Výbuch nastal na poloostrově Reykjanes zhruba 30 kilometrů na jihozápad od metropole, uvedl islandský meteorologický úřad. Oblast je ohniskem sopečné a seismické aktivity.
Islandská média nabízí obrázky noční oblohy ozářené jasně červenou barvou. Na místo se vydal vrtulník s vědeckou posádkou s cílem posoudit rozsah erupce. Dramatická podívaná místní obyvatele nadchla, a to včetně zpěvačky Björk, která na sociálních sítích dala najevo úlevu, že „se příroda projevuje“.
Má prý radost, že „to stále funguje“. Jistá obyvatelka rybářského městečka Grindavík, ležícího asi osm kilometrů od erupce, agentuře Reuters řekla, že z okna vidí rudou záři na obloze. „Všichni nasedají do aut, aby se tam jeli podívat,“ dodala.
Podle Islandského meteorologického úřadu během posledních dvou týdnů překročil počet zemětřesení na poloostrově 34 tisíc. To je víc, než počet zemětřesení naměřených během celého roku 2020 a i ten byl podle úřadu nebývale seizmicky aktivní.
Úřad také pečlivě sledoval vývoj před erupcí. Několik hodin před samotným výbuchem sopky ukazoval seizmograf zvýšenou aktivitu vulkánu. Samotná erupce začala kolem 20:45.
Erupci pak potvrdily satelitní snímky a webové kamery, uvedla stanice na svém webu. Na Twitteru napsala, že seismografy však zaznamenaly jen velmi malé turbulence.
Erupce by neměla nikoho ohrozit
Islandské mezinárodní letiště Keflavík a malý rybářský přístav Grindavik se nacházejí jen pár kilometrů od místa výbuchu. Oblast ale není obydlená a nečekalo se, že by erupce někoho ohrozila, napsala agentura AFP.
Samotné letiště nebylo podle agentury Reuters zcela uzavřené. Každá letecká společnost se ale musela sama rozhodnout, jestli chce let absolvovat, nebo ne, uvedl Islandský meteorologický úřad. Některé lety tak proto byly zrušené, jiné i přes erupci sopky pokračovaly podle plánu.
Island leží mezi eurasijskou a severoamerickou tektonickou deskou, které se od sebe pomalu vzdalují rychlostí asi dva centimetry za rok. V důsledku toho Island zažívá častá zemětřesení. Zdrojem poslední vlny otřesů byla velká masa roztavené horniny známé jako magma, která se pohybovala asi kilometr pod povrchem poloostrova a snažila se prodrat na povrch.
Není to poprvé, co výbuch sopky na Islandu zastavil leteckou dopravu. Při erupci sopky Eyjafjallajökull v roce 2010 se uzavřel na šest dní od 15. do 21. dubna letecký prostor téměř nad celou Evropu. O čtyři roky později začala chrlit lávu také sopka Bárdarbunga, bylo jí ale menší množství bez sopečného popele, takže se lety neomezovaly.