"Více než polovina planety je z hlediska výzkumu absolutní 'panenskou pevninou'. Vnímáme to jako první objevitelské proniknutí do nitra nepoznaného kontinentu," řekl německé agentuře DPA Jürgen Oberst z Německého střediska pro letectví a vesmír (DLR) v Kolíně nad Rýnem, které spolu s americkými kolegy z NASA vyhodnocuje záběry z Messengeru.
Sonda se k Merkuru přiblížila na vzdálenost 200 km a pořídila fotografie části planety nejblíž Slunci, které ještě nikdy předchozí sondy nenasnímaly. V 70. letech ukázaly fotky ze sondy Marine 10 jemné stopy po vulkanické činnosti. Povrch první planety sluneční soustavy je posetý dopadovými krátery.
"Mnohé na Merkuru ale vypadá jinak, než jsme čekali," řekl Oberst. Jeho kolega Sean Solomon, vědecký vedoucí projektu Messenger, dodává: "Snímky z Messengru jsou pro nás zlatým dolem poznání."
Ze snímků lze vyčíst, že charakter kráterů na Merkuru je jiný než na Měsíci. Pánev Caloris je vyplněna jinak než srovnatelná měsíční struktura. Vědci uvnitř pánve objevili zajímavost, kterou přezdívají Pavouk. Ještě nikdy předtím nebyla zachycena a nic takového vědci neznají ani z měsíčního povrchu.
Pavouk je tvořen stovkou úzkých rovných rigolů, které vybíhají ze středu čtyřicetikilometrového kráteru. Uprostřed Pavouka je kráter, ale není jasné, jestli vznikl současně během utváření této zvláštní formace, nebo vznikl později.
Povrch Merkuru je členitější než náš souputník, jsou na něm skalní útesy a terénní hrany, které se táhnou stovky kilometrů. Jsou také důkazem o dřívější tektonické činnosti na planetě.
Sonda Messenger odstartovala ze Země před čtyřmi lety. Astronomové věří, že Messenger jim z dalšího letošního říjnového přeletu kolem nejmenší planety sluneční soustavy přinese další poznatky o původu planety, magnetickém poli a atmosféře. Nabídne jim to nový pohled na vznik naší planety.
Merkur je plný protikladů. Rozdíl teplot mezi dnem a nocí je 490 stupňů Celsia. Na pólech jsou přitom známky ledu. Přístroje sondy Messenger musí být chráněné proti slunečnímu žáru.
