce 1972 vrátily správu Japonsku. USA upozorňují, že ostrovy Senkaku jsou kryté americko-japonskou bezpečnostní smlouvou. Pět hlavních ostrůvků nyní vlastní japonská rodina Kušiharových, japonský stát je od ní hodlá koupit. Čína protestuje.

Byť obě strany svorně prohlašují, že nemají zájem na eskalaci konfliktu, právě toto se děje. Čínští a japonští nacionalisté začali před časem sporná skaliska demonstrativně okupovat, Čína dokonce poslala do vod u ostrovů hlídkové lodi.

Podle většiny analytiků ale není třeba přehnaně bít na poplach. K ozbrojenému střetu dvou silných mocností je nesmírně daleko. I když nelze si při této příležitosti nevzpomenout, že v letech 1974 a 1988 neváhala Čína použít zbraně, aby vyhnala Vietnamce z Paracelských ostrovů.

Panasonic i Toyota přerušují v Číně aktivity

Atmosféra hluboké nedůvěry (místy i nenávisti) mezi Čínou a Japonskem už ale začíná negativně ovlivňovat vzájemné ekonomické vztahy. Například firma Panasonic včera oznámila, že poté, co dav rozběsněných Číňanů poničil dvě její továrny, přerušuje některé své aktivity v Číně. Podobně Canon a Toyota.

Vybudit v Číně protijaponské nálady není nic obtížného. Negativní resentimenty z minulosti přetrvávají. Vzpomínky na čínsko-japonskou válku z let 1894 a 1895 a zejména na japonskou agresi ve 30. letech minulého století zapadají do širšího rámce zažitých představ, že Číňané se stali oběťmi imperialismu.

Čínské vedení si ale nejspíš po bouřlivém víkendu uvědomilo, že stále chaotičtější protesty by se mu mohly vymknout z rukou a nabrat z jeho pohledu nežádoucí směr. A tak zařadilo zpátečku.

Zvládnout celou situaci kolem sporných ostrůvků však může být neobyčejně obtížné. O nějakém kompromisu nechtějí Čína i Japonsko ani slyšet.