Ústavní soudu si podle své mluvčí nyní vzal čas na rozmyšlenou, aby se zabýval argumenty vlády a vydal konečné rozhodnutí. Podle agentury AP mluvčí dodala, že na rozhodnutí se může čekat měsíce nebo roky.
Soud zareagoval na pondělní žádost ústřední vlády v Madridu, která podle premiéra Mariana Rajoye chce, aby soud označil referendum za nezákonné. Předseda vlády autonomní španělské oblasti Katalánsko Artur Mas v sobotu stanovil konání všelidového hlasování na 9. listopadu (více čtěte zde).
„Ani předmět, ani proces hlasování nejsou v souladu se (španělskou) ústavou,“ uvedl Rajoy. Vláda podle něj měla povinnost podat žalobu v zájmu všech Španělů, včetně Katalánců. „Nic a nikdo nemůže rozbít svrchovanost španělského státu,“ dodal. O osudu země může podle něj rozhodovat jen veškerý španělský lid a nikoli „jen jedna jeho část“. Vypsání referenda označil za demagogické a nedemokratické.
Mas už dříve uvedl, že by premiér "neměl ústavu zneužívat k tomu, aby Katalánce umlčel". Podle něj se směřování k referendu nezastaví na rozhodnutí soudu. Katalánský premiér upozornil, že toto oslovení voličů je o tom zjistit, co si Katalánci myslí, a ne vzápětí poté vyhlašovat samostatnost.
Hlasy po nezávislosti sílí poslední čtyři roky
Odtržení vlivného Katalánska, ležícího na severovýchodě země, by podle komentářů Španělsku velmi uškodilo. Generuje totiž až čtvrtinu hrubého domácího produktu země.
Premiér věří, že ústavní soud referendum zakáže. Stejně jako parlament totiž už letos chystané referendum označil za nezákonné. Katalánský parlament proto změnil taktiku a vyhlásil zákon o všelidovém hlasování, které jako referendum vypadá, ale jehož výsledek není na Španělsku právně vymahatelný.
Volání po nezávislosti sílí mezi 7,5 milionu Katalánců od roku 2010, kdy ústavní soud upravil podmínky autonomie Katalánska, kromě jiného odstranil uznání katalánského národa. Když Madrid v roce 2012 navíc zamítl přiznat Katalánsku více autonomie ve výběru a správě daní, rozhodl se Mas uspořádat referendum.
Úsilí o katalánský plebiscit, který by měl dopomoci ekonomicky významnému regionu s vlastním jazykem a kulturou k politické i hospodářské nezávislosti na Madridu, rozvířilo v zemi debatu, zda reformovat ústavu z roku 1978 a poskytnout 17 španělským regionům větší míru autonomie.
