Čtvrtek 21. ledna 2021, svátek má Běla
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 21. ledna 2021 Běla

Těžká doba pro sociální demokraty v Evropě: nedokážou obhájit zájmy voličů

  16:20
Sociálnědemokratické strany dlouho patřily k tradičním politickým silám v Evropě. V současnosti ovšem skoro ve všech státech ztrácejí podporu. Podle politologa Lukáše Jelínka hledají voliči zastání u protestních a populistických stran, protože ty sociálnědemokratické nedokáží obhájit jejich zájmy.

Matteo Renzi, Martin Schulz a Bohuslav Sobotka | foto: koláž iDNES.cz

Ještě na začátku století dominovaly politice většiny západoevropských států a donedávna ovládaly i Evropský parlament. V posledních letech však podpora sociálnědemokratických stran vytrvale klesá. V minulém roce získala nezvykle nízký počet hlasů nejen česká ČSSD, špatného výsledku se dočkaly i sociálnědemokratické strany v Německu, Francii, Nizozemsku a Itálii, připomíná článek zpravodajského portálu Deutsche Welle.

Strany ztratily množství skalních voličů, protože zbývající dělnickou třídu oslovují populistická hnutí a strany krajní pravice jako například Národní fronta ve Francii, Svobodní v Rakousku, Strana pro svobodu Geerta Wilderse v Nizozemsku nebo AfD v Německu.

„Společným evropským trendem je nástup protestních, nesystémových populistických stran, které zvedají témata v minulosti spojovaná se sociální demokracií,“ vysvětluje pro iDNES.cz Lukáš Jelínek, politolog z Masarykovy demokratické akademie.

Itálie

Z výrazné porážky se nyní vzpamatovává Demokratická strana v Itálii. Strana expremiéra Mattea Renziho ve volbách zaznamenala nejhorší výsledek v historii: 18,7 procent a skončila až třetí za Berlusconiho středopravou koalicí a populistickým Hnutím pěti hvězd.

Podle politologa Martina Mejstříka byl katastrofální výsledek způsoben „nespokojeností obyvatel s politikou vlády a její neschopností prosadit klíčové reformy a zejména pak Renziho snahou o posunutí strany do politického středu za cenu odvrhnutí tradičních levicových témat.“ Renzi hned po volbách jako šéf strany rezignoval (více v článku Italským premiérem může být šéf Ligy severu, Renzi po volbách skončil).

Německo

Úspěchy německé SPD za Willyho Brandta ze 70. let, kdy strana dosáhla i 45 procent hlasů, jsou již dávno pryč. A nedosažitelný je i výsledek kolem 40 procent, jako tomu bylo za vlády kancléře Gerharda Schrödera na přelomu tisíciletí. Ve volbách do Spolkového sněmu v září 2017 získala SPD jen 20,5 procent, což je nejhorší výsledek od konce druhé světové války.

Elektorát SPD je unavený dlouholetou spoluprací s CDU/CSU, se kterou byla v průběhu posledních třinácti let dvakrát ve velké koalici. Ztracenou podporu, ať už vnitrostranickou, či voličskou, se nepodařilo v posledních volbách získat ani Martinu Schulzovi, bývalému předsedovi Evropského parlamentu (více v článku Volby v Německu vyhrála Merkelová s CDU. Slaví i krajně pravicová AfD).

Francie

Socialistická strana (PS) zažila své nejlepší období za prezidenta Françoise Mitteranda, který vládl v letech 1981-1995. Ještě v roce 2012 získala PS při volbách do Národního shromáždění absolutní většinu a její kandidát François Hollande vyhrál v prezidentských volbách.

Při loňských prezidentských volbách dostal kandidát Socialistické strany pouze šest procent hlasů a skončil až na pátém místě. Předběhli ho krajně levicový Jean-Luc Mélenchon i pravicově-nacionalistická Marine Le Penová, přičemž oba cílili na mladé voliče (více v článku Mélenchon je překvapením voleb. „Francouzský Chávez“ láká levicovými ideály). Socialistická strana po své loňské volební katastrofě momentálně z francouzského politického spektra zcela vymizela.

Francois Hollande (13. listopadu 2017)

Nizozemsko

Podobně dopadla při parlamentních volbách 2017 i nizozemská Strana práce (PvdA). Dříve silná strana, z jejíchž řad pocházeli tři pováleční premiéři, dostala 5,7 procenta hlasů a oproti roku 2012 ztratila těžko uvěřitelných 19 procentních bodů.

Nejhorším výsledkem ve své sedmdesátileté historii skončila až jako sedmá v pořadí. Velkým problémem je pro PvdA velké množství politických stran v nizozemském stranickém systému. O voliče nalevo od středu se musí dělit se Socialistickou stranou, Zelenou levicí a Demokraty 66. Nizozemští sociální demokraté také bojují s protiimigrační Stranou pro svobodu Geerta Wilderse, která obsadila v posledních volbách druhé místo.

Předseda nizozemské Strany práce, Peter Mertens (19. ledna 2018)
Lídr Strany pro svobodu Geert Wilders.

Švédsko

Od roku 1917 byli sociální demokraté mnohokrát nejsilnější silou v parlamentu, mezi lety 1932 až 1976 vládli nepřetržitě celých 44 let. Švédský sociální stát byl vzorem pro další evropské sociálnědemokratické strany. V devadesátých letech se ale systém blahobytu začal prodražovat a socialističtí předsedové vlád jsou proto nuceni ke škrtům. Strana kvůli tomu přišla o mnoho hlasů a strávila několik let v opozici. 

Současný předseda menšinové vlády sociálních demokratů a zelených, Stefan Löfven, je ale opět z řad sociální demokracie. V prosinci se ve Švédsku budou konat volby. V průzkumech obsazují sociální demokraté znovu první místo, jejich procentní zisk se odhaduje pouze na 30 procent. To je na švédské poměry katastrofální výsledek. Voliče straně odvádí pravicově-populistická strana Švédští demokraté, která kritizuje liberální politiku vůči uprchlíkům. Ta obsazuje v průzkumech třetí místo a odhaduje se, že získá 15 až 22 procent hlasů.

Rakousko

Také rakouští socialisté už zažili mnohem lepší časy. Od roku 1945 stál v čele 15 z 28 vlád kancléř z řad SPÖ. Do roku 1990 získávala při volbách do Národní rady více než 40 procent, v 70. letech dokonce kolem 50 procent hlasů. V posledních letech se ale zisky SPÖ stabilně pohybují mezi 25 a 30 procenty.

Rakouským specifikem jsou časté velké koalice s konzervativní lidovou stranou ÖVP. Dlouhodobá politika konsenzu je pro druhou rakouskou republiku typická, často se také mluví o „věčné velké koalici“. Tato praxe podnítila opětovný vzestup Svobodné strany Rakouska, která nyní vytvořila koalici s ÖVP, zatímco SPÖ se musela stáhnout do opozice.

Česká republika

Sociální demokraté v Česku získali v posledních volbách pouze 7,27 procenta, což je nejhorší výsledek od doby, kdy Miloš Zeman oprášil předválečnou slávu strany. Po revoluci stála ČSSD v čele pěti vlád a její členská základna vystoupala až k 26 000 členům. Ještě v předčasných volbách v roce 2013 s 20 procenty vyhrála.

Česká sociální demokracie se podle politologa Jelínka potýká se stejnými problémy jako její sesterské strany. „Sociálně demokratické strany se v posledních desetiletích vzdalovaly voličům. Špatně vysvětlovaly své kroky na vládní úrovni a zanedbaly tím budování a udržování svého elektorátu,“ dodává Jelínek. 

Stranu, kterou se nyní snaží vzřísit Jan Hamáček, je navíc názorově rozštěpená v postoji k prezidentu Zemanovi, ztrácí podporu zejména mladých voličů a zmítá se v personální krizi. Tenčí se také členská základna strany (psali jsme zde: Novým předsedou ČSSD je Hamáček, je ochoten jednat o vládě s ANO).

Bohuslav Sobotka (14. června 2017)
Lubomír Zaorálek (21. října 2017)

Velká Británie

Oproti ostatním evropským socialistickým stranám zažívá Labouristická strana opět vzestup. Od doby, co vedení v roce 2015 převzal Jeremy Corbyn, získává nové voliče a zvětšila se i její členská základna. Nyní má skoro 600 000 členů, tolik měla naposledy před čtyřiceti lety. 

„Vzestup labouristické strany hodně souvisí s bezradností konzervativní strany Theresy Mayové nad provedením brexitu. Labouristé si přejí zachování Velké Británie v ekonomických strukturách Evropské unie, a jsou proto vnímáni jako menší zlo,“ myslí si Jelínek. Corbynovi se také díky jeho přímočarosti podařilo mobilizovat mladé voliče.

Charismatičtí levicoví vůdci dokázali v poslední době uhranout mladé voliče i v dalších západních zemích. V USA se to povedlo při prezidentských primárkách Berniemu Sandersovi a ve Francii během prezidentských voleb Jean-Lucu Mélenchonovi (více v článku Mileniálové na Západě mašírují doleva, uhranuli je veteráni socialismu).

  • Nejčtenější

Zemřela bývalá televizní moderátorka Eva Jurinová, hlas z metra na trase B

Zemřela bývalá moderátorka Eva Jurinová, kterou lidé znali z Československé televize i z Novy. Její hlas poslouchají po...

Vláda uvažuje o povinných respirátorech v obchodech a MHD. Blatný je pro

Premiér Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Jan Blatný zvažují zavést jako jiné země povinné nošení respirátorů v...

Obchody s potřebami pro děti v úterý otevřou, očkovat se bude i v hale O2

Vláda schválila žádost o prodloužení nouzového stavu o třicet dnů, do 21. února, sdělil iDNES.cz premiér Andrej Babiš....

Brusel neobjednal víc vakcíny kvůli Východoevropanům a Francii, píší Němci

V Německu probíhá živá diskuze, proč Brusel neobjednal víc vakcín od německé společnosti BioNTech. Některá německá...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

V úterý otevřou papírnictví a obchody s prádlem a dětským oblečením

O přesunu do nižšího čtvrtého stupně v rámci protiepidemického systému PES bude vláda jednat asi ve středu, řekl v...

Kdo staví vilu na Babě? Muž s vazbami na sponzory Zemanovy kampaně

Premium Nová prosklená vila na vrchu Baba v Praze budí zájem místních i turistů. Dům patří firmě Luboše Paška, který je...

Ano, Češi byli nejlepší! říká zámořský expert o časech, kdy i Kanada žárlila

Premium Omlouvá se při vzpomínce na nezdar Pavla Patery v Dallasu. Zápasy proti Buffalu s Dominikem Haškem v brance přirovnává...

TEST olejů: nejhorší je kokosový, zdravější je i sádlo

Premium Na smažení a fritování, do salátů, omáček i dresinků... Do velkého srovnání olejů a tuků jsme vybrali dvacet výrobků....

  • Další z rubriky

Mutace koronaviru z JAR snižuje účinnost očkování i léčbu plazmou uzdravených

Podle jihoafrických vědců nová mutace koronaviru objevená v JAR může snížit účinnost léčby pomocí plazmy od uzdravených...

Nechceme Bidena. V Portlandu demonstranti poničili sídlo demokratů

Po jinak klidném inauguračním dni se v západoamerickém Portlandu uskutečnila demonstrace protivládní a antifašistické...

Biden se ujal úřadu. Zvrátil Trumpovy kroky v otázkách migrace či klimatu

Přímý přenos Joe Biden ve středu dorazil poprvé do Bílého domu jako prezident USA. V rezidenci vystřídal odchozí hlavu státu Donalda...

Vícepatrovou budovou v Madridu otřásla silná exploze, zemřeli dva lidé

Silný výbuch otřásl centrem Madridu. Exploze poškodila pět ze sedmi pater budovy v ulici Toledo. Agentura Reuters s...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Vytetovaná sexuální instrukce zaráží i mého gynekologa, líčila dívka

Nesedí k ní, ale onen vulgární sexuální povel má na podbřišku opravdu vytetovaný. Vznikl jako rozpustilá, hrdá,...

Analytik: Evropa byla od blackoutu setiny. Bez ČR by to Rakousko nezvládlo

8. leden 2021 se mohl stát skutečným „černým dnem”. Evropě totiž hrozil blackout, tedy masivní výpadek dodávek...

Dalibor Janda leží ve vážném stavu v nemocnici na koronární jednotce

Dalibor Janda (67) byl hospitalizován v pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Zpěvák leží ve vážném stavu na...

PŘEHLEDNĚ: Od ledna kartou online postaru nezaplatíte. Jaké podmínky má vaše banka?

Otisk prstu či scan obličeje při placení kartou na internetu již dávno není sci-fi. Možná je po vás vaše banka chce...

Bezplatné jezdění po dálnici? Elektronické známky téměř nikdo nehlídá

Premium Druhý týden platí na českých dálnicích novinka v­ podobě elektronické dálniční známky. Zatímco lidé takzvané viněty...