„Nechci to přehánět, ale nevypadá to dobře, když si nějaký státník čte zahraniční noviny a zjistí, že Norsko není schopno zajistit čerstvé potraviny v obchodech, nemá pitnou vodu z kohoutku, má obecně špatnou kvalitu bydlení a že Norové tam žijí stále kratší dobu,“ řekl Pollestad v rozhovoru pro norský deník Verdens Gang.
Vysoký představitel Strany středu se do kritiky správy norského území pustil teprve nedávno. Do loňského roku, kdy se v Norsku konaly volby, měla region Špicberků na starosti právě jeho strana. Nyní je formálně mimo vládu, nicméně podporuje menšinovou vládu Strany práce, v jejímž čele stojí norský premiér Jonas Gahr Støre.
Ruské chladno na Špicberkách. Norské ostrovy kvůli právu Moskvy svírá napětí |
Strana středu na konci února představila plán na revitalizaci souostroví, který počítá s miliardovými investicemi. Navrhuje také zřídit funkci samostatného ministra pro Špicberky. Nyní totiž za různé problematiky zodpovídají různí ministři Norska, a dochází proto k přehazování zodpovědnosti.
„Nejdůležitějším opatřením je zajistit dobře fungující každodenní život společnosti. Musíme přimět lidi, aby zůstávali na Špicberkách déle. To znamená, že Longyearbyen a jeho infrastruktura musí vynikat,“ říká Pollestad s tím, že Norsku zatím nehrozí žádné nebezpečí, ale vzhledem k geopolitické situaci by se situace mohla změnit.
Dva klíčové koridory severu Evropy. NATO chce kvůli Rusům střežit i pobřeží Norska |
O žalostném stavu špicberské infrastruktury vypovídá také nedávné zjištění norských vědců, kteří byli zaskočeni tím, že odpadní voda s lidskými bakteriemi se na ostrově vypouští po mechanické filtraci přímo do moře. Do roku 2022 se vypouštěla úplně bez filtrace.
Bezohledná praxe vyústila v alarmující zprávu, s níž přišli norští vědci předminulý týden. V bakteriích ze dna fjordů objevili celkem 888 genů bakterií odolných vůči antibiotikům, které by mohly mít vliv na veřejné zdraví. To bylo mnohem více, než očekávali.
Horší než rakovina. Bakterie se naučí antibiotika přežít, popisuje mikrobioložka |
„Musím říct, že to považuji za alarmující,“ říká Manish Prakash Victor, hlavní bioinformatik a jeden z autorů projektu. „Pokud budeme i nadále míchat lidské bakterie s přírodními bakteriemi nacházejícími se v životním prostředí, můžeme vytvořit živnou půdu pro superbakterie,“ dodává jeho kolega Nachiket Marathe, projektový manažer výzkumného projektu.
Oba vědci byli velmi překvapeni, když se dozvěděli, že odpadní vody přibližně dvou a půl tisíc obyvatel hlavního města Longyearbyenu proudí přímo do moře.
Světová zdravotnická organizace (WHO) definovala rezistenci vůči antibiotikům jako jednu z hlavních globálních zdravotních hrozeb. Bez účinné léčby infekcí může být mnoho nemocí obtížné, ba dokonce nemožné léčit.
Rezistentní i na antibiotika poslední záchrany
O tom svědčí také druh bakterií, jejž nalezli vědci. Mnoho z objevených genů jsou totiž právě bakterie, které nereagují na běžná širokospektrální antibiotika a vyžadují nasazení takzvaných antibiotik „poslední záchrany“.
„Z vědeckého hlediska je to alarmující, protože jsme nečekali, že v oblastech kolem Špicberků najdeme takovou rezistenci vůči antibiotikům. Očekávali jsme, že tyto oblasti budou nedotčené. Naše zjištění však ukázala, že dochází k vysokému stupni kontaminace bakteriemi lidského původu, jež se mísí s bakteriemi, které již v moři existují,“ říká Marathe.
S puškou na stoleté lodi. První česká posádka obeplula Špicberky |
„To je nejdůležitější poselství této studie. Musíme chránit arktické prostředí a neznečišťovat ho lidskými odpady. Je to důležité jak pro zachování přírody, tak pro naše vlastní zdraví,“ dodává vedoucí projektu.
Spoluvinu nese i turistický ruch
Kromě emisí z Longyearbyenu a oteplování oceánů v důsledku klimatických změn může podle vědců k přenosu rezistentních genů na bakterie způsobující nemoci přispívat také rostoucí turistický ruch a návštěvy výletních lodí a turistických člunů.
„Pokud do těchto oblastí přijede velké množství návštěvníků a odpadní vody nebudou řádně čištěny, riskujeme, že se arktické prostředí promění ve skládku. Odtud by pak byl jen krůček k tomu, aby se toto znečištění a tyto bakterie přenesly z prostředí na člověka,“ varuje Victor.
OBRAZEM: Těžba uhlí je minulostí, Špicberky vrací zdevastovanou krajinu přírodě |
Norská vláda, která je závislá na hlasech Strany středu, minulý rok představila plán, který má situaci na Špicberkách zlepšit. Do arktického území plánuje investovat více než 2,1 miliardy norských korun.
„Jsme dobře informováni o potravinové situaci na Špicberkách a jsme v pravidelném kontaktu s místními zainteresovanými stranami. Je nešťastné, když se dodávky čerstvých produktů zpožďují, ale na ostrově není žádná potravinová krize,“ říká státní tajemnice Kristine Kallsetová a přiznává, že Pollestad má pravdu v tom, že v budoucnu bude třeba provést velké investice.
Longyearbyen, Špicberky
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
