Stíhačka Spitfire je pro Brity dodnes synonymem jejich odporu a hrdinství a trochu nespravedlivě odsouvá do pozadí letouny Hurricane, které během bitvy o Británii sestřelily více nepřátelských strojů.
Monument uctívající Spitfire má být třikrát větší než skutečný letoun. Umístěn bude v Southamptonu, kde byl Spitfire navržen a vyráběn. Na postavení pomníku jsou vyčleněny dva miliony liber (asi 60 milionů korun).
"Soutěže se může zúčastnit kdokoliv, kdo chová vášeň pro Spitfire, ať už je amatér nebo profesionální designér," řekl deníku The Daily Telegraph John Hannides, který předsedá nadaci pro stavbu pomníku. "Jedinou naší podmínkou je, že se musí jednat o rozpoznatelný tvar letadla. Jsme puristé. Spitfire měl sám o sobě báječný design, tak proč na něm něco měnit?"
Německý bombardér Heinkels 111 prolétá nad řekou Temží v Londýně. (9. července 1940)
Jejich nejskvělejší hodina
Bitva o Británii byla jedním z určujících mezníků druhé světové války. Po překvapivě rychlém pádu Francie čelila Británie nacistickému Německu sama. Ministerský předseda Winston Churchill se 18. srpna obrátil k národu se slavným projevem:
"Bitva o Francii skončila. Nyní nadchází bitva o Británii... Nadechněme se ke splnění své povinnosti a chovejme se tak, že i kdyby britská říše trvala dalších tisíc let, lidé si budou stále říkat: To byla jejich nejskvělejší hodina."
Britští vojáci prohledávají trosky sestřeleného německého bombardéru. (1940)
Hitler se mohl pokusit donutit Británii k míru nebo poslat jednotky wehrmachtu přes kanál La Manche. Než ovšem mohl dát rozkaz k zahájení tzv. operace Seelöwe, musel nejdřív získat kontrolu ve vzduchu. Luftwaffe dostala za úkol vymazat stíhačky Royal Air Force (RAF) z nebe.
|
Na poli lidských konfliktů nikdy nevděčilo tolik za tak mnoho tak málu. Winston Churchill v rozhlasovém projevu o pilotech RAF 20. srpna 1940 |
Do kokpitů stíhaček usedli nejen Britové, ale také Poláci, Novozélanďané, Kanaďani a v neposlední řadě i Čechoslováci. Nejúspěšnějším československým stíhacím esem se stal Josef František, který v řadách polské 303. perutě sestřelil 17 nepřátelských letounů. (o Čechoslovácích v řadách RAF si přečtěte zde)
Piloti polské 303. stíhací perutě
Rozezlený Hitler rozhodl o náletech na civilní cíle. Ničivé nálety, které vešly do dějin pod názvem Blitz, zabily desítky tisíc lidí, ale morálku civilního obyvatelstva nepodlomily. V polovině září bylo jasné, že Luftwaffe v bitvě o nebe nad Británií prohrála a německé velení operaci Seelöwe odložilo na neurčito.
Babička na Němce vyplazovala jazyk
Vzpomínky na okamžiky, kdy Británie stála úplně sama proti nacistickému Německu, jsou dodnes mezi obyvateli ostrovů živé a lidé si je předávají z generace na generaci. Dokazuje to mimochodem i vyprávění Neala Jacksona zveřejněné v deníku Independent:
"Když jsem byl ještě malý kluk, babička mi vyprávěla, jak se sousedkou během Bitvy o Británii sledovala ze své zahrádky v Bromley v hrabství Kent vzdušný souboj dvou stíhaček. Nad lesem se náhle zjevilo německé letadlo a jen o pár metrů minulo vrcholky stromů. Pronásledováno britským Hurricanem prolétlo nad jejich ulicí, nad polem vystoupalo, spustilo se dolů a zamířilo zpátky přímo proti oběma konsternovaným ženám," vzpomíná Jackson na vyprávění své babičky.
"Babička si okamžitě pomyslela, že je pilot zastřelí. Jak se letadlo přiblížilo, uviděla jeho tvář. K jejímu překvapení se Němec za kniplem usmíval a mával jim. Za okamžik už opět zmizel za lesem. Ještě v roce 1961 se babička styděla, že zatímco se na ně pilot usmíval, ona na něj vyplázla jazyk a prsty na něj udělala vítězné V. Vždyť mohl ještě ten den zemřít a ona se chovala tak neslušně!"
