Šestačtyřicetiletý Floyd zemřel v květnu po tvrdém zákroku policisty, který mu při zatýkání téměř devět minut klečel na krku. Afroameričanova smrt v USA spustila vlnu největších protestů proti rasismu a policejní brutalitě za několik posledních desetiletí.
Americká policie se chová jako armáda na nepřátelském území, tvrdí kritici |
Některé z pokojných demonstrací se změnily v násilí doprovázené rozbíjením výloh, zapalováním budov a rabováním.
Davy lidí policisté kromě gumových projektilů rozhánějí i slzným plynem, zábleskovými granáty či pepřovým sprejem. Právě použití projektilů však vyvolalo vlnu pobouření.
Sociální sítě zaplavily názorné fotografie lidí, kteří po zásahu gumovými projektily přišli o oko nebo k jinému úrazu. Podle studie zveřejněné v roce 2017 v odborném časopise BMJ Open tři procenta všech lidí zasažených gumovými projektily zemřou. Z 1 984 zkoumaných lidí postřelených gumovou střelou jich 15 procent mělo trvalá zranění.
Gumové projektily by měly být použity jenom v případě, že je třeba zvládnout „extrémně nebezpečný dav“ uvádí Brian Higgins, bývalý policejní šéf okresu Bergen ve státě New Jersey. „Střílet je do davu je bezohledné a nebezpečné,“ domnívá se pak Douglas Lazzaro, odborník na oční zranění ze zdravotního střediska NYU Langone.
Na konci května musela být ve městě La Mesa v Kalifornii na jednotce intenzivní péče hospitalizovaná starší paní, kterou gumový projektil trefil mezi oči. Herec Kendrick Sampson uvedl, že ho při protestech v Los Angeles gumové střely zasáhly celkem sedmkrát.
Gumové projektily údajně proti demonstrantům využily také pořádkové síly ve městě Washington, aby takto uvolněným náměstím mohl později projít americký prezident Donald Trump a vyfotit se s biblí u tamního poničeného kostela.
Generální prokurátor William Barr však zásah lokální i federální policie ve Washingtonu hájil; policisté podle něj „významně napomohli navrácení řádu do hlavního města“. O použití slzného plynu a gumových projektilů se Barr nezmínil.
Na zasažení gumovým projektilem si stěžovala i fotografka na volné noze Linda Tiradoová, kterou na protestu v Minneapolis podle jejích slov taková střela oslepila. Mluvčí tamní policie nicméně uvedl, že gumové projektily policejní oddělení nepoužívá.
Nikdo netuší, jak často policie v USA ke gumovým projektilům sáhne nebo kolik lidí s nimi ročně zraní, říká Rohini Haarová z Kalifornské univerzity v Berkeley. Mnoho obětí podle ní ani nenavštíví nemocnici.
Po americké policii se nevyžaduje, aby použití gumových projektilů zaznamenala, říká Higgins. Neexistují proto žádná celonárodní data, která by četnost jejich použití dokládala, ani pravidla pro jejich použití.
S projektily přišli Britové kvůli Severnímu Irsku
Policisté mohou gumové projektily mířit na nohy a zastavit tím tak nebezpečného člověka nebo blížící se dav, popisuje výhody projektilů Lazzaro. Když jsou však vypáleny na krátkou vzdálenost, mohou proniknout i kůží, lámat kosti, rozbít lebku nebo zničit oko, dodává odborník.
Gumové projektily mohou také způsobit poškození mozku a „závažná poranění břicha“, včetně poranění sleziny, vnitřností, nebo důležitých cév, dodává lékař Robert Glatter, který pracuje na pohotovosti v New Yorku. Když je navíc projektil vypálen z dálky, snižuje se jeho síla i přesnost, což zvyšuje riziko zasažení obličeje nebo okolostojících, dodává Lazzaro.
Minneapolis zvažuje, že kvůli Floydovi a protestům zruší městskou policii |
Gumové projektily vyvinula před padesáti lety britská armáda, která jimi chtěla zkrotit nepokoje v Severním Irsku. Spojené království je však už desítky let nepoužívá. Izraelské bezpečnostní síly s nimi zasahují proti palestinským demonstrantům.
Při protestech takzvaných žlutých vest je použila i francouzská policie, za což si vysloužila kritiku. Projektily tehdy oslepily desítky demonstrantů a stovky jich zranily.
„Téměř každý den někdo na světě použije gumové projektily,“ říká Haarová. „Jejich použití proti neozbrojeným civilistům je velkým porušením lidských práv,“ dodává lékařka.
