ETA v dopise podotýká, že sama organizace již dále pokračovat nebude, konflikt Basků se Španělskem a Francií však trvá. „Konflikt nezačal s ETA a neskončí s ukončením její činnosti,“ napsali členové organizace, kteří uznali „utrpení vzniklé v důsledku svého boje“.
Středeční oznámení vyvolalo vlnu reakcí v Baskicku, jehož obyvatelé mnohdy pociťují ztráty svých blízkých či prožitá traumata dodnes. Více než 40 000 lidí k středě podepsalo manifest vyzývající členy ETA, aby objasnili 358 útoků, které španělské úřady nevyřešily. „ETA nejenže nechtěla mír, nýbrž byla sama překážkou pro mír a svobodu,“ řekl podle listu ABC během středeční prezentace manifestu jeho signatář, baskický filozof Fernanado Savater, podle něhož by ETA jako výraz lítosti měla vyjasnit všechny útoky.
Vůdce separatistické baskické strany EH Bildu Arnaldo Otegi naproti tomu rozhodnutí rozpustit organizaci ocenil a kritizoval španělské úřady za přístup k více než 220 uvězněným členům ETA. Separatisté opakovaně vyzývají Madrid, aby přinejmenším umožnil odsouzencům vykonávat tresty blíže k Baskicku a nikoli ve věznicích mnohdy stovky kilometrů vzdálených od jejich regionu.
„Stále používají donucovací prostředky, nejen proti Baskům, ale i proti Kataláncům,“ srovnal podle agentury Reuters Otegi odsouzení členů ETA k současným obviněním bývalých katalánských separatistických lídrů.
ETA v minulosti vyhlásila desítku příměří
Zdroje blízké organizaci tento krok avizovaly již před dvěma týdny. Dopis je však prvním vyjádřením jejích členů. Ozbrojená skupina během půl století trvajícího boje za nezávislost Baskicka připravila o život 829 lidí, včetně 343 civilistů, z toho 25 dětí.
Poslední obětí se stal v březnu 2010 francouzský policista, který zahynul nedaleko Paříže během přestřelky při zatýkání člena ETA. Nejkrvavějším byl rok 1980, kdy po akcích ETA zahynulo 92 osob.
Odpusťte nám, páchali jsme zlo, kaje se baskická ETA před rozpuštěním |
Nejvíce lidí při jednom atentátu, 21 civilistů, zahynulo v červnu 1987 v supermarketu Hipercor v Barceloně. Finance získávala ETA nejprve z přepadávání bank. Posléze přešla na únosy a takzvanou revoluční daň, kterou vydírala podnikatele v Baskicku. ETA již v minulosti vyhlásila desítku příměří. Žádné však dosud nevedlo k definitivnímu zřeknutí se ozbrojeného boje. Trvalé a všeobecné příměří ETA vyhlásila v roce 2011.
Cílem útoků byli nejčastěji politici, soudci či příslušníci armády a Civilní gardy. Nejvýše postaveným politikem mezi oběťmi ETA se stal v prosinci 1973 v Madridu premiér Luis Carrero Blanco. Včas se podařilo odhalit chystané atentáty na krále Juana Carlose - v roce 1977 a 1995 na Mallorce a v roce 1997 v Bilbau.
ETA začala s odzbrojováním, policii předala seznam úkrytů (duben 2017):
8. dubna 2017 |
