Neizan se narodil 18. listopadu 2019 ve veřejné nemocnici v Saguntu, která spadá pod valencijskou vládu. Těhotenství bylo podle matky Andrey Téllezové bez komplikací, stejně tak první okamžiky po porodu, napsal španělský list El Pais.
Záhy po něm však chlapci začal špatně proudit do mozku kyslík. Zdravotníci si však ničeho nevšimli, a tak mu ani nepomohli. „Výsledkem byly závažné neurologické problémy způsobené hypoxií (nedostatkem kyslíku, pozn. red.), které u dítěte vyvolaly mozkovou obrnu, opožděný vývoj, epilepsii, problémy s viděním a potíže s normálním příjmem potravy,“ vysvětlil advokát Rafael Martín Bueno, který rodinu zastupoval a zařídil jí nejvyšší odškodnění za lékařskou nedbalost, jaké kdy bylo ve Španělsku přiznáno. Chlapec má podle něj také uznaný 87procentní invaliditu.
Svěřila jsem se jen sestře, vyčítala si u soudu matka postiženého Káji |
Podle rozsudku z 26. března, proti kterému se lze ještě odvolat, dostanou dnes již rozvedení rodiče Neizana odškodné ve výši 13,3 milionu eur (324 milionů korun).
Částka tak převyšuje 11 milionů, které vysoudila jiná žena v podobném případu vedeném stejným právníkem. Peníze mají postiženým dětem kompenzovat následky, které ponesou celý život. Potřebují totiž nejen specializovanou péči, ale také svému stavu přizpůsobené domovy a vozidla.
Péči si matka nemůže dovolit
Neizanovu péči totiž matka Andrea nemůže finančně zajistit svépomocí. „Chodí jednou týdně na plavání. Ráda bych ho tam brala častěji, ale nemůžu, protože jedna lekce stojí 50 eur (1200 korun). Pak má ještě terapii a logopeda. Část hradí příspěvek na péči, ale zajistit vše, co dítě potřebuje, by mě stálo více než 800 eur (téměř 20 tisíc korun) měsíčně. To si teď nemohu dovolit,“ uvedla.
Sama má vzdělání v oboru pohostinství, o víkendech pracuje na dvě směny na benzínové stanici a v restauraci. „Potřebujeme také pořídit upravenou dodávku, do které se vejde jeho vozík, ale jen ty úpravy stojí přes 10 000 eur (244 000 korun) a ty také nemám. A co je nejdůležitější, dům,“ uvedla.
Novorozence, který zmizel z porodnice ve Vídni, našli mrtvého v odpadkovém koši |
Současný dům totiž podle architekta nelze uzpůsobit speciálním podmínkám, které Neizan potřebuje. „Dům má tři patra. Neizan zatím ještě moc neváží, a tak ho můžu nosit v náručí, ale přijde den, kdy to už nepůjde. Doufám, že mu budu moct díky penězům z odškodného poskytnout prostředí na míru se vší péčí, kterou potřebuje,“ dodala Andrea.
Zdravotníci udělali řadu chyb
Rozsudek v Neizanově případu podrobně popisuje dění během 41 hodin před porodem, a to sice od doby, kdy Andrea přijela do nemocnice, tedy 16. listopadu 2019 v 6:31 ráno. Po počátečních rutinních opatřeních vznikly problémy kvůli „nedostatečné kontrole grafů fetálního monitoringu (ruční zařízení na monitorování srdeční frekvence plodu, pozn. red.) a jejich nesprávné interpretaci porodní asistentkou“, což vedlo k tomu, že „zůstala bez povšimnutí intrapartální hypoxie (nedostatečné zásobování kyslíkem, pozn. red.)“, stojí v rozsudku.
Podle něj pak měly být už v 11 hodin dopoledne vidět „změny v kardiotokografickém záznam záznamu, které se postupně zhoršovaly“. V takovém případě měl zdravotnický personál provést diagnostický test, který spočívá v analýze vzorku krve odebraného z horní části hlavy dítěte.
To se však dle soudu nestalo: „Navzdory závažným změnám na monitorovacím grafu, které naznačovaly intrapartální hypoxii, nejsou evidovány žádné kroky ze strany porodní asistentky. Ani to, že by zavolala někoho odpovědného k posouzení“, stojí v rozsudku.
Další chybu udělal zdravotnický personál při porodu – pokusili se o tzv. vakuovou extrakci (metodu užívanou k urychlení porodu, pozn. red.) v době, kdy Neizanova hlavička ještě nebyla dostatečně nízko, tudíž pro něj byl tento krok ohrožující.
VakuumextrakceVakuumextrakce je metoda sloužící k usnadnění porodu hlavičky v indikovaných situacích. Po pečlivé kontrole všech indikací zavede porodník do vagíny matky speciální stroj, tzv. vakuumextraktor, který přiloží blízko hlavičky dítěte, a pomalu zvyšuje podtlak. Při kontrakcích pak vyvíjí pomalé opatrné tahy, čímž pomáhá dítěti s pohybem napříč porodními cestami. V období mezi kontrakcemi tah přerušuje. Proces by neměl trvat déle než 15 minut, po třech opakovaných neúspěšných pokusech by měl lékař použít kleště. |
Všechny výše uvedené komplikace vyžadovaly podle soudce akutní císařský řez, který však personál dlouze odkládal. Nakonec se 18. listopadu 2019 v 0:05 narodil chlapec ve velmi špatném zdravotním stavu. Podle rozsudku měl méně než 60 tepových úderů za minutu a nízký krevní tlak. Dokonce ani nemohl sám dýchat.
Záhada miminka s prasklou lebkou. Soud řeší, jak se v porodnici zranilo |
„Museli ho převézt do nemocnice Hospital Clínico de Valencia, kde strávil 35 dní na JIP. Když jsem se po císařském řezu probrala z narkózy, hned jsem se na něj ptala,“ řekla Andrea. Zpočátku jí tvrdili, že je syn v pořádku. „Když jsem pak za ním přijela do Valencie a viděla ho celého intubovaného, zhroutil se mi svět,“ vzpomínala.
Případ není ojedinělý
Loni navíc vyšlo podle listu El Pais najevo, že valencijská vláda vyplatila odškodné ve výši 175 000 eur (4 266 833 korun) rodičům jiného dítěte, které zemřelo v roce 2013 v důsledku špatné péče při porodu ve stejné nemocnici, ve které se narodil Neizan. Regionální vláda se nyní odmítla k rozsudku vyjádřit a sdělit, zda plánuje přijmout nějaká opatření k posílení péče v malých porodnicích.
Zatajila sestra v porodnici upuštění dítěte? Soud dál řeší kauzu postiženého Káji |
Advokát Bueno v tomto kontextu poukázal na řadu podobných případů. „To, že zdravotníci porod špatně monitorovali a zavčas neodhalili problémy, je zarážející,“ uvedl. Navíc pak podle něj ani nevěděli, jak reagovat ani situaci řešit.
Malé porodnice mají méně zkušený personál
Podle Óscara Martíneze, předsedy Španělské skupiny pro bezpečnost v porodnictví (GESO), se podobné problémy dějí častěji v malých porodnicích. „Důkazy potvrzují, že čím méně porodů se v daném zařízení odehraje, tím horší jsou zdravotní výsledky pro matku i dítě. Malá porodnice bude mít vždy méně prostředků a méně zkušený personál pro řešení komplikací než velká nemocnice. Ve Francii se například zavírají oddělení, která obslouží méně než 1 000 porodů ročně,“ uvedl.
V nemocnici v Saguntu, v níž se Neizan narodil, porodí podle její výroční zprávy méně než dvě ženy denně (tj. asi 650 žen ročně).
Podle Martíneze však není tato problematika úplně jednoduchá. „Z politického hlediska je uzavření porodnice velmi složité. Každá žena chce rodit blízko domova, ale nesmíme zapomínat, že menší porodnice nejsou tak bezpečné,“ uvedl.
Smysl však podle něj dávají na místech vzdálených od větších nemocnic anebo na ostrovech. „Riziko, že budou muset ženy těsně před porodem absolvovat dlouhý přesun, je větší než riziko spojené s provozováním malého porodního oddělení“.
