Americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) odtajnila příslušné dokumenty podle zákona o svobodě informací ve prospěch nevládní organizace American Security Archives (Americké bezpečnostní archivy), které potvrzují zprávu britského novináře Duncana Campbella, jež napsal ve zprávě pro Evropský parlament (EP), že tento systém umožňuje Spojeným státům s pomocí Británie sledovat veškeré informace posílané po telefonních linkách i přes družice a slouží k politické, vojenské, ale hlavně průmyslové špionáži.
Výbor EP pro svobody a práva občanů se bude touto zprávou zabývat 22. února, kdy mu budou ještě předloženy další tři dokumenty - o kódovacích systémech, o právní povaze takového zachycování a sběru informací a o ekonomických hrozbách s tím souvisejících.
Belgický vědec Jean-Marc Dinant z univerzity v Namuru považuje za ústřední bod systému Echelon pracoviště v britském kraji Yorkshire, kam se po optických vláknech sbíhají všechny sebrané informace a jež je propojeno elektronicky s USA. Kolem 600 amerických vojáků ve dne v noci vyhodnocuje získaný materiál. "Není o tom pochyb, protože britská vláda byla nucena to přiznat v odpovědi na dotaz Sněmovny lordů britského parlamentu," uvedl Dinant.
"Má se za to, že jsou schopni souběžně sledovat dva miliony spojení. Dovedou je třídit jak podle klíčových slov - třeba Clinton, bomba, boeing - nebo podle míst, odkud a kam směřují. Oblíbeným terčem jsou zejména velvyslanectví a další mise. Američané mohou sledovat všechny odstíny zahraniční politiky kterékoli evropské země," řekl Dinant v rozhovoru pro belgický rozhlas RTBF.
Evropa podle něj nemá sebemenší možnost se špionáži bránit, protože pouze Američané disponují špičkovými technologiemi, jež umožňují nejen zachycovat, ale i dešifrovat zakódované zprávy.
Usoudil, že podle práva evropských zemí jde o jasné narušení ochrany soukromého života osob, který však americké zákony nechrání. "Už o tom nelze nemluvit. Příliš dlouho to bylo nedotknutelné pod záminkou, že to slouží boji proti terorismu a zločinu. Umožňuje to ovšem mnohem víc a Evropané jsou právem znepokojeni,"usuzuje Dinant.
Nehotovou Campbellovu zprávu představil poprvé 27. ledna belgický list Le Soir. Citoval z ní, jak nesmírné jsou ekonomické dopady Echelonu. Například francouzská firma Thomson přišla v roce 1994 o kontrakt na dohled nad brazilskými pralesy v hodnotě miliardy eur (40 miliard korun), protože NSA předběžné informace včas zachytila. Ta také zmařila o rok později kontrakt západoevropské firmy Airbus na dodávku letadel za pět miliard eur (200 miliard korun).
