Nikdy se zcela neholí, protože pod vousy skrývá jizvy z vážné automobilové nehody. Všichni svatí při něm stáli i v roce 2005, kdy přežil zřícení služební helikoptéry. Kritici mu vyčítají nedostatek charismatu, podle svých stoupenců je ale Mariano Rajoy schopným manažerem, kterého Španělsko právě teď potřebuje.
Zázraky nečekejte"Budeme vládnout za nejchoulostivějších okolností, jimž Španělsko čelilo za posledních 30 let," prohlásil ve svém povolebním projevu Rajoy a připustil, že v současné situaci nelze očekávat žádné zázraky. Slíbil daňové úlevy malým a středním podnikům, které tvoří více než 90 procent všech firem ve Španělsku, jinak ale ze svého plánu na boj s ekonomickou krizí příliš neprozradil. PP po sečtení všech hlasů získala jasnou většinu 186 poslanců v 350místném parlamentu. Zdroj: ČTK |
Před šestapadesátiletým konzervativcem stojí nelehký úkol: odvrátit Španělsko od pádu do dluhové pasti. Na rozdíl od Itálie nebo Řecka, kde se tohoto úkolu chopili technokraté, k tomu dostal mandát od voličů zklamaných neschopností socialistického kabinetu nastartovat skomírající ekonomiku.
Roky v opozici
Vytáhlý politik se narodil v slavném poutním městě Santiago de Compostela v katolické Galicii. Vystudoval práva a v šestadvaceti byl za Lidovou stranu (PP) zvolen do místního zastupitelstva. Postupně šplhal po stranickém žebříčku, až si vysloužil křeslo v kabinetu svého mentora José Marii Aznara, který vládl v letech 1996 až 2004.
Zastával funkci ministra školství i vnitra a Aznar si ho vybral jako svého nástupce. Podle průzkumů měli lidovci roce 2004 zvítězit, ale po šoku z teroristických útoků na vlaky v Madridu se voliči od vládnoucí strany odvrátili a zvolili socialisty populárního José Luise Zapatera.
O čtyři roky později v souboji se Zapaterem prohrál Rajoy znovu. Přestože lidovci v parlamentu posílili, do Rajoye se opřel i konzervativní tisk. "Byly to obzvlášť hořké chvíle a já pochyboval, zda mám zůstat v čele strany, nebo mám politiku zcela opustit," vzpomíná Rajoy ve své autobiografii.
Baskové v parlamentuZřejmě největším překvapením nedělních parlamentních voleb ve Španělsku je úspěch malého baskického sdružení Amaiur, které bude mít v dolní komoře šest zástupců a v horní tři. Amaiur má základnu v Baskicku a zastupuje tamější radikální separatisty. Ti tak budou mít poprvé zastoupení na celonárodní úrovni, kde chtějí prosazovat například amnestii odsouzených členů organizace ETA. Podle španělských médií je úspěch hnutí Amaiur "nejhorší zprávou" voleb. Politici se pochopitelně vyjadřují o něco opatrněji. Předseda volební komise vítězné Lidové strany pouze poznamenal, že zvolení separatistů může v zemi zkomplikovat politickou situaci. Zdroj: ČTK |
Na potřetí mu ekonomická situace Španělska pozici značně ulehčila, stačilo mu kritizovat sedm let vlády socialistického kabinetu. Kritici ho obviňovali, že tajně připravuje šokovou terapii.
Na programu je záchrana země
"Pokud byste řekl nahlas, co se vám honí hlavou, nevolili by vás ani vaši vlastní lidé," udeřil na něj v televizní debatě šéf socialistů Alfredo Pérez Rubalcaba. Španělé si tak v jeho osobě oživili stereotypy o Galicijcích jako uzavřených lidech, kteří nikdy neodpoví přímo.
Od minulých voleb Rajoy zmírnil rétoriku vůči baskickým separatistům, kteří nedávno oznámili konec svého ozbrojeného boje. Jeho slabostí je angličtina, a snad i proto se podle analytiků příliš nezajímá o zahraniční politiku.
Přestože se jako věřící katolík staví například proti manželským svazkům homosexuálů, které uzákonili socialisté, PP se pod jeho vedením posunula více do středu politického spektra a vyprostila se ze svých autoritářských základů.
"Současnou prioritou je přežití země, proto se domnívám, že Rajoy si nemůže dovolit luxus politických bojů v bodech, ve kterých se konzervativci a socialisté liší. To jsou spíše sociální otázky, protože obě strany přijaly v podstatě stejnou centristickou ekonomickou politiku," řekla BBC Maria Ramirézová z listu El Mundo.
