Obžalovaní 33letá Katrin Ivanovová, 30letá Vanja Gaberovová a 39letý Tihomir Ivančev odmítají obvinění ze spiknutí za účelem špionáže a společné konspirace s dalšími osobami včetně agenta Jana Marsalka používajícího krycí jméno Rupert Ticz. Ivanovová popírá také obvinění z používání dokladů s falešnou identitou.
Na úvod procesu prokurátorka Alison Morganová řekla, že další dva muži, Orlin Rusev a Bizer Džambazov, se přiznali k zapojení do téhož špionážního spiknutí.
„Další varovný signál.“ Ruská špionážní loď zkoumala internetové kabely, tvrdí Irsko |
Skupinu vedl podle vyšetřovatelů Rakušan Jan Marsalek, který shromažďoval informace o sledovaných osobách a místech v Británii a zahraničí. Někdejší manažer zkrachovalé německé finanční společnosti Wirecard, ale v případu obviněn nebyl.
Německá a rakouská média uvedla, že Marsalek patrně byl napojen na ruské tajné služby nejméně od roku 2014. Nyní je pravděpodobně v Rusku.
„Mezi lety 2020 a 2023 tito obžalovaní společně s množstvím dalších lidí prováděli špionáž ve prospěch Ruska,“ řekla Morganová. „Všichni věděli, proč byli pověřeni provedením svých operací. Jejich činnost byla prováděna k přímému nebo nepřímému prospěchu Ruska,“ uvedla prokurátorka, podle níž trojice vystavovala nebezpečí životy mnoha lidí.
Morganová doplnila, že skupina se zabývala sledováním, používala falešné totožnosti, nasazovala pokročilé technologie a sestavovala podrobné zprávy výměnou za značné sumy peněz. Podle Morganové jednali pod vedením Ruseva, který dostával instrukce od Marsalka.
Případ je projednáván v době, kdy jsou vztahy mezi Británií a Ruskem nejnevraživější za několik desítek let v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a po zprávách, že britské střely dlouhého doletu byly použity k zasahování cílů v hloubi ruského území.
V úterý Rusko vyhostilo britského diplomata, kterého viní ze špionáže. Šéf britské kontrarozvědky MI5 Ken McCallum v říjnu prohlásil, že ruské tajné služby se snaží v Británii a Evropě vyvolat chaos.
Skupina sledovala výcvik ukrajinských vojáků
Podle Morganové byla špionážní skupina zapojena do šesti hlavních operací, včetně sledování kasáren na americké základně poblíž Stuttgartu na konci roku 2022. Na základně přitom absolvovali ukrajinští vojáci výcvik v používání střel země–vzduch.
Mezi dalšími operacemi bylo sledování bulharského novináře Christa Grozeva, který pracoval pro investigativní web Bellingcat a byl hlavním autorem jeho zpráv o otravě dvojího agenta Sergeje Skripala v roce 2018 v anglickém Salisbury.
V Polsku propustili z vazby tři ruské špiony, zmizeli neznámo kam |
Rusev a Marsalek si v roce 2021 vyměnili zprávy o Grozevovi a diskutovali o tom, že ho nechají sledovat nebo mu ukradnou počítač a předají ho ruské ambasádě, uvedla Morganová. „Dokonce diskutovali o jeho únosu a předání do Ruska nebo o jeho zabití,“ dodala prokurátorka.
Skupina se podle ní rovněž zaměřovala na Romana Dobrochotova, Rusa žijícího v Británii a šéfredaktora investigativního webu The Insider, dále na bývalého kazašského politika Bergeje Ryskalijeva, který dostal v Británii azyl, a na ruského disidenta Kirila Kačura.
Morganová zdůraznila, že podezřelí sledovali své cíle i v letadlech a obě obžalované ženy měly sehrát roli sexuálních volavek a měly od svých terčů získat více informací.
