Velikost amerického kontingentu v Iráku se zásadně neměnila více než dva roky. Příslušníci ozbrojených sil USA jsou v blízkovýchodní zemi nepřetržitě od roku 2014 a podporují tamní armádu v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Pentagon se nyní domnívá, že irácké složky zlepšily schopnost „operovat nezávisle“ a je tudíž možné část amerických jednotek stáhnout.
„Jako uznání obrovských pokroků učiněných iráckými silami a za konzultace a koordinace s iráckou vládou a našimi koaličními partnery se Spojené státy rozhodly během září snížit stavy svých jednotky v Iráku z přibližně 5200 příslušníků na 3000,“ citovala agentura AP z prohlášení generála McKenzieho. Vojáci, kteří v Iráku zůstanou, prý budou dál radit a pomáhat Iráčanům v jejich snaze „vymýtit poslední zbytky“ IS.
Omezování zahraničních vojenských misí bylo jedním z Trumpových slibů v minulé prezidentské kampani a i po nástupu do Bílého domu prezident často hovoří o ukončení „nekonečných válek“. Deník The New York Times (NYT) ohlášené snížení v Iráku označuje za „dlouho očekávaný“ krok, který podpoří prezidentova tvrzení o tom, že plní svůj předvolební slib.
Trump v této souvislosti na pondělní tiskové konferenci poměrně tvrdě zaútočil na špičky americké armády. „Neříkám, že mě má armáda v lásce... nejvýše postavení lidé v Pentagonu asi ne, protože nechtějí dělat nic jiného, než vést války, aby všechny ty skvělé společnosti, které vyrábějí ty bomby a vyrábějí ta letadla a vyrábějí všechno ostatní, zůstaly spokojené,“ prohlásil šéf Bílého domu.
Trump útočí na šéfy armády. Chtějí válčit, aby potěšili zbrojní firmy, míní |
Spojené státy měly v Iráku jednotky po většinu dvou uplynulých dekád. Po invazi z roku 2003 byly ze země úplně staženy až v roce 2011, v roce 2014 se pak vrátily kvůli rostoucí hrozbě IS. V Afghánistánu jsou američtí vojáci už skoro 19 let, jejich mise tam začala v říjnu 2001 po teroristických útocích v USA z 11. září.
Od tohoto data připravily americké zahraniční mise o střechu nad hlavou už nejméně 37 milionů lidí, uvádí čerstvě zveřejněná studie projektu Costs of War (“cena války“) prestižní Brownovy univerzity. Autoři analýzy napsali, že přináší vůbec první odhad počtu lidí vysídlených v důsledku amerických válek. Zabývali se konflikty v Afghánistánu, Iráku, Somálsku, Libyi, Jemenu i Sýrii, nebrali ovšem v potaz menší protiteroristické operace USA v zemích Sahelu a subsaharské Afriky. Uvedený součet vysídlených lidí označuje studie za konzervativní odhad, skutečné číslo by prý mohlo být nad 50 miliony.
