Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvDalší nemoc bílého muže, která smete původní obyvatele Ameriky? Historické paralely stranou, nynější pandemie indiány výrazně ohrožuje. Vedle Afroameričanů a Hispánců patří ke skupinám nejvíce zasažených obyvatel.
Některé státy je ve svých statistikách řadí do kolonky „ostatní“, jiné je počítají samostatně. Například v Arizoně se indiáni podílejí na 16 procentech tamních obětí koronaviru, přitom tvoří jen kolem 5 procent populace. V Novém Mexiku je to 11 procent obyvatelstva versus 57 procent nakažených.
A největší indiánská rezervace v USA – Národ Navaho rozkládající se na území Nového Mexika, Arizony a Utahu - by byla jedním z nejvíce dotčených amerických států, kdyby jím byla. Zařadila by se po bok New Yorku, New Jersey či Connecticutu. V pondělí navažské úřady evidovaly přes 3 900 potvrzených případů a 140 mrtvých. V oblasti žije zhruba 350 tisíc lidí.
Napříč Spojenými státy je pak v rezervacích celkem asi 5 200 nakažených, píše list The New York Times (NYT). Indiáni patří ke zranitelné části americké populace už jen proto, že mají často výrazně více zdravotních problémů než jejich bělošští vrstevníci. Ve větší míře trpí astmatem, srdečními chorobami či cukrovkou, uvedla stanice CNN.
Koronavirus ve světě   |
Další důvody jsou podobné jako u ostatních amerických menšin: horší přístup ke kvalitní zdravotní péči a chudoba. K tomu komunitní způsob života a mnohdy přeplněné domy obývané hned několika generacemi. V některých rezervacích lidem doma neteče voda, nemají přístup k internetu.
Nedostatek vody trápí více než třetinu Navahů, kteří tak podle listu The Washington Post často dají přednost žízni a napojení dobytka před pravidelným mytím rukou. Indiáni navíc pro vodu jezdí do měst, kde mohou nákaze vystavit další lidi. Mnozí domorodci zase nevěří, že virus vůbec existuje. Indiánští dobrovolníci tak kromě rýže či mouky přivážejí také osvětu.
Zavření kasin srazilo vlády v rezervacích na kolena
Indiánské vlády se stejně jako administrativy všude na světě snaží své občany před koronavirem ochránit. Zavedly zákazy vycházení a shromažďování, provádějí testy, lidem vozí vodu a základní potraviny i letáky s informacemi. Problém je, že na to nemají peníze. A to právě kvůli nařízeným opatřením.
Hlavní složkou příjmů vedení rezervací jsou zisky ze stovek kasin, které původní obyvatelé Severní Ameriky už léta provozují. Podle NYT si tak vydělává 40 procent kmenů. Další peníze plynou z turismu. Jenže ráje všech hráčů jsou zavřené, turisté nejezdí a neví se, kdy zase přijedou.
Pomoc z IrskaPandemie opět jednou potvrdila historické přátelství mezi Iry a indiány, které se táhne už od poloviny 19. století. Irsko tehdy kvůli neúrodě brambor sužoval hladomor. Nejméně jeden milion lidí zemřel hlady, ale i vyčerpáním poté, co se nezdařily pochody žebrajících Irů za bohatými statkáři. Když se o situaci desetitisíce kilometrů daleko dozvěděli indiáni z čoktského kmene, poslali do Irska tehdy závratných 170 dolarů (dnešních 5 tisíc dolarů, tedy asi 125 tisíc korun), byť sami třeli bídu s nouzí. Irové jim jejich štědrost nezapomněli a dodnes jsou mezi oběma národy vřelé vztahy. Takže když se v Irsku dozvěděli o situaci svých přátel za oceánem, okamžitě začali přispívat v crownfundingové kampani na webu GoFundMe. |
Obrovské finanční výpadky vlády přivedly prakticky na mizinu. Nevybírají totiž daně a nemají tak žádnou rezervu, vysvětluje CNN. Zavření kasin navíc zasáhlo i obyčejné Američany.
Bez práce se rázem ocitlo na 700 tisíc lidí, nejen indiánů. Těch v odvětví pracuje jen třetina. Ukazuje se tak, o jak důležitého zaměstnavatele ve venkovských oblastech USA jde.
Kasina také loni do státní pokladny a federálních i lokálních rozpočtů ve Spojených státech přinesly 17,7 miliard na daních, uvádí akademický server The Harvard Gazette.
Zpět k indiánům. Profesor mezinárodní politické ekonomie Joseph Kalt říká, že jejich současná situace připomíná stejnou pohromu, jako když kmeny v 19. století přišly o stáda bizonů nebo když se americká vláda o necelé století později snažila domorodce přesunout do měst.
Katastrofa roku 2020 podle odborníků také syrově odhaluje, jak zanedbávané indiánské rezervace dlouhodobě jsou a že potřebují mnohem masivnější investice, než jaké dosud přišly, byť se situace v posledních letech zlepšovala. „Pro ekonomiky původních Američanů je sklenice poloprázdná, ale plní se,“ přirovnává Kalt. Obává se však, že se pomyslná sklenice kvůli pandemii začne zase vyprazdňovat.
Pomoc státu přišla pozdě, následovala žaloba
Vláda prezidenta Donalda Trumpa indiánům už koncem března přiklepla obrovskou finanční pomoc. Vládám v rezervacích mělo do konce dubna přijít 8 miliard dolarů (200 miliard korun), příjemci peněz si však brzy začali stěžovat, že na ně musejí čekat příliš dlouho.
V polovině dubna pak šest kmenů zažalovalo vládu za to, že chce peníze poslat i aljašské společnosti Alaska Native corporations. Žalující podle serveru Politico tvrdí, že výdělečná organizace na peníze nemá nárok a že by pomoc měla připadnout jen 574 oficiálně uznaným indiánským kmenům.
Průzkum o koronaviruJak zvládáte omezení spojená s koronavirem právě vy, vaše rodina a děti? Zapojte se do velkého průzkumu portálu iDNES.cz. |
V Jižní Dakotě se zase Siouxové dostali do sporu s guvernérem Kristim Noemem, kterému vadí, že na svém území zavedli zdravotní kontroly. Checkpointy stojí u federálních a státních silnic, což podle politika porušuje uzavřené dohody.
Vyhrožuje proto právními kroky, pokud kontrolní stanoviště nezmizí. Siouxové to však odmítají a kontrují slovy, že guvernér nemístně zasahuje do jejich svrchovanosti a navíc ohrožuje jejich zdraví.
„Nebudeme se omlouvat za to, že jsme ostrovem bezpečí v moři nejistoty a smrti. Pořád se snažíte překazit naši snahu dělat věci, které věda a fakty nařizují, vážně podrýváte naši schopnost ochránit lidi v rezervaci,“ prohlásil podle stanice Deutsche Welle předseda spolku Cheyenne River Sioux.
