„V roce 1972 vypuštěné kosmické zařízení Kosmos-482 přestalo existovat, opustilo oběžnou dráhu a dopadlo do Indického oceánu,“ uvedl Roskosmos podle ruské agentury RIA Novosti. Stalo se tak podle ní „západně“ od hlavního města Indonésie Jakarta.
Sondu vypustil Sovětský svaz do vesmíru kvůli průzkumu Venuše, ale vzhledem k poruše se nedostala z oběžné dráhy kolem Země. Byla navržena tak, aby vydržela vstup do husté atmosféry planety, proto vědci z EU SST nejprve odhadovali, že může přečkat návrat na Zemi.
Vesmírné sondy dál plují vesmírem. Voyagery stále vysílají už z 25 miliard kilometrů |
Klíčovým údajem pro odhad místa dopadu byl sklon dráhy sondy k rovníku, který činí zhruba 52 stupňů. Tento sklon znamená, že aparát může vstoupit do atmosféry nad značnou částí pevniny.
EU SST ale vylučovala například Skotsko, Skandinávii, Pobaltí, severní oblasti Ruska, jižní Afriku či severozápad Severní Ameriky. Kulovitý aparát měl hmotnost 495 kilogramů a průměr 1,17 metru.
Pohyb sovětského aparátu sledovala rovněž americká společnost Kayhan Space, která vyrábí zařízení pro vyhýbání se satelitům a vesmírnému odpadu. Tato společnost očekávala vstup sondy do atmosféry v 08:35 SELČ s tolerancí plus minus zhruba dvě hodiny.
Na Venuši nedoletěla, ale na začátku května sovětská sonda spadne na Zemi |
Portál Kosmonautix.cz napsal, že pouzdro sondy navrhli Sověti tak, aby krátkodobě zvládlo přetížení 300 G a tlak dosahují až 100 atmosfér. Pro necvičeného člověka může přetížení okolo šesti G způsobit bezvědomí, hranice okolo 20 G je pak často smrtelná.
Společnost Kayhan Space uvedla, že robustní konstrukce činí ze sondy mimořádný objekt, který jako jeden z mála může přečkat návrat do zemské atmosféry.
Sonda NASA zvládla 980 °C. Nic pozemského dosud nebylo Slunci blíž |
Sovětský svaz vyslal zmíněnou sondu do vesmíru v roce 1972 v rámci programu Veněra (rusky Venuše), jehož cílem bylo prozkoumat planetu Venuši. Sonda se však na orbitě kolem Země rozdělila na několik částí, které se s výjimkou přistávacího modulu již zřítily.
Název Kosmos od 60. let dostávaly sovětské kosmické lodě, které zůstaly na oběžné dráze kolem Země, poznamenal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Oblast dopadu sondy:
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Sovětské planetární mise podle něj obvykle nejprve mířily na takzvanou parkovací oběžnou dráhu, odkud měly pokračovat dále do svých cílových destinací. Pokud ale například selhal motor, sondy zůstaly na orbitě a dostaly označení Kosmos.
K Venuši se od roku 1961 vydalo několik amerických a sovětských sond, mezi nimi v roce 1962 americký Mariner 2, který Venuši jako první obletěl, nebo v roce 1975 sovětská Veněra 9, jež na Zemi poslala první snímky povrchu planety.
