„Strana NPD prosazuje protiústavní myšlenky. V tuto chvíli však chybí dostatečné důkazy, které by ukazovaly na to, že jejich snažení by mělo být úspěšné,“ uvedl Vosskuhle.
Výsledek řízení může být pro někoho iritující, zákazem strany ale nedojde k zákazu smýšlení nebo světového názoru, dodal šéf ústavního soudu a upozornil, že stát má k dispozici i jiné nástroje, například odejmutí státních příspěvků. Pokud NPD v budoucnu opět posílí, mají německé instituce navíc podle Vosskuhleho možnost navrhnout zákaz strany znovu.
Spolková rada, která zastupuje německé země, loni v březnu soudu představila nové důkazy, které podle ní svědčí o tom, že se krajně pravicová strana staví proti demokratickému zřízení.
NPD se na facebooku označila za „dvojnásobného vítěze řízení o zákazu“. „Ode dneška jsme tu zase naplno,“ uvedla strana. „Důsledné nasazení za národ a vlast může pokračovat,“ dodala.
Zástupci parlamentních stran vyjádřili nad rozhodnutí ústavního soudu většinou zklamání. Zákaz strany by byl přínosem k boji proti pravicovému extremismu, uvedla sociálnědemokratická poslankyně Eva Höglová, která byla vynesení rozsudku v Karlsruhe přítomna.
„NPD bude brát rozsudek jako potvrzení (své činnosti),“ řekl spolupředseda strany Levice Bernd Riexinger. Za „tragický den pro demokracii“ označil dnešek Mezinárodní osvětimský výbor. Rozhodnutí soudu je podle organizace v očích přeživších holokaustu „děsivě odtržené od reality“.
Odliv stoupenců NPD
Strana v posledních letech výrazně ztratila vliv. O své poslance přišla postupně ve všech zemských sněmech. Poslední zemští poslanci NPD opustili loni v září sněm Meklenburska-Předního Pomořanska.
V současnosti má NPD jednoho europoslance a kolem tří stovek zastupitelů v obecních, městských a krajských zastupitelstvech, především ve východní části země. Baštou strany je Sasko, kde mají její komunální politici 80 mandátů. Po celém Německu měla strana v roce 2015 asi 5200 členů. Řada příznivců i straníků se ale v posledních letech přiklonila k nové protiimigrační a protiislámské straně Alternativa pro Německo (AfD). Ústavní soud už v roce 2003 zamítl žádost vlády a parlamentu o zákaz NPD.
Německý ústavní soud zakázal od druhé světové války pouze dvě strany. V roce 1952 to byla Socialistická říšská strana (SRP), která se otevřeně hlásila k odkazu nacistické NSDAP, a v roce 1956 Komunistická strana Německa (KPD), která podle soudu připravovala revoluci a chtěla ve Spolkové republice zavést diktaturu.
