| Cíle mise Mars Polar Lander |
"Ačkoli možnost kontaktu je nadále existuje, pravděpodobnost, že se podaří signály ze sondy zachytit, je nyní považovaná za minimální," oznamuje dále středisko Jet Propulsion Laboratory. Připomíná zejména dva pokusy: jeden podnikl Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) a druhý výzkumná laboratoř Stanfordské univerzity v kalifornském Palo Alto.
Sonda v ceně 165 milionů dolarů i dvě menší sondy Deep Space 2 jsou tak pravděpodobně ztraceny.
"Je možné, že všechno bylo v pořádku a sonda měla prostě smůlu a přistála na špatné místo," řekl Robert Park, profesor fyziky na Marylandské univerzitě a expert na vesmírny program. "Kdo ví, možná přistál na velkém kameni a jednoduše se převrátil."
Ani obě sondy Deep Space 2, Amundsen a Scott, se neozvaly. Šance spojit se s nimi je nyní prakticky nulová. V případě, že se nestane zázrak a nepodaří se zkontaktovat Polar Lander, znamená to ztrátu celého projektu Mars '98. Ten se skládal z Polar Landeru, sond Deep Space 2 a Climate Orbiteru, který shořel v atmosféře rudé planety v září tohoto roku. Projekt stál NASA 330 milionů dolarů.
NASA plánuje nyní prozkoumat plánované místo přistání pomocí družice Mars Global Surveyor. Ta bude pátrat po padáku Polar Landeru, který by měl být dobře viditelný. Vyšetřovatelé budou mít rovněž k dispozici fotografie z doby vývoje sondy. Odpověď na otázku, co se s Polar Landerem stalo, bude pravděpodobně NASA chtít znát do startu další sondy k Marsu, Mars Surveyoru, v roce 2001. Mars Surveyor se skládá z družice a povrchové sondy a jeho částí je i podobné "vozítko" jako byl Sojourner, který jezdil po povrchu planety v roce 1996.
Neúspěch Mars Polar Landeru je velkou ranou pro program NASA "rychleji, lépe, levněji", jehož cílem je vysílat levné sondy k Marsu každé dva roky. Program se nyní pravděpodobně dostane pod silnou kritiku a je možné, že se další vyslání sond k čtvrté planetě sluneční soustavy zdrží.
Signál, který by potvrdil přistání sondy, měl do řídícího střediska v Pasadeně dorazit již v pátek v 21:39 SEČ. Poté následovalo ještě několik pokusů o kontakt pomocí hlavní antény pro přímý styk se zemí i pomocí družice Mars Global Surveyor. Polar Lander se však z povrchu Marsu neozval.
|
Mars Polar Lander (zdroj: JPL/NASA) |
Jedním z možných vysvětlení nabízených v průběhu víkendu bylo přepnutí počítače Landeru do bezpečnostního módu hned po přistání, což by zdrželo odeslání prvních informací. Bezpečnostní mód mají každé vesmírné sondy a počítače se do něj přepínají v případě, že je detekována chyba. Přepínání je vyřazeno před kritickými momenty letu - vstupem do atmosféry či přistáváním. V případě Polar Landeru bylo přepínání do bezpečnostního módu vyřazeno osmnáct hodin před přistáním a znovu se aktivovalo deset minut po dosednutí sondy na povrch Marsu.
Richard Cook řekl, že existuje i možnost, že se Lander neoddělil od meziplanetárního pouzdra, což by znamenalo zničení Landeru i obou sond.
Sonda měla proniknout tenkou atmosférou Marsu, oddělit se od tepelného štítu, otevřít brzdící padák a zapnout brzdné motory - to vše mělo být řízeno počítačem bez radiového kontaktu se Zemí. Sonda zpomalovala z 24 775 kilometrů za hodinu až na 8 kilometrů za hodinu těsně před přistáním v 21:15. Místo přistání se nachází 800 kilometrů od jižního pólu Marsu.
Spolu s Polar Landerem vstoupily do atmosféry i dvě menší sondy Deep Space 2, "penetrátory" Amundsen a Scott, které se měly zabořit metr hluboko do povrchu Marsu. Sondy narazily do povrchu Marsu rychlostí 640 kilometrů za hodinu. V 4:25 v sobotu měl dorazit jejich signál na Zemi, i po dvou pokusech o kontakt pomocí družice Mars Global Surveyor se však signál sond nepodařilo zachytit. Sondy měly zjistit přítomnost vody v hornině pod povrchem Marsu.
Řídící středisko bude Polar Landeru zasílat po několik následujících dní příkazy k přepnutí na záložní systémy. Lander samotný má v sobě instrukci k přepnutí na záložní systémy, pokud po určitou dobu nedostane příkazy ze Země. Tato procedura začne v pátek 10. prosince ráno středoevropského času. Vzhledem k tomu, že se bude řídící středisko pokoušet po celý týden Lander kontaktovat, pravděpodobnost přijetí signálu touto cestou není příliš velká.
Mars Polar Lander tak pravděpodobně potká podobný osud jako Mars Observer, který NASA vyslala k rudé planetě v roce 1993. Po ztrátě Observeru následovalo čtyřměsíční vyšetřování, které odhalilo šedesát možných příčin nehody. Vyšetřovatelé se nakonec shodli, že pravděpodobným důvodem ztráty sondy bylo popraskané palivové potrubí.
Jen před deseti týdny se kvůli chybné komunikaci přerušilo spojení se "sesterskou" družicí Mars Climate Orbiter, která shořela v marťanské atmosféře. Climate Orbiter měl sloužit jako retranslační stanice pro Polar Lander a případné další sondy. Jeho úlohu musel převzít Mars Global Surveyor, který planetu obíhá již dva roky.
Mars Polar Lander byl vynesen do vesmíru raketou Delta II 3. ledna 1999 a urazil při své cestě k rudé planetě 757 milionů kilometrů.
|
Sondy k Marsu: Jméno, stát, datum startu, účel, výsledek (zdroj: JPL/NASA) |
 Sondy Scott a Amundsen, které se před přistáním oddělí od Polar Landeru a zaboří se asi 60 km od něho do hloubky přibližně dvou metrů. |
 Mars Polar Lander |
 Vědci v řídícím středisku v kalifornské Pasadeně očekávají signály Mars Polar Landeru |
 Sonda Climate Orbiter, ztracená v září tohoto roku (kresba NASA) |
 Družice Mars Global Surveyor, pomocí níž by se měly signály z Mars Polar Landeru a sond Deep Space 2 dostat na Zemi. |
 "Zavolej domů", si přejí vědci v řídícím centru v Pasadeně i tisíce diváků po celém světě. |
