Bomby explodovaly ve čtyřech vlacích na madridském nádraží Atocha a v madridských stanicích El Pozo a Santa Eugenia po půl osmé ráno v rozmezí několika minut. Tři nálože později zneškodnila policie.
Výbušniny byly umístěny v batozích a teroristé je odpálili mobilními telefony. Před vlakovým nádražím Atocha, které leží v samém centru Madridu, během několika minut vznikla polní nemocnice, kam zdravotníci přinášeli raněné.
"Všude byl najednou křik, lidé utíkali a vráželi do sebe. Viděl jsem lidi, ze kterých stříkala krev, jiní už jen leželi na zemi," popsal tehdy hrůzu útoků padesátiletý Španěl Juani Frenandez.
Veškeré vlakové spoje jedoucí do hlavního města či z něj byly okamžitě zrušeny. Mobilní sítě kolabovaly, úřady vyzývaly lidi, aby v nemocnicích darovali krev. Místa útoků byla obsypána lidmi, kteří hledali své příbuzné. Země vyhlásila třídenní státní smutek.
Politický dopad
Španělské úřady nejprve z hrůzného činu vinily baskickou separatistickou organizaci ETA, která na španělském území již "tradičně" útočí. Brzy se však ukázalo, že útoky jsou šity "podle střihu" islamistických organizací inspirovaných Al-Kajdou.
infografika: teroristické útoky v madridu z roku 2004 |
K útokům došlo tři dny před španělskými parlamentními volbami. Dosavadní lidovecký premiér José Maria Aznar si proto jen nerad připouštěl, že by výbuchy mohly souviset se španělským angažmá v Iráku, které premiér podporoval přes opačné veřejné mínění.
Otřesné události mu nakonec zřejmě skutečně zlomily vaz. Ve volbách totiž uspěl Aznarův rival Zapatero, jehož socialisté přebili lidovce o 2,2 % hlasů.
Tisíce let pro teroristy
Ihned po útocích spustila španělská policie rozsáhlé pátrání po vinících. Vznikla i parlamentní komise, která se měla na vyšetřování podílet. Po pěti měsících bylo zatčeno několik desítek lidí. S 28 z nich začal později soudní proces.
Vyšetřování neprokázalo, že by skupina měla přímé kontakty na teroristickou síť Al-Kajda a jednala by na její příkaz.
Pouze tři z obviněných bomby ve vlacích přímo nastražili. Sedm teroristů spáchalo tři týdny po útoku hromadnou sebevraždu při policejním zásahu na madridském předměstí Leganés, kde měli teroristé úkryt.
Ve skupině obžalovaných bylo celkem 27 mužů a jedna žena. Devatenáct z nich pocházelo z Maroka, zbylých devět byli Španělé. Všichni tvrdili, že jsou nevinní. Soud 21 z nich do roku 2007 vyměřil mnohatisícileté tresty. Odpykají si však "pouze" čtyřicet let, což je nejvyšší možný trest, který španělské právo povoluje.
Fakta o madridských útocích- Atentáty byly provedeny 11. března 2004, 30 měsíců po útocích na USA z 11. září 2001. Někteří upozornili na shodu čísel: pro atentáty na USA užívají anglosaská média zkratku 9/11, teroristé v Madridu udeřili po 911 dnech od útoků na New York a Washington. Vybuchlo 10 bomb. Asi deset kilogramů dynamitu značky Goma-2 Eco v každém z deseti batohů teroristé odpálili mobilními telefony. - Zahynulo 191 lidí a 1 841 lidí bylo zraněno. Poslední oběť zemřela v nemocnici 30. března 2004. Někdy se uvádí 192 obětí, včetně policisty, který zahynul 3. dubna 2004 na madridském předměstí Leganés při pokusu zatknout pachatele útoků. Mezi oběťmi bylo přes 40 cizinců ze 14 zemí, z toho 16 z Rumunska. - Jako první byl odsouzen v listopadu 2004 Španěl Gabriel Montoya, přezdívaný El Gitanillo (Cikánek), za předání výbušnin pachatelům. V době činu mu bylo šestnáct, takže byl odsouzen k šesti letům v nápravném ústavu pro mladistvé. - V dubnu 2006 bylo obviněno 29 lidí, 28 z nich (jeden byl v červnu 2007 pro nedostatek důkazů zproštěn obžaloby) stanulo před soudem od února do července 2007, v říjnu 2007 byly vyneseny rozsudky: 21 lidí bylo odsouzeno a sedm zproštěno obžaloby. (Zdroj: ČTK) |
