Na záběrech z demonstrace jsou vidět lidé, kteří během patnácti minut ticha za oběti podzimní nádražní katastrofy náhle začínají panikařit, tlačit se a prchat po zaslechnutí zvláštního, hlasitého zvuku. Podle přítomného fotografa agentury AP se protestující prchali ukrýt a padali při tom přes sebe. Dosud plnou ulici uprostřed města zanechali prázdnou.
Někteří svědci popisují zvuk jako projektil nebo padající letadlo. „Znělo to jako letadlo, které přistává ve směru k prezidentskému paláci,“ řekl stanici DW Dušan Simin. „Nemohli jsme od toho utéct. Nevěděli jsme, co dělat,“ popisuje. I on říká, že lidé padali přes sebe.
Při zmateném úprku se jeho žena udeřila hlavou do lampy. „Viděl jsem ji, ale nemohl jsem pomoci. Stále se cítíme nejistě,“ říká. Incident nahlásili Bělehradskému centru pro lidská práva, jež nabízí bezplatnou právní pomoc. „Usilujeme o spravedlnost, protože to, co udělali, není normální.“
Občanské hnutí The Go-Change spustilo petici, která vyzývá k nezávislému mezinárodnímu vyšetřování ze strany představitelů OSN, Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Petici k pondělnímu poledni podepsalo více než 500 tisíc Srbů, uvádí srbský nezávislý portál N1.
Přes sto tisíc Srbů se shromáždilo v Bělehradě na protest proti korupci a vládě |
Srbský vojenský analytik Aleksandar Radić řekl místním médiím, že zvuk musel pocházet ze systému hlasité reprodukce LRAD (Long Range Acoustic Device), který se používá k zneschopnění a je známější pod termínem sonická zbraň. Srbská nevládní organizace Bělehradské centrum pro bezpečnostní politiku tvrdí, že takové použití tohoto zařízení je v Srbsku nezákonné.
LRAD má k dispozici i česká policie. Ta v únoru minulého roku na dotaz, kolikrát jej použila, uvedla, že do roku 2022 jednou, a to v roce 2017 proti fotbalovým fanouškům jako donucovací prostředek.
Vučić použití sonické zbraně popírá
Bělehradská policie nevyloučila, že má sonickou zbraň ve svém arzenálu, poznamenává AP. Popřela však, že by ji použila. „Je to odporná lež. Měl jsem možnost vidět tuto zbraň v zahraničí a vydává silný, pronikavý zvuk. Tento zvuk v ulicích Bělehradu slyšet nebyl,“ uvedl též prezident Vučić. Slíbil, že celou věc vyšetří, a zároveň varoval, že by mělo dojít i ke stíhání těch, „kteří takovou notorickou lež zveřejnili“.
Sobotní protest, jehož se podle vyjádření ministerstva vnitra zúčastnilo přes 100 tisíc lidí, přičemž podle nezávislého odhadu číslo přesahovalo i 300 tisíc, byl kulminací pravidelných demonstrací pořádaných od loňského incidentu ve městě Novi Sad. Tam při zřícení nedávno zrekonstruovaného betonového přístřešku před nádražím zahynulo 15 lidí. Incident účastníci považují za symbol korupce ve státní správě, jejímž důsledkem jsou pak mimo jiné nekvalitně provedené stavby.
Mám toho moc, kál se prezident Srbska za protiruskou rezoluci. Kreml mu prominul |
Demonstrace ostře kritizují prezidenta i jeho vládu a vyjadřují rostoucí nespokojenost se stavem Srbska, jemuž současný prezident a jeho strana vládnou od roku 2012. Vučić naznačil, že sobotní protest sdílel rysy s tím v Maďarsku proti premiérovi Viktoru Orbánovi a že za oběma stojí stejné síly, které chtějí svrhnout vládu. Prezident obviňuje neziskové organizace, nezávislá média i zahraniční tajné služby ze spřádání komplotů.
„Občané Srbska nechtějí barevné revoluce,“ prohlásil prezident, přičemž použil termín často zmiňovaný Moskvou a proruskými politiky k démonizaci občanských demonstrací. Rusko je vykresluje jako nedemokratické „puče“, nejvýrazněji v souvislosti s protesty na kyjevském náměstí Majdan v letech 2013–2014, které vedly k odchodu prokremelského prezidenta Viktora Janukovyče.
Podle listu The New York Times si je srbský prezident zřejmě vědom osudu Janukovyče, a proto proti protestům raději násilně nezasáhl. „Musíme změnit sami sebe a musíme se hodně toho naučit,“ připustil, že vláda „rozuměla zprávě“. Postěžoval si, že demonstrace vykazovala „enormně negativní energii vůči úřadům“, ocenil však, že ji neprovázely žádné větší násilnosti.
Osočil též demonstranty, že většina z nich byla z bohatších společenských tříd. „Na těchto protestech nebyli téměř žádní chudí lidé, nebo alespoň ne ti z nižších ekonomických vrstev,“ řekl prezident.
