Podezření vyslovil mluvčí pro otázky obrany britské opoziční strany Liberální demokraté Menziese Campbell.
O České republice se přitom zmínil, aniž však výslovně uvedl, že informace unikly přímo z jejích zdrojů. "Čeští špioni mají stále ještě dost úzké kontakty se svými starými přáteli v Moskvě," řekl.
Náčelník generálního štábu Jiří Šedivý souvislost aféry s Českem v rozhovoru pro MF Dnes zcela odmítl. "Už v době náletů jsme velmi pečlivě vybírali a prověřovali naše odborníky, kteří pracovali s tajnými informacemi. Znovu jsme je prověřili i nyní. Dnes, stejně jako před půl rokem, jsme nezjistili nejmenší vazby kamsi na Východ, jak o tom hovoří některé spekulace. Žádné takové vazby prostě nejsou."
Kauza "Krtek"
Aféru rozpoutal britský deník Guardian, který citoval z důvěrné americké zprávy, v níž se uvádí, že špion ve velení NATO během prvních čtrnácti dnů loňské letecké operace proti Jugoslávii poskytl Srbům informace o plánech letů, o cílech a časovém rozložení útoků.
"Koncem druhého týdne vojenské operace začalo NATO svůj systém udílení rozkazů modifikovat. Efekt bombardování vzrostl okamžitě," uvádí se ve zprávě pro americké ministerstvo obrany.
Vojenští velitelé Severoatlantické aliance tedy prověřili distribuční kanál rozkazů vojenských operací a ke svému zděšení zjistili, že k nim mělo přístup 600 lidí.
Ze zprávy vypracované pro vysoké americké činitele resortu obrany vyplývá, že během prvních dvou týdnů letecké operace, jež byla zahájena loni v květnu, měly srbské úřady přístup k rozkazům NATO každý den. Věděly dokonce také, kam budou směřovat průzkumné lety.
"Armáda a srbská policie byly schopny přesunout své lidi a zařízení s menším rizikem, že to bude před bombardováním zjištěno," uvádí zpráva.
Televizní kanál BBC oznámil, že podrobný materiál k této záležitosti odvysílá 12. března.
Mluvčí Severoatlantické aliance Jamie Shea existenci takových úniků informací ale striktně odmítá. Také další představitelé NATO, včetně generálního tajemníka Georga Robertsona, tvrdí, že pro špionáž nejsou žádné důkazy.
"Za 78 dnů jsme podnikli 38 leteckých výpadů nad území bývalé Jugoslávie, během nichž do vzduchu vzlétlo 1200 letounů. Jak vysvětlíte, že jsme neztratili ani jednoho pilota a přišli jsme pouze o dva stroje? Kdyby měli ty informace, jak říkáte, jistě by je daleko lépe proti nám použili," řekl mluvčí.
Stanice BBC uvádí, že to byl přímo vrchní velitel operace v Jugoslávii a vrchní velitel NATO generál Wesley Clark, který mezi prvními vyslovil podezření, že "je mezi námi krtek".
Generál však nyní nic takového nepřipouští.
Na otázku, zda ve vedení aliance byl špion, odpověděl, že "rozhodně ne." I na další otázku, zda tedy byl v NATO nějaký špion, odpověděl pro BBC také záporně.
Oběť "krtka"
Jakmile odborníci zjistili, že k tajným rozkazům mají přístup stovky lidí, omezili to na 100 osob, což mezi vyškrtnutými vyvolalo vlnu odporu. Toto opatření odsunulo některé státy na "méně důležitou kolej". Aliance tehdy byla v obzvlášť delikátní situaci, když musela přes všechny obtíže udržovat rozhodnou jednotu. Dopad případného prohloubení tohoto konfliktu uvnitř NATO by byl tehdy nedozírný.
"Krtka" se zatím nepodařilo ani odhalit, natož dopadnout. Už v době bombardování se ale mluvilo o jedné jeho konkrétní oběti, když britský tisk spekuloval, že podrobný plán letu jednoho stroje byl vyzrazen nepříteli.
Tím strojem byla superdrahá stíhačka F 117A vybavená technologií "neviditelnosti" Stealth, kterou se Srbům podařilo záhadně sestřelit hned v počátcích letecké kampaně.
 Bombardování Bělehradu, 1999. |
