INFOGRAFIKA
Průzkum Marsu
Když vědci spatřili první barevné fotografie pořízené Spiritem s rozlišením 12 milionů pixelů, jejich kvalita jim údajně vyrazila dech.
"Jsem šokován a naplněn úctou. Plánovali jsme, že Spirit bude fotit, takže bychom neměli být překvapeni, ale ty detaily jsou úchvatné," prohlásil vědec Jim Bell z Cornellovy univerzity.
První barevné trojrozměrné snímky zaslané Spiritem a zveřejněné americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA) ukazují rovnou zvětralou planinu v kráteru Gusev zasypanou prachem a kameny ne většími než jeden metr.
Fotografie je mozaikovitě složena ze dvanácti snímků, které pořídila panoramatická kamera Pancam s velkou rozlišovací schopností. Podle agentury AP je první obraz předehrou k ještě větším a kvalitnějším záběrům, které bude sonda zasílat během příštího týdne.
"Je to detailní pohled, který nám poskytuje pouze tato jedna malá výseč před robotem," vysvětluje Bell, podle něhož jsou nejnovější fotografie zabírající prostor ve výseči 45 stupňů až čtyřikrát podrobnější než snímky dodané jakoukoli dosavadní misí na Mars.
Zaslání barevných fotografií následovalo po pořízení celkového černobílého trojrozměrného panoramatu v pondělí, které zaznamenaly stereoskopické kamery Spiritu.
Záběry mapují terén kolem roveru, v němž bude provádět geologické experimenty. "Kopat v takovém materiálu bude absolutní bomba," rozplýval se Bellův kolega Steven Squyres. Vědci nyní budou ještě nějakou dobu kompletovat data a panoramatický obraz kolem vozítka.
Vzhůru do "Ospalé díry"
První zastávkou amerického výzkumného robota sondy Spirit, který má na Marsu pátrat po stopách života, by podle agentury Reuters mohla být proláklina "Ospalá díra". Tak vědci z NASA přezdívají nově objevené prohlubni, jež, jak se domnívají, může být "oknem do nitra" rudé planety.
"Ospalou díru" experti objevili na prvních snímcích, které jim robot krátce po nedělním přistání zaslal. Toto místo je jednou z několika mělkých prohlubní, jež v poslední době přitahují vědecké týmy pátrající po důkazech někdejší přítomnosti vody na Marsu.
Právě voda je pro vědce hlavním vodítkem při pátrání po známkách někdejšího nebo současného života na rudé planetě či kdekoli jinde ve sluneční soustavě. "Věříme, že po vodě musí následovat objev života," připustil manažer projektu Firouz Naderi.
Vědci: Je to jako v cukrárně
Výzkumníci řídícího centra NASA v kalifornské Pasadeně přiznávají, že se už nemohou dočkat, až robot zahájí vlastní průzkum povrchu planety. Na výjezd vozítka se šesti koly si však ještě musejí téměř týden počkat.
"Jsme jako děti v cukrárně...nemůžeme se dočkat, až dostaneme rover ven (z přistávacího modulu) a až se budeme rozhodovat, kterým směrem jej vyšleme," řekl vedoucí navigačního týmu Art Thomson.
Rover zatím na místě přistání v kráteru Gusev testuje zařízení, s jejichž pomocí má sbírat různorodé vzorky hornin. Všechny nejdůležitější přístroje jsou prý v pořádku; funguje dokonce i speciální spektrometr německé výroby, který při sedmiměsíční cestě k Marsu vykazoval jisté potíže.
Na Zemi jsou zatím analyzována zaslaná data, panoramatické trojrozměrné snímky a vysoce kvalitní barevné fotografie z místa přistání. Robot už také s pomocí panoramatické kamery zachytil Slunce, což umožňuje vypočítat nastavení hlavní antény modulu směrem k Zemi.
Podaří se najít Beagle-2?
Evropská sonda Mars Express se mezitím připravuje na poslední pokus o kontakt s modulem Beagle-2, s nímž Evropská kosmická agentura (ESA) nemá spojení od 25. prosince.
Podle vědců bude nejlepší příležitost k opětovnému navázání kontaktu s modulem nastane ve středu ve 13:15 SEČ, kdy bude mateřská sonda prolétávat nad místem přistání modulu. Výsledek pokusu bude podle internetového serveru New Scientist znám kolem 16:00 SEČ.
"Středa bude dnem pravdy," prohlásil pracovník evropského řídícího střediska (ESOC) Walter Flury. Vědecký tým, který má evropskou misi na starosti se už nechal slyšet, že je připraven v pátrání setrvat až do poloviny února.
Podle agentury DPA pohlížejí experti z ESA na úspěch Američanů s uznáním i s "trochou závisti". "Máme radost z každé úspěšné mise, protože se tím posiluje význam létání do vesmíru," ujistila mluvčí ESOC Jocelyne Landeauová-Constantinová.
 Sonda Spirit klesá k planetě Mars. (4. ledna 2004) |
 Barevný snímek z Marsu, který na Zemi zaslala americká sonda Spirit. (6. ledna 2004) |
 Barevný snímek z Marsu, který na Zemi zaslala americká sonda Spirit. (6. ledna 2004) |
 Barevný snímek z Marsu, který na Zemi zaslala americká sonda Spirit. (6. ledna 2004) |
 Barevný snímek z Marsu, který na Zemi zaslala americká sonda Spirit. (6. ledna 2004) |
 Barevný snímek z povrchu Marsu, který na Zemi zaslala americká sonda Spirit. (6. ledna 2004) |
 Vědec Jim Bell z Cornellské univerzity popisuje na tiskové konferenci NASA v Pasadeně první barevný panoramatický snímek z povrchu Marsu, který na Zemi zaslala sonda Spirit. (6. ledna 2004) |
 Výřez s velkého snímku, který na Zem poslala sonda Spirit z panoramatické kamery. Vítr a písek časem uhladil ostré hrany kamenu do současné podoby. (7. ledna 2004) |
 Výřez z velkého snímku, který zachycuje bezprostřední místo přistání sondy Spirit. (7. ledna 2004) |
 Stopy vpravo na snímku jsou pozůstatkem po dopadu sondy Spirit zabalené do airbagů, které v poslední fázi sestupu sondu chránily. (7. ledna 2004) |
 Sonda Spirit donesla na Mars i plaketu se jmény kosmonautů, kteří tragicky zahynuli při návratu raktoplánu Columbie. (7. ledna 2004) |
 Kalibrační tabulky na Spiritu ukazují měnící se světelné podmínky v poledním (vlevo) a večerním slunci (vpravo). Tabulky slouží ke korekci barev pro snímání kamer Pancam. (9. ledna 2004) |
 Severní pohled z místa přistání sondy Spirit. Zvedající se horizont v pravé části fotografie je způsoben sklonem paluby sondy Spirit. (9. ledna 2004) |
 Robotické vozítko americké sondy Spirit sjelo z přistávacího modulu a poprvé se všemi šesti koly dotklo povrchu Marsu (pohled ze zadních kamer vozítka). (15. ledna 2004) |
 Makrofotografie půdy Marsu. Fotografie byla pořízena mikroskopem na robotickém vozítku Spirit. (18. ledna 2004) |
 Fotografie z panoramatické kamery Spiritu. Již na první pohled je zřejmé, že kamery Spiritu fotí ve vysokém rozlišení. Takto kvalitní fotografie nebyly ještě z povrchu Marsu nikdy poslány. (18. ledna 2004) |
 Pohled z předních naváděcích kamer Spiritu. Zobrazuje kámen, který bude podroben průzkumu. (18. ledna 2004) |
 Pohled z předních naváděcích kamer zachytil vysunutou robotickou ruku, na které jsou přístroje umožňující geologický průzkum. (18. ledna 2004) |
 Pohled ze zadních kamer zachytil stopy vozítka Spirit na půdě Marsu. Spirit sjel z přistávacího pouzdra (vpravo) a provedl otočku o 90 stupňů. (18. ledna 2004) |
 Americký robot Spirit začal na Marsu zkoumat kámen přezdívaný Adirondack. (19. ledna 2004) |
 Snímek zachycuje nové postavení americké sondy Spirit na Marsu. (15. ledna 2004) |
 Manažeři NASA Dave Lavery (vpravo) a Michelle Viottiová (vlevo) aplaudují kolegům po úspěšném sjetí sondy Spirit na povrch Marsu. (15. ledna 2004) |
 Manažerka NASA Jennifer Trosperová slaví se sklenicí šampaňského úspěšný sjezd sondy Spirit na povrch Marsu. (15. ledna 2004) |
 Manažer NASA Pete Theisinger (vpravo) kontroluje snímky zaslané na Zemi z Marsu americkou sondou Spirit. (15. ledna 2004) |
 Americký pojízdný robot Spirit poslal na Zemi barevný snímek svého přistávacího modulu, s jehož pomocí dosedl 4. ledna na Marsu. (21. ledna 2004) |
 Snímek NASA ukazuje planinu Meridiani, kde přistál robot Opportunity. (25. ledna 2004) |
 Kalifornský guvernér Arnold Schwarzenegger pogratuloval po úspěšném přistání robota Opportunity vědeckému týmu. (25. ledna 2004) |
 Snímek, který pořídila panoramatická kamera modulu Opportunity, ukazuje stopy, které na půdě v místě dopadu zanechaly ochranné vzduchové vaky robotu. (25. ledna 2004) |
 Jeden z prvních snímků, které robot Opportunity poslal na Zem. Obrázek z navigační kamery modulu ukazuje Opportunity po přistání na Marsu. (25. ledna 2004) |
 Robot Opportunity potvrdil, že na Marsu kdysi bývala voda. V kameni na planině Meridiani našel sulfáty a další minerály, které se tvoří pouze ve vlhkém prostředí. (3. března 2004) |
 Mikroskopická fotografie horniny z oblasti Meridiani Planum. Jeho výraznou strukturu vytvořily krystaly solných nerostů, které se tvoří ve vlhkém prostředí. Podle geologů je to důkaz, že na Marsu musela být voda. (3. března 2004) |
 Vrstevnatý kámen, který byl přemětem zkoumání vozítka Opportunity. Z výsledků vyplývá, že na Marsu kdysi skutečně existovala voda v tekutém stavu. (3. března 2004) |
 Mikroskopický snímek kamene nazvaného "El Capitan", který se stal cílem pátrání po vodě na Marsu. Geologové podle výsledků zkoumání potvrdili, že na Marsu voda v tekutém stavu byla a mohl zde tedy existovat i život. (3. března 2004) |
