Slovensko a Maďarsko u soudu napadly rozhodnutí členských zemí ze září 2015 o dvouletém mechanismu přebírání žadatelů o azyl z některých konkrétních zemí, kteří se nacházeli v Itálii a Řecku.
Program předpokládal, že ostatní státy unie si mezi sebe podle kvótového systému přerozdělí celkem 120 tisíc uprchlíků. Proti tehdy byly nejen Slovensko a Maďarsko, ale také Česká republika a Rumunsko.
Soudní dvůr ve středu konstatoval, že rozhodnutí nemuselo být přijato jednomyslně, mohlo být učiněno nelegislativním postupem a nebylo tak nutné zapojení národních parlamentů ani veřejné hlasování v Radě EU. Soud také rozhodl, že unijní smlouvy umožňují orgánům bloku přijmout opatření nezbytná k efektivní a rychlé reakci na stav nouze v důsledku náhlého přílivu vysídlených osob. O dočasném charakteru jasně vymezeného dvouletého programu není podle soudu možné pochybovat.
Program, který končí na konci tohoto měsíce, ale nebyl příliš úspěšný. Přerozděleno bylo daleko méně uprchlíků a některé státy se do věci zapojily jen málo či vůbec.
Podle Soudního dvora EU však „platnost rozhodnutí nemůže záviset na zpětném posouzení stupně jeho účinnosti“. K rozhodnutí o podobě programu v roce 2015 podle soudu vedlo detailní posouzení tehdy dostupných statistických dat a následná „objektivní analýza účinků“ přijímaného opatření.
Nízký počet nakonec přerozdělených žadatelů o azyl je podle soudu možné vysvětlit celou řadou faktorů, které nebylo možné předvídat v době, kdy se o věci rozhodovalo. Soud v této souvislosti zdůraznil zejména „nedostatek spolupráce ze strany některých členských států“.
Slovensko a Maďarsko žádaly od soudu zrušení rozhodnutí o programu, které podle nich trpělo procesními vadami a tím, že pro ně byl zvolen špatný právní základ. Podle Budapešti a Bratislavy nebylo přerozdělování podle kvót k řešení migrační krize způsobilé a nezbytné. Polsko se v řízení přidalo na stranu obou žalujících zemí, na podporu rozhodnutí vystoupila řada dalších států včetně Řecka, Itálie, Německa, Belgie či Francie.
Evropská komise už kvůli malému zapojení do programu zahájila řízení s Českem, Polskem a Maďarskem. Přerozdělování podle kvót se přes relativně malý faktický dopad - převzato zatím nebylo ani 30.000 osob - postupně stalo výrazným symbolem unijní reakce na migrační krizi a země Evropské unie dál rozděluje. Členské státy bloku už měsíce a zatím stále bez shody diskutují o návrhu Evropské komise na reformu unijního azylového řízení, která do budoucna předpokládá trvalý mechanismus přerozdělování podle kvót pro případ krizových situací.
Nevládní organizace Amnesty International (AI) dnešní rozhodnutí soudu EU uvítala s tím, že žádný stát se nemůže vyhnout svým odpovědnostem vůči uprchlíkům. Slovenská a maďarská žaloba byly podle AI nepodloženým pokusem vytvořit z těchto zemí „bezuprchlické zóny“. Podle frakce Zelených v europarlamentu by nyní měla komise tvrdě zakročit vůči těm státům, které se na přerozdělování odmítají podílet.
Evropský soud dnes v odůvodnění rozsudku také odmítl, že by přijetí programu porušovalo závěry summitu EU z června 2015, které hovoří o přijetí migrantů na základě konsensu. Podle soudu ale summit v této souvislosti mínil první z programů, kdy se státy skutečně dobrovolně zavázaly převzít z Itálie a Řecka celkem 40 tisíc osob. Opatření přijaté v září navíc podle soudu nelze označit za „zjevně nevhodné k dosažení sledovaného cíle“, tedy snaze pomoci Řecku a Itálii vyrovnat se s důsledky migrační krize v roce 2015.
Fico: Verdikt respektujeme, ale stále hledáme jiný způsob solidarity
Slovensko respektuje verdikt Soudního dvora EU, nadále ale hodlá prosazovat jiný způsob solidarity než přijímání migrantů. Novinářům to po zveřejnění rozhodnutí soudu řekl slovenský premiér Robert Fico.
„Náš postoj ke kvótám se nemění. Nadále budeme aktivně pracovat na tom, aby solidarita byla projevena jiným způsobem než nuceným přijímáním migrantů z jiných zemí,“ uvedl Fico.
Slovensko je podle Fica připraveno pomoci zvládat migrační vlnu v závislosti na vlastních možnostech. Tento koncept takzvané efektivní solidarity Bratislava představila již dříve.
„Slovensko chce být solidární zemí. Jen nás nikdo nemůže nutit dělat věci, o kterých si myslíme, že jsou nesprávné a že nefungují,“ řekl Fico. Dodal, že na politickém postoji jeho vlády ke kvótám a migrantům se nic nemění ani po verdiktu soudu EU.
Podle předsedy slovenské vlády migranti o pobyt na Slovensku nestojí. „Skutečně chce od nás Evropská komise, abychom naložili na vlak tisíc nebo kolik migrantů z Řecka a Itálie a přivezli je na Slovensko? Ti lidé řeknou, že tady nechtějí být. Máme je zavřít do ohrady? Pokud by takový vlak přijel na Slovensko, pustil bych stopky, prvním vlakem by odjeli všichni na západ,“ řekl Fico. Ministr vnitra Robert Kaliňák dodal, že migranti nezůstanou v zemích, kde nemají vazby na rodinu a komunitu.
Podle ministra zahraničí Miroslava Lajčáka rozhodne o dalším postupu vláda. Šéf slovenské diplomacie neuvedl, zda by Slovensko mělo dohnat skluz v přijímání uprchlíků. Řekl pouze, že to není „mechanická záležitost“.
„Náš postoj ke kvótám je politický postoj. Platnost směrnice o relokacích končí v závěru tohoto měsíce a k dnešnímu dni bylo relokovaných sedmnáct procent z toho počtu lidí. To dává odpověď na otázku, zda kvóty fungují nebo nefungují,“ řekl Lajčák. Podání žaloby proti rozhodnutí většiny členských států Unie označil za využití práva.
Maďarsko nadále odmítá kvóty, rozhodnutí soudu kritizuje
Maďarsko bude nadále všemi právními prostředky usilovat o to, aby nakonec samo rozhodovalo, komu dovolí žít v zemi. Dal to najevo šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Rozhodnutí soudu je podle něj pro Budapešť nepřijatelné, avšak „skutečná bitva teprve začíná“, protože Maďarsko si chce zajistit, že „nikdo se nebude moci usadit v Maďarsku proti vůli maďarského lidu“.
„Maďarská vláda považuje dnešní rozhodnutí nejvyššího soudu EU, že členské státy musejí přijímat uprchlíky a uchazeče o azyl, za otřesné a nezodpovědné. Toto rozhodnutí ohrožuje bezpečnost a budoucnost celé Evropy,“ řekl Szijjártó.
Soud podle ministra dospěl k rozhodnutí na základě spíše politických než právních či odborných úvah. „Politika znásilnila evropské zákony a hodnoty,“ prohlásil maďarský ministr.
